Lockout: Útek z MS-1

Pearce je vražedná hláškující mašina a film je příjemná vzpomínka na doby, kdy se scénáře psali jednoduše, béčkově roztomile a úderně bez často ubohých snah o podtext a intelektuální kecy či infantilní rovinu.. Jediný důvod, proč by tomuto filmu slušelo vzniknout právě v těch bájných letech osmdesátých, jsou digitální zrůdnosti a přece jenom málo pořádných zakončovaček ala Komando.. Ale jinak Besson zase dokázal přímý headshot, ať už myslíte čímkoliv :) Maggie splňuje všechny požadavky pro krasavici mezi stádem psychopatických šílenců, ten hlavní je pak náramně hnusný a musím říct, že zvyknout si na jeho vskutku výrazný hlasový projev bylo peklo.. Snaha o orámování hlavní zápletky podzápletkou trošku vyznívá do prázdna. 1 hvězda hlavně za ten feeling a Guye - skoro bych se odvážil mluvit o nejvýraznější roli jeho kariéry. Skoro, protože moc jeho rolí jsem neviděl :) Má pro mně táta nějakej vzkaz? Jo, seš adoptovaná. (06.07.2012)

I na béčkové poměry příběh překvapuje svou hloupostí a uspěchaností, mám pocit že filmu se před uvedením do kin zmocnil nějaký kokainem předávkovaný střihač a zkrátil ho všude možně nejméně o půl hodinu. Což je škoda, protože, krom toho že by nebyl "až tak blbý", Lockout by si nějaké trochu výživnější budování atmosféry a trochu větší vykreslení charakterů opravdu zasloužil - Guy Pearce je takto jen frajírkovská mašina na hlášky, a ne nová reinkarnace Joe Hallenbecka jak se občas tváří, Vincent Regan jako vrchní záporák poněkud postrádá koule, Peter Stormare nestačí předvést své charisma, a jediný Joseph Gilgun si tu opravdu vychutnává každou scénu a dotahuje roli svého pošuka z Misfits k perverzní dokonalosti. Ale ani on vinou režiséra nemůže jet úplně na plný plyn, stejně jako všechno ve filmu - je to zábava, ale chybí mu šťáva, nejde až na dřeň, klouže až příliš jemně po povrchu místo aby se brutálně zaryl do špinavých hlubin punkového trashe. Překvapivé je že film má docela dost vpravdě epických momentů, dokonce i vesmírná bitva ala Hvězdné války, takže není zdaleka jen levnou naháněčkou hodných a zlých po ocelových chodbách vesmírné stanice. Což je ovšem svým způsobem opět trochu škoda, stísněnější komornost ve stylu Černočerné tmy by se sem docela hodila. Méně digitálních triků, menší rozpočet a očekávání velkého studia, direct-to-dvd přístup pro méně mainstreamové publikum... a rázem by z toho byl mnohem zajímavější film, dokonce snad i s potenciálem kultu. 7/10 (13.03.2013)

Škoda, že je film až také veľké béčko s lacným príbehom, rýchlym strihom a príliš moderným vizuálom. Inak to má sympatického hrdinu, ktorého hláškovanie je podobne zábavné ako v Smrtonostnej pasci či v Poslednom skautovi. Útek z MS-1 je síce jednorázová, ale celkom príjemná záležitosť. Spomienka na hrdinov hláškujúcich s kadenciou guľometu. (01.08.2012)

Takže tu máme jedno košer sci-fi, čerstvé, pěkně od kosti, nesmrdí a dá se snadno krájet. Vhodné spíše k francouzským stolním vínům (nikoliv Château de Krabitchak). Skvěle se na to dívá v syrové podobě. Nepřežvykovat – člověk by pak toho měl plný zuby! Možná se mohlo ještě něčím dochutit, ale v celkové podobě zcela konzistentní a především dobře stravitelné. Při vylučování nedochází k žádné újmě na stávajících polypech. Doporučuje pouze jeden z deseti yntelechtuálních cinefilů - to znamená, že to prostě stojí za to! (06.07.2012)

Když jde logika na výlet, nejlépe mimo domovskou planetu, a doma nechá plný ranec hlášek, olova a vzpomínek na Johna Carpentera (a taky McLanea), sesype se na ni bezva rota záporáků, pro které je ústní hygiena sprosté slovo a vy tomu v závěru odpustíte i to, že to na začátku mělo nejpříšernější digitální honičku nového tisíciletí, i to, že Luc Besson prostě a jednoduše fetuje, neb něco tak tupého by k nám nepřiletělo ani z druhého konce galaxie. (17.08.2012)