Chico a Rita

Tak ten Čiko je čuňák první kategorie! Nejdříve si domů přitáhne osmahlou zpěvačku se rty Silvy z PSG a hnedle ráno mu tam přikvačí další slípka, jež rovněž touží okusit pohostinost nanicovatého čika v košily importované ze slunné Floridy. Rita rovněž dokazuje, že k úspěchu se dá prosouložit. Proklínám ty diváky, jimiž vlhly oči! 30% (18.05.2015)

Woody Allen by jednou rád natočil film o svém oblíbenci Sidneym Bechetovi a neworleánském jazzu vůbec, ale ví, že potřebných sto a více milionů dolarů mu na to nikdy nikdo nedá - autoři Chica a Rity nalezli řešení (efektivní a zároveň i efektní) tohoto problému v tom, že si drahé dobové lokace prostě namalovali... A také jsme se posunuli o pár dekád později, kdy nejžhavější přísadou v tavném kotlíku jazzu byla řádně pikantní omáčka (salsa, chcete-li) z Kuby. Čtu tu stížnosti na tuctovost příběhu, kterým rozumím, ale podle mého tu slouží spíše jako záminka pro rekonstrukci oné éry a k verbalizaci alespoň některých emocí, které v člověku hudba může vyvolat. Chápu nicméně, že lidí, kteří si tento kousek užijí tolik jako já, nebude asi kdovíkolik (pokud jste poznali alespoň onoho "pianistu v divném klobouku", jehož jméno ve filmu nakonec vůbec nezazní, a víte předem, jaký osud čeká Chana Poza, jste na dobré cestě). P.S. Vedle boxu, do kterého toto píšu, se na mě zpod titulku "Mohlo by se ti líbit na DVD" zubí Alvin a Chipmunkové. Je mi jasné, že je to pravděpodobně generováno automaticky podle nějakých tagů - pokud by však snad někdo náhodou právě hledal argument do debaty, zda může umělá inteligence plně nahradit často chybující lidský faktor, názornější příklad mě momentálně nenapadá... ;-) (26.02.2012)

Nezajímavé střetávání se bezkrevného pianisty a otravné zpěvačky odehrávající se v sekvenci potkají se-pohádají-pomilují-rozejdou a tak stále dokola, které postrádá jiskru či aspoň kapku vášně a postupem času člověka svou předvídatelností vyloženě ubíjí. A výtečná jazzová hudba sama film bohužel zachránit nedokáže. (03.03.2012)

Krásná, krásná, krásná animovaná romantická pohádka pro dospělé. Miluju hudbu. Hudba je moje droga, moje vše, ale můj šálek kávy není country ani jazz a ani "latinoamericano". Jenže co má člověk dělat, když se pustí do kubánského filmu. Hold musí zatnout zuby. Ale tady to nebylo třeba. Caliente tóny jazzu kudrlinkovaly od začátku až do koce jako tančící vlnky na moři. Pohlazení po duši, vzpomínky na vlastní životní lásku naběhnou snad každému divákovi a pár slziček závěrem. Co by se mohlo dopilovat, byl určitě konec filmu. 10 minutek navíc bych i uvítala. Například vysvětlení jak dožil kamarádíček Ramon a odhalení intrik zazobanečka Američánka z New Yorku. Ale i tak, nemůžu sklouznout s hodnocením dolů ke 4 hvězdičkám, bezpochybně 5*****. (12.03.2018)

Nádherný jazzový příběh s noirovým nádechem, který v každém z nás probudí city vyvolané hudbou. Kde jsou ty doby, kdy jsme my psali holkám písně a snažili se urvat jejich srdce. Mariscalova dovednost je patrná v obrazech, které jsou stejně výrazné jako jednoduché. Navíc doprovodná hudba jazzových velikánů od Theloniuse Monka a Dizzyho Gillespieho až po Colea Portera a Tita Puenteho je potěšením pro milovníky jazzu tak i pro nováčky. (06.02.2012)