Pán Popper a jeho tučniaky

Mark Waters bol pre mňa vždy režisérom, ktorý dokázal natočiť rodinnú zábavku, alebo romantickú komédiu, bez toho aby som sa musel hanbiť, že sa mi páčila. Keď už nič iné, vie ako správne zdramatizovať príbeh a mixuje tie správne prvky aby docielil ak nie stotožnenie tak aspoň určité sympatie k hlavným hrdinom. Pan Popper je bohužiaľ len rodinným filmom, ktorý nemá veľa možností ako zabaviť. Iste tučniaci serú, kde sa dá a Carrey hádže ksichty ako keby točil pokračovanie Brúca všemohúceho, ale to je všetko. To že aj tučniaci majú charakter podráža celému filmu nohy a to s celkom jednoduchého dôvodu. Tučniaci majú momenty, kedy vyzerajú ako skutočný. Mohlo sa to spraviť rôznymi inými spôsobmi a dostali by sme netradičný film, ktorý by nemusel byť dobrý, ale ktorý by sa aspoň pokúsil vybočiť. Viem, že toto asi nie je Watersová zásluha, ale priamočiarosť a značná neznesiteľnosť postáv je všadeprítomná. Hlavne preto, lebo Carreyho, Gugino a ostatných poznáme aj s dobrých filmov. Myslím si, že detského diváka sa film týka iba po určitú hranicu - minimálne do momenty, kedy začuje prvú pieseň od Justina Biebera, a dospelý sa môže pokochať minimálne dobrou kamerou a tempom príbehu. Všetko ostatné nestojí za zmienku. Čo je škoda. (22.11.2011)

Tučňáci mě vždycky fascinovali a v kombinaci s Jimem Carreym v mých očích vzbuzovali velké očekávání. Bohužel jsem se ho dočkal tak na půl. Na komedii jsem zde totiž narazit na celkem velký počet nudných pasáží, které zachraňovali převážně sami opeřenci. Herec jim jen sekundoval svými hláškami, které ovšem ne vždy byly až tak humorné, jak si asi tvůrci představovali. (12.01.2012)

Raz za čas je fajn, ak vznikne tento typ rodinných filmov. Mám menšie deti a je super ak sa sem tam zídeme všetci pokope a pozrieme niečo „ľahšie“. Detský smiech, ale ozval sa aj môj, mi dodáva dobrý pocit a celkovo cítim radosť z toho, že deti majú radosť. To potom ľahko prehliadnem hluché a klišovité miesta v príbehu a snažím sa vidieť skôr to dobré. Tučniaci sú skvelí, zábava to bola a asi najviac sa deti pobavili pri scéne na oslave, kde sa tučniaci šmýkajú dolu poschodiami ako na tobogáne. Objektívne možno skôr za tri, ale rodina sa dobre bavila, ja tiež, preto moje štyri berte ako rodinný priemer. Ono to vlastne v rámci žánru rodinný film – komédia, vlastne splnilo účel. Takže prečo nie? 80%. (08.03.2012)

Tak takhle jsem se naposledy smál u Já Padouch :D Tohle je jedna z nejlepších komedií, co jsem kdy viděl. V hlavní roli je navíc Carrey, který zabijí. Hláškuje v jednom kuse a do toho několik tučňáků. Chvilkami jsem se dostával do breku, protože to hodně vsadilo aj na emoce, ale jinak se jedná o totální šílenost. Na špatnou náladu nejlepší lék. :) (31.12.2012)

Mám rád "carreyovky" a naučil jsem se u podobně schématických filmů přeskakovat pasáže, u kterých bych se sám za sebe musel stydět, že se na ně dívám, takže si takových filmů dokážu i spoustu na určité úrovni užít. Z Carreyho filmů je to nejpodobnější Lháři, lháři, jen je zde méně otravný problém otce (tam to byl vyloženě špatný otec, tady jen člověk, který potřebuje přivést zpět k "pravým" hodnotám - osobně mám z těchto návratových a smysl hledajících filmů nejraději Stranger than Fiction a to proto, že nepracuje se schématy). Bylo to milé, s až pohádkovou zimní atmosférou. (31.12.2015)