V krajine krvi a medu

Na téma balkánského konfliktu (1992-95) vzniklo několik filmů a tento není optickým pohled nějak vyjímečný, avšak nabízí zajímavá témata, autenticitu a dobře vybudovanou tíživou atmosféru války. V In the Land of Blood and Honey je násilí denní rutinou v zemi, kde téměř odumřel cit člověka k člověku. Hnací sílou filmu je původní prostředí, jazykový dialekt a herci, kteří některé situace ve filmu sami prožili a v realitě stáli na různých stranách válečného konfliktu. Silnou atmosféru války se Angelině povedlo vybudovat díky zachycení kultury dané země, tradice a předsudků, které v autentickém prostředí nabývají na důležitosti. Film se točí kolem vztahů (ať jsou milenecké, mateřské, sourozenecké nebo jen přátelské), které ani vášeň před válkou nezachrání. Prostor patří především ženám (matkám, milenkám, sestrám), které uprostřed válečných hrůz transformují svou lásku na touhu vzít někomu život. Angelina ve svém režijním debutu neukazuje na jedné straně ty dobré a na druhé zlé, vykresluje pouze lidi, věřící, že dělají to nejlepší pro svůj národ a zemi. Jádro příběhu tvoří vztah Daniela a Ajly, kteří se snaží vytvořit vlastní svět v zemi plné násilí, ale pochybnosti je dostanou do pozice, kdy se snaží jeden druhého zabít. V jejich milostném vztahu oba projdou pod vlivem války změnou odrážející se na jejich osobnosti, kterou se však nepodařilo zachytit. Vnitřní pnutí postav, jejich pochybnosti, boj se zodpovědností a morálkou, která je silnější než emoce není zřejmá a tak se z ústředních postav nestane nic víc než jen prázdné postavy v prázném prostoru. (Berlinale 2012) (16.02.2012)

Jsem ráda, když v Hollywoodu někdo vyrobí vzdělávací videomateriál pro zaostalé obyvatele divokých částí světa. Bez těchto didaktických pokladů by ti nebožáci jistě zapomněli, proč se vlastně nenávidí. A v tomto případě se Angelina dokonce i začetla do dějin Balkánu (zvládla cca 2 nadpisy kapitoly 4 a kapitoly 8). Musím uznat, že jisté náznaky, že ti muslimové až tak košér nejsou, tam byly. Jestli to ale nebude tím, že teď už zase strýček Sam s muslimy nepeče a tak vlastně nemůžou být úplně bez poskvrny? Však už dokonce dávno nahradili Srby v jejich rolích drsných hochů záporáků. Ale aby bylo jasno, každá válka je hnus, a tady prostě dřímalo mnoho emocí. Závěr týkající se samotného filmu - dvouhodinová nuda. (17.04.2012)

Takže po Fiennesovi sa aj Angelinka pokúsila niečo zrežírovať. Ako by som to len. Na jednej strane nudný film jak svina, na tej druhej, celkom solídne vykreslenie boja etnických skupín, ľudských vzťahov a nečinnosti sveta. Film z človeka rýchlo vyšumí, nezanechá nejakú hlbokú stopu. U mna jednoznačne vyhráva  Coriolanus, už len za ten nápad, prevedenie a lepšie herecké obsadenie, od čoho sa odvíja aj celková atmosféra a hlavne herecký výkon. Nie zlý debut. Dúfam, že už to bude len lepšie. 2 z 5 (12.07.2012)

Hej, živote! Úvodní informační titulek naprosto mimo, milostné scény jako z jiného filmu, ale rozhodně nejde o špatně natočený film a výprava i herci zaslouží ocenit. Emocionálně rozbitá jsem rozhodně nebyla, ani ohledně násilných scén. Ale vlastně se mi líbí ta snaha bohaté holky, která má srdce a svědomí, podat svědectví o velmi smutném úseku moderní evropské historie. A v tom je taky největší problém: příběh vztahu muslimské malířky a srbského četnika je hollywoodsky rámovaný a vyprávěný film plný náhod a osudových momentů, tlumočící představy naivní Američanky o lásce za časů etnické války, kterou sama neprožila. Taková nezamýšlená celovečerní hraná agitace? Každopádně přiznávám, že na „Zemi krve a medu“ jsem čekala od chvíle, kdy se začala točit, proto jsem taky drama viděla hned první den, kdy jsem to vidět mohla. Jisté je, že film ještě uvidím znovu, třebas budu názorově jistější… ale spíš ne. Ale nebudu zlá ani nevstřícná, přestože se to nabízí. Nakonec znám i hodně špatné, otevřeně propagandistické filmy o balkánské válce… a jsou přímo z jihu. (14.03.2012)

CITÁT - Umíš šukat??......... Zjistil jsem, že mám rád filmy, u kterých se pobavím a nebudu zbytečně trpět. Tohle je těžký příběh, žádná popkornová záležitost. Angelinu Jolie mám moc rád, ale raději ji mám v normálních příbězích jako jsou akční nebo komiksové záležitosti. Svůj filmový debut zvládla z přehledem, akorát bych bral jiné téma (je to moc smutné), ale zase na druhou stranu, je to Angelina a její charitativní aktivita je známa celému, nejen filmovému světu. Jsme jen lidé, nebo ne? Někdy se to nedá poznat. (17.11.2012)