Top Gun: Maverick

Už v "Mission: Impossible - Fallout" bylo několik sekvencí, kdy film překračoval hranici fikce a budoval vznešený pomníček nejen svému hrdinovi, ale také jeho představiteli. "Top Gun: Maverick" pak už komplet celý funguje souběžně na rovinách fikce, adorační reflexe a meta komentáře. Když tedy na repliku "The end is inevitable, Maverick. Your kind is headed for extinction." zazní odpověď “Maybe so, sir. But not today.”, neříká to za sebe jen titulní hrdina či Tom Cruise coby poslední plnokrevná hollywoodská hvězda, ale také osmdesátkový model blockbusteru. Všechny kontrolky tu blikají, že tenhle starý/starosvětský kolos by neměl přece vůči té rychlejší, vymakanější, odladěnější a nejnovějším hadrwarem i softwarem napěchované konkurenci jakkoli obstát. Neustále cítíme, že takhle už se to přece nedělá, že doba je někde jinde, že si všichni žádají něco sofitikovanějšího, pokročilejšího a současnějšího (skvělá JitkaCardova má ve svém komentáři naprostou pravdu). Ale tady se prostě stvrzuje, že nezáleží na mašině, ale na pilotovi. Jistě jsou tam cheesy camp a krypto-queer roviny, ale soudě podle uculování publika to nejsou vady, nýbrž součást slastného diváckého prožitku, kdy film na diváky jen nepomrkává, ale tím svým těžko odolatelným pohledem jim hledí přímo do očí. Také můžeme dokonce po vzoru Žižekovy analýzy hudby a koncertů Rammsteinů ve vztahu k nacismu říct, že nám druhý "Top Gun" dává pasivně zakusit scientologii (byť na rozdíl od Rammsteinů není vůbec karikaturní a rozhodně zrcadlenou ideologii nepodvrací). Toma Cruise lze za řadu věcí odsuzovat i nesnášet, ale na rozdíl od ostatních megalomanů současné doby mu nelze upřít, že v jeho oboru, tedy v rámci filmových spektáklů mu není rovno. Nikoli kvůli tomu, jak má napěchované kapsy či jak sdírá své podřízené, ale naopak že všechny dokáže strhnout pro svou perfekcionistickou vizi, kterou si sám tvrdě odmaká. "Top Gun: Maverick" nám hrdě předvádí svůj banální a dávno přežitý motor, který má patřit do starého železa, ale živoucí generátor úžasu za jeho kniplem nám před očima z té rachotiny vymáčkne takový výkon, jako nikdo před ním. ___ pozn. pod čarou: V hrstce melancholicko zasněných momentů i dějových motivů Cruisova óda na létání evokuje Mijazakiho pochopitelně poetičtější a mnohovrstevnatější pomník stíhacím esům "Porco Rosso". (26.05.2022)

║Rozpočet $152miliónov║ Tržby USA $718,732,821║ Tržby Celosvetovo $1,495,696,292▐  Tržby za predaj Blu-ray v USA $35,447,184║ Tržby za predaj DVD v USA $18,773,899║ Neskutočná retro pecka ako hrom! Najprv som si dal malé repete prvého Top Gunu, ktorý je skrz na skrz klasický priemer 80.rokov, z pár slušnými momentkami a dobrou chytľavou hudbou. No ale toto pokračovanie, neskutočne využije pôvodný film a navodí až neskutočnú nostalgiu na každom kroku až si to fakt zamilujete, či chcete alebo nie. Skvelé návraty, každú chvíľu slza na krajíčku, nechýba romantický nádych, či silné emócie. Kosinski a Cruise to potom povyšujú na najvyššiu možnú úroveň a púštajú na nás krásne vizuálne vychytávky s dravou a chytľavou hudbou, či starými motívmi. Fakt maškrta a v namakanom kine s poriadnými reprákmi tá forsáž stojí za to. Tom Cruise razantne bojuje o film roku. __/videl v kine: 90%/ ___ /videl v kine Cinema City Praha IMAX: 90%/ (25.05.2022)

Jedno s mála pokračovaní, ktoré je lepšie ako jeho predchodca, aj keď treba podotknúť, že prvý diel žiadne veľdielo nebol a jeho kvality sa určite ľahšie prekonávajú. Dvojku na rozdiel od jednotky, chytil do rúk Tom Cruise už ako skúsený a ostrieľaný producent niekoľkých výborných akčných filmov. Za chrbtom však má aj režiséra, ktorý ma vizuálnu stránku v malíčku (Oblivion, Tron Legacy) a taktiež aj producenta a scenáristu v jednom, s ktorým to ťahá úspešne už dlhší čas (Christopher McQuarrie - Jack Reacher, Mission Impossible) a tak záruka kvality sa pretavila aj do Top Gunu. Jednotka nebola zlá, ponúkla rivalitu medzi hlavnými postavami, tragickú smrť, romantiku, hromadu nalietaných hodín a akčné finále. Dvojka ma podobný príbehový oblúk, akurát je logický posunutá viac v čase. Maverick takmer na dôchodku už síce nezostreľuje nepriateľov, ale dostal za úlohu vyškoliť najlepšiu mladú krv, ktorú Amerika ma v kokpitoch, aby splnili takmer nesplniteľnú úlohu. Je to veľmi pekne prepojené s prvým dielom a postava a aj herec Milles Teller, ktorý hrá syna, zosnulého Maverickovho kamoša, ma veľmi bavil. V prvom diely sa hlavná postava musela preniesť cez smrť kamoša, tu musí nájsť spoločnú reč s jeho synom. Taktiež aj romantika nechýba a na rozdiel od prvého dielu, kde to bolo prehnane sladké, tu mi prišlo v pohode. No a záver neponúkne tento krát iba tri zostrelené Migy, ale väčší rozpočet rozpúta hotovú akčnú adrenalínovú jazdu v oblakoch, ktorá je výborne ozvučená (zvuk, strih zvukových efektov, hudba), perfektne natočená (kamera) a predovšetkým strhujúca až do konca. Pre maximálny zážitok doporučujem vykopať odniekiaľ aj prvý diel. Spokojnosť, určite jeden s kandidátov na film roka. 85% - 4* (28.08.2022)

Tomík si vyjednal 20% z každé prodané vstupenky, šikula jeden, a pod svým producentským dohledem nám naservíroval pohádku, která je sice krásně natočená, ale dějově je to klišé jako prase. Stíhačky sice nikdy nebyly tak sexy, v kokpitových záběrech úplně vidíte na tvářích herců účinky přetížení, každý mach navíc, i ta nostalgie je fajn, když se s ní umí pracovat, ale to všechno okolo jede podle klasických předvídatelných hollywoodských notiček, přesně odhadnete, co se v následující scéně stane, žádný moment překvapení se nekoná, o nějakých překvapivých zvratech si tenhle film může nechat zdát. Regulérně jsem se první půli nudil, a vlastně i po zbytek stopáže. Jediný, kdo mi hejbl osrdím, byl Val Kilmer, zvlášť když znáte jeho skutečný zdravotní stav. Závěrečná chválená akční pasáž mi svojí přepáleností přišla jak CGI filmeček z nějakého Call of Duty, už chyběl jenom gamepad do rukou. Současných 92% ve zdejším hodnocení považuju za úlet. (31.05.2022)

Nevysvětlitelný úkaz v podobě filmu, který žánr neposouvá dopředu, herecky nevyčnívá, hudebně se opakuje a vizuálně cituje desítky let starý originál jedna k jedné - a kritici, diváci, děti i dědové svorně pokyvují hlavami a horko těžko ze sebe soukají, že právě viděli film roku. Poctivá akce, kdy ze stíhaček hmatatelně odletují šroubky a kape olej, stokrát viděná klišé, která zacloumají s každou emocí a esence osmdesátek vybraná až na dřeň přesto v každé minutě funguje ještě o dvě třídy lépe než v onom šestaosmdesátém. Maverick je opak fanservisu, protože nás vrací k fandomu, který má většina ráda jen s nadsázkou a málokdo by ho zařadil mezi svoje nejoblíbenější. A přesto nás drtí steskem po časech, které jsme neprožili, nutí nás melancholicky posedávat nad osudy, které jsme tři dekády neznali a my poctivě jdeme libovolným směrem, který nám ukáže a přemýšlíme, proč že se z nás nikdy nestali piloti. (30.05.2022)