Top Gun: Maverick

Už v "Mission: Impossible - Fallout" bylo několik sekvencí, kdy film překračoval hranici fikce a budoval vznešený pomníček nejen svému hrdinovi, ale také jeho představiteli. "Top Gun: Maverick" pak už komplet celý funguje souběžně na rovinách fikce, adorační reflexe a meta komentáře. Když tedy na repliku "The end is inevitable, Maverick. Your kind is headed for extinction." zazní odpověď “Maybe so, sir. But not today.”, neříká to za sebe jen titulní hrdina či Tom Cruise coby poslední plnokrevná hollywoodská hvězda, ale také osmdesátkový model blockbusteru. Všechny kontrolky tu blikají, že tenhle starý/starosvětský kolos by neměl přece vůči té rychlejší, vymakanější, odladěnější a nejnovějším hadrwarem i softwarem napěchované konkurenci jakkoli obstát. Neustále cítíme, že takhle už se to přece nedělá, že doba je někde jinde, že si všichni žádají něco sofitikovanějšího, pokročilejšího a současnějšího (skvělá JitkaCardova má ve svém komentáři naprostou pravdu). Ale tady se prostě stvrzuje, že nezáleží na mašině, ale na pilotovi. Jistě jsou tam cheesy camp a krypto-queer roviny, ale soudě podle uculování publika to nejsou vady, nýbrž součást slastného diváckého prožitku, kdy film na diváky jen nepomrkává, ale tím svým těžko odolatelným pohledem jim hledí přímo do očí. Také můžeme dokonce po vzoru Žižekovy analýzy hudby a koncertů Rammsteinů ve vztahu k nacismu říct, že nám druhý "Top Gun" dává pasivně zakusit scientologii (byť na rozdíl od Rammsteinů není vůbec karikaturní a rozhodně zrcadlenou ideologii nepodvrací). Toma Cruise lze za řadu věcí odsuzovat i nesnášet, ale na rozdíl od ostatních megalomanů současné doby mu nelze upřít, že v jeho oboru, tedy v rámci filmových spektáklů mu není rovno. Nikoli kvůli tomu, jak má napěchované kapsy či jak sdírá své podřízené, ale naopak že všechny dokáže strhnout pro svou perfekcionistickou vizi, kterou si sám tvrdě odmaká. "Top Gun: Maverick" nám hrdě předvádí svůj banální a dávno přežitý motor, který má patřit do starého železa, ale živoucí generátor úžasu za jeho kniplem nám před očima z té rachotiny vymáčkne takový výkon, jako nikdo před ním. ___ pozn. pod čarou: V hrstce melancholicko zasněných momentů i dějových motivů Cruisova óda na létání evokuje Mijazakiho pochopitelně poetičtější a mnohovrstevnatější pomník stíhacím esům "Porco Rosso". (26.05.2022)

Přestože nový Top Gun je na první pohled esence Amerikanismu a koncentrace těch nejtypičtějších klišé, umí s nimi pracovat jako žádný jiný film. Ty scény, kdy za západu slunce o sebe naráží naolejované, vypracované hrudníky, stejně jako vzpomínky na řádění v baru za klavírem - jak to, že Top Gun je umí podat způsobem, který vám vykouzlí úsměv na tváři? Nemůžete se zlobit za zkratkovitost, jednoduchost, ani všemocnost Toma Cruise. Top Gun: Maverick je úžasně guilty pleasure, absolutně uhlazený film, který v prvé řadě hladí diváka. Ultimátní feel good letní biják. 9/10 (03.09.2022)

Top Gun: Maverick je jedním slovem… fenomenální! Jednička mě nikdy moc nebrala, protože jde jen o lehce přepálenou military pohádku. Dlouho chystané pokračování ale všechno povýšilo o dvě úrovně výš a nabízí špičkový mix dramatu, akce a chlapácké nostalgie. Každý záběr je tu vymazlený k dokonalosti, každé Maverickovo dilema tne hluboko do srdce. Na výbornou pak funguje i zbytek obsazení, hudba, romance s krásnou Jennifer Connelly, odkazování na jedničku, balanc mezi zábavou a napětím… no prostě tu není špatně vůbec nic. Jistě, v jádru nejde o nic objevného a většina zdejších mouder už byla ve filmech tisíckrát. Cruise si ale počkal na jednoduchý scénář vypilovaný k dokonalosti a vyždímal z něj maximum, což v IMAXu znamená nezapomenutelný zážitek, jenž okamžitě pasuji na film roku. Sedmička Mission: Impossible má rozhodně co překonávat. Top Gun 2 je totiž nefalšované mistrovské dílo, které stejně měrou tlačí do sedačky i na slzné kanálky. Zkrátka čirá filmová radost, nad níž by Tony Scott uznale pokýval hlavou. Díky moc, Tome! (IMAXových 10/10) (23.05.2022)

Asi úplně nechápu pozdvižení okolo tohoto filmu. Nepopírám, že je to skutečně nadprůměrné dílo, ve všech směrech takřka dokonalé, ale aby se to dostalo do padesátky nejlepších? Tak to ani náhodou! Obzvláště proto, že se to natolik podobá předchozímu filmu z roku 1986. Obojí na mne zapůsobilo stejně, přesto je rozdíl v hodnocení neuvěřitelný. Samozřejmě je novější verze díky moderním technologiím o poznání lépe natočená, ale vážně 20% rozdíl?? Proto jsem měl také celkem jasno se čtyřmi hvězdami. O té páté u mne v jedu chvíli rozhodlo napínavé finále a hlavně dlouhé sucho, co se letošního roku ohledně povedených (velko)filmů týče. Bohužel mé naděje zhatil nedostatečně dojemný a spíše předvídatelný závěr. K tomu ještě nelze odpustit již zmíněné srovnání s jedničkou. Plný počet, proto připadá v úvahu pouze symbolicky, jako srovnání, který film je vlastně lepší. Nechť rozhodne opětovné shlédnutí, zatím tedy 80%. (02.10.2022)

Je to krásne. Nostalgická spomienka na kinematografiu, kvôli ktorej sme začali milovať filmy. Letecké scény úplne mega (aj keď tie z Pearl Harbor sú pre mňa stále tesne neprekonané), príbeh poctivo odrozprávaný a hlavne Cruise je úžasný. Najmä vďaka nemu to funguje po emotívnej stránke rovnako ako po adrenalínovej. Omladina sa snaží, no od začiatku je jasné, kto je tu najväčší šéf.  Je to určite lepší film ako jednička. Na druhej strane to rozhodne nebude taký kult. Tá roztomilá 80´s priblblosť (kvôli ktorej originál milujem) sa proste okopírovať nedá a Kosinski rozhodne nie je Scott (aj keď ten by mal z tohto fimu ohromnú radosť). Dokonalá definícia staromódneho blockbusteru a ukážka dôležitosti kín. Doma na akejkoľvek telke to nebude tak odzbrojujúce. A áno, asi 3x som plakal :) 9/10 (28.05.2022)