Vlčie diery

Film je vlastně nezručně natočený a má spoustu prázdných míst. Herecké výkony vesměs patetické. Pojednává o tom, že je-li slovák odbojářem, partyzánem, je to ponejvíce pitomec ovládaný emocemi. Vedení odboje je řízeno podobnými pitomci jako je on, kázeň je neznámé slovo. Náboji se plýtvá a střílí se do vzduchu. No a tak dále. a pak to odserou civilisté. (22.06.2011)

Reziser palo Bielik natocil vskutku prelomove dielo CS kinematografie, a to hned z niekolko uhlov pohladu. Po prve, je to zakladajuce dielo slovenskej kinematografie, nakolko ide o prvy celovečerny slovensky hrany film natoceny po 2. svetovej vojne. Predchadzal mu Janosik z roku 1921. Je to zaroven prva prezentacia SNP v SK filme, ktora vychadza z cerstvej kolektivnej pamate tvorcov i divakov. Od skoncenia 2. svetovej vojny do natocenia Vlcich dier uplynuli len 3 roky, aj to nie cele. Magdalena Lokvencova - Husakova bola manzelka jedneho z hlavnych politickych akterov povstania a neskorsiehopredsedu Zboru Poverenikov Gustava Husaka. Bola prva slovenska divadelna reziserka a aj prilezitosne hrala vo filmoch. V kontexte socialistickej kinematografie je tento film pozoruhodny aj tym, ze kombinuje kanon Hollywoodskeho dobrodruzneho filmu /pan reziser v klude svojej obyvacky vo velkom pozeral Hollywoodske filmy/, najma westernu s vykladom casti novodobych SK dejin. Film vznikal este pred tzv. Vitaznym Februarom 1948, premieru mal ale az v decembri..... a vladnuca strana ho neprijala moc dobre. To bol mozno aj dovod, preco sa tema SNP v Sk filmoch stala tak haklivou - dalsie filym s tematikou SNP boli az V hodine dvanastej 1958 a kapitan dabac 1959. Bielik sa vo filme Vlcie Diery ukazal ako talentovany reziser + zaujimave vojnove sceny a scena s rutiacimi sa stromami a 1 sekerou. 100 % (15.01.2013)

Filmu jsem byl podroben ve věku dětském, takže scény sekání nohy (alias "varuj dušu na dolině"), popravy vesničanů, postřílení dětí a otrávení SSmana Dibarbory byly spolehlivým zdrojem nočních můr. Po cca 30 letech musím konstatovat, ža je to film velice dobový. Velice patetický, což někdy odnášejí herecké výkony, velice naivní, přes všechny drastické scény, a velice národně obranný, t j. zdůrazňující protinacistický odboj (čest těm, kteří v něm opravdu byli) a potlačující vlastní kolaboraci (to je samozřejmě v různé míře obsaženo i v dobových českých filmech). Zde je téměř každý Slovák tak uvědomělý antifašista (včetně příslušníků ozbrojených státních složek), že jednomu není jasné jak se jim ten slovenský štát udělal. (30.09.2012)

LFŠ 2009. Tento film je dosti podivný, neboť na můj vkus střídá moc žánrů. Idylické záběry ze slovenských vesniček, obohacené kecy vesničanů, se střídají s drsnými scénami jako je amputace, střílení dětí nebo travičství. Do toho všeho mi přišel v postavách trochu binec, ale největší nálož přišla na konci, když herci útočí na miniaturní modely tančíků co se sotva v modelu krajiny pohybují :-) (29.07.2009)

"partizán ... partizán ... partizán .. nemec - partizán ... partizán ... partizán .. nemec" Keď sme sa ako malé deti podľa tohto vzoru z filmu delili pri "hre na vojnu", zrazu nikto nechcel byť "nemec" a tak sme sa vrátili k starému zaužívanému "zbojník .. zbojník .. pandúr . zbojník .. zbojník .. pandúr" ...hihi. Zaujímavé , že aj tých zbojníkov bolo vždy čosi viacej, a žandár (pandúr) keď ho trafili, alebo "zabili" automaticky sa stal zbojníkom a tak sme a konci dňa ostali všetci chalani zbojníkmi. Z filmu sme ovládali celé repliky naspamäť dievčatá slzu vyvolávajúcu Zolnerovej vetu "Nie zbohom... dovidenia Janko môj" a chalani Herman Tieleho vetu "móc toprý poléfka" alebo Budského "nespúšťajtééééé ... zabije mááááááá" a s vervou sme búchali palicou . čoby sekerou do dreva aby sme nohu odťali a zachránili ho. Film na tú dobu veľmi dobrý nahraný aj keď herci tak troška s pátosom, ako to bolo vtedy u divadelných slovenských hercov zvykom, ale nikomu to nevadilo, veď neboli tak naučení pred kamerou stáť ako dnes. (31.08.2014)