Vlčie diery

Hrozně dlouhej film o partyzánech na Slovensku. Hróóózně dlouhej, nebo spíš zdlouhavej. Všichni chlapi - ti bratři a vůbec všichni - jsou tam skoro stejní, takže od začátku do konce jsem v nich měl zmatek. Jedinej, kdo mi zůstal v hlavě je ten hlavní fašoun, protože vypadal trochu jinak (ale mluvil moc dobře slovensky, na to, že byl Němec). Navíc tam všichni mluvili cizí řečí (a slovensky bylo taky často celkem špatně rozumnět) - hodně nepřeložené a neotitulkované němčiny, ruštiny, taky francouzsky tam mluvili. No a ten příběh taky nic moc. A na koncu ty tanky, jak vypadají jak hračky, tak to je děs. Já vím, že je to starej film a natočenej těsně po válce, takže ještě hodně tím ovlivněnej, ale já to prostě neocením. (06.05.2007)

Reziser palo Bielik natocil vskutku prelomove dielo CS kinematografie, a to hned z niekolko uhlov pohladu. Po prve, je to zakladajuce dielo slovenskej kinematografie, nakolko ide o prvy celovečerny slovensky hrany film natoceny po 2. svetovej vojne. Predchadzal mu Janosik z roku 1921. Je to zaroven prva prezentacia SNP v SK filme, ktora vychadza z cerstvej kolektivnej pamate tvorcov i divakov. Od skoncenia 2. svetovej vojny do natocenia Vlcich dier uplynuli len 3 roky, aj to nie cele. Magdalena Lokvencova - Husakova bola manzelka jedneho z hlavnych politickych akterov povstania a neskorsiehopredsedu Zboru Poverenikov Gustava Husaka. Bola prva slovenska divadelna reziserka a aj prilezitosne hrala vo filmoch. V kontexte socialistickej kinematografie je tento film pozoruhodny aj tym, ze kombinuje kanon Hollywoodskeho dobrodruzneho filmu /pan reziser v klude svojej obyvacky vo velkom pozeral Hollywoodske filmy/, najma westernu s vykladom casti novodobych SK dejin. Film vznikal este pred tzv. Vitaznym Februarom 1948, premieru mal ale az v decembri..... a vladnuca strana ho neprijala moc dobre. To bol mozno aj dovod, preco sa tema SNP v Sk filmoch stala tak haklivou - dalsie filym s tematikou SNP boli az V hodine dvanastej 1958 a kapitan dabac 1959. Bielik sa vo filme Vlcie Diery ukazal ako talentovany reziser + zaujimave vojnove sceny a scena s rutiacimi sa stromami a 1 sekerou. 100 % (15.01.2013)

"partizán ... partizán ... partizán .. nemec - partizán ... partizán ... partizán .. nemec" Keď sme sa ako malé deti podľa tohto vzoru z filmu delili pri "hre na vojnu", zrazu nikto nechcel byť "nemec" a tak sme sa vrátili k starému zaužívanému "zbojník .. zbojník .. pandúr . zbojník .. zbojník .. pandúr" ...hihi. Zaujímavé , že aj tých zbojníkov bolo vždy čosi viacej, a žandár (pandúr) keď ho trafili, alebo "zabili" automaticky sa stal zbojníkom a tak sme a konci dňa ostali všetci chalani zbojníkmi. Z filmu sme ovládali celé repliky naspamäť dievčatá slzu vyvolávajúcu Zolnerovej vetu "Nie zbohom... dovidenia Janko môj" a chalani Herman Tieleho vetu "móc toprý poléfka" alebo Budského "nespúšťajtééééé ... zabije mááááááá" a s vervou sme búchali palicou . čoby sekerou do dreva aby sme nohu odťali a zachránili ho. Film na tú dobu veľmi dobrý nahraný aj keď herci tak troška s pátosom, ako to bolo vtedy u divadelných slovenských hercov zvykom, ale nikomu to nevadilo, veď neboli tak naučení pred kamerou stáť ako dnes. (31.08.2014)

Krutá doba, kruté činy. Je tady všechno, odhodlanost Slováků vyhnat ty německý vši, dobrovolné sebevraždy v zájmu spravedlnosti, krutost a vymletost německýho myšlení a hlavně plnohodnotný obraz nejtemnější doby slovenského národa, protože né všichni chtěli do boje. Hodně zdařilá a věrohodná podívaná, ale určitě pro silné nátury. Jsem dost zmatenej z negativní kritiky od některých slovenských spolu-komentátorů, nebo spíše spolu-komentátorek. Na tohle byste měli být hrdý jako na odkaz boje za svobodu Vašeho národa a né tady kritizovat špatnej zvuk a podobný blbosti. (16.01.2012)

Aj vďaka reálnym vojnovým záberom solídny veľkofilm. A samozrejme aj vďaka monumentálnej a hravej hudbe. Občas by možno pomohla lepšia profilácia postáv (predsa len ide o štyroch bratov plus ďalších hrdinov), ale to vynahradzuje skvelý Dibarbora ako jeden z najslizkejších filmových esesákov, a pri tom ani nemusí robiť žiadne „nadštandardné“ zverstvá. Miestami zahapruje prehnané hromadné vlastenectvo (o to viac potešia reálnejšie scény ako: Idem, veď všetci idú.) a občas zaškrípu i herecké výkony (žeby skutoční členovia čs armády?). Legendárne finále s miniatúrami som mal vždy rád, a aj keď tam mohli dať pár prestrihov na skutočné tanky, má scéna svoje dobové čaro... (08.09.2016)