Pastýřova panenka

Podobných mysterióznych thillerov s hororovými prvkami nenájdete príliš veľa. Švajčiari natočili Sennentuntschi výnimočným spôsobom, ktorý si užijú najmä milovníci záhad, krásnej vysohorskej prírody či desivej atmosféry malej dedinky a všadeprítomného šialenstva. Minulosť sa miesi s prítomnosťou a až do záveru skutočne netušíte, ktorej z predstavených postáv skutočne dôverovať. Za mínusy filmu by som označil miestami priam komické konanie účinkujúcich, ktoré čas od času nemá žiadne racionálne vysvetlenie a možno až príliš zmätené vysvetlenie záverečnej pointy. Svoju teóriu síce mám, ale so stopercentnou istotou by som nedokázal označiť, kde sa začína pravda a končí lož. P.S. Oceňujem každý zahraničný pokus o odklon klišoidnej americkej hororovej produkcie. A tento je navyše z môjho pohľadu dostatočne vydarený. (15.07.2018)

Heimatfilm, co se poněkud zvrtne do...Purpurových řek? Mysteriozní drama, které je vlastně jakousi kriminálkou, jelikož do popředí se dostávají zločiny dávné i současné. Krásná kamera provází diváka majestátnými Alpami (za to dávám 10*), ukáže mu neklidný život v horské vísce (kde tmářství slaví své žně ještě v 70. letech minulého století), pak zprostředkuje dramatické soužití tří vyvolených v horách a nakonec se zastaví nejen u stažených zvířat. Veselé momentky během absintového večírku střídají scény znásilňování a blížící se smrti. Mrtvol bylo ke konci dost, masakrům však předcházelo psychologické drama, které asi každý neocení. Já ano. (11.05.2016)

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 21 - Švýcarsko. Po německém propadáku a rakouském průměru jsem musel svým oblíbeným německy hovořícím zemím dát ještě jednu šanci a to se mi vyplatilo. Dostalo se mi vynikajícího žánrového zážitku a právě v rámci žánru nemohu hodnotit níže než plným počtem. Švýcarům se podařilo vybudovat strašidelnou a napínavou atmosféru, a ačkoli jsem se díval za bílého dne ve vlaku, nebylo mi dobře na duši. Naštěstí za mnou nikdo neseděl, tak jsem nemusel být nervózní z toho, že mě někdo uškrtí. Nicholas Ofczarek se mi líbil už jako ďábel v Jesus liebt mich, nyní uspěl v docela jiné poloze. A obsadit do hlavní role dvorní herečku snímků Catherine Breillat je doslova majstrštyk. Tak to napotřetí vyšlo. (24.04.2015)

Mé nepodložené obavy, že se mi do rukou dostal pilotní díl nového seriálu inspirovaného Big Benem se naštěstí nepotvrdily. Díky Josefu Čapkovi znám panenku, která tence plakala a díky Michaelu Steinerovi už teď i panenku, která pořád šukala. Šuká po horách a salaších, šuká od pastýře k pastýři, šuká sem a šuká tam. A pokud se neušukala, šuká tam dodnes. Jmenuje se Sennentuntschi a každý osamělý švýcarský horal by ji rád vyšukal. Nedá se však vyšukat snadno, musíte znát zaříkávadlo, vlastnit bytelné koště a umět alespoň trochu šít. A když budete mít štěstí, tak místo s pometlem můžete na druhý den šukat po světnici s krásnou dívčinou. Švýcaři se poměrně vytáhli a nabízí slušně napínavou mysteriozní detektivku s víc než pohledným vizuálem, hlavně díky horskému prostředí, zamotaným příběhem a krásnou Roxane Mesquida jako Sennentutschi. Čtyřhvězdí, žádné Purpurové řeky to zase nejsou. Viděno během Challenge tour 2015: 30 dnů se světovou kinematografií (13.04.2015)

“Nenávidět je mnohdy větší rozkoš než milovat“ – Aristophanés A krásná, tajemná pastýřova panenka nenávidí se skutečnou rozkoší a potěšením. Ten úsměv, s nímž dokončovala své dílo pomsty, … Čím menší rozkoš působili muži jí, tím s větší rozkoší se pak mstila ona jim … Velmi zajímavý snímek s pořádnou porcí mystiky, s nádhernou alpskou kulisou, podbarvený dokonalou hudbou. Challenge Tour – duben 2015 (21.04.2015)