Rubber

Überbizarný filmový experiment šialeného razenia, ktorý si na paškál berie myšlienkovú koncepciu "bez príčiny". A tak sa dočkáme príbehu o živej pneumatike s telekinetickými schopnosťami a vražednými úmyslami, ktorý by sa pokojne mohol volať "život jednej pneumatiky". Do toho vstupujú nestranní pozorovatelia, dívajúci sa na "film", rozprávačské výstupy dávajúce na pravú mieru filmovú (ne)realitu a útržkové dialógy o filmovej logike, rušivých elementoch pri sledovaní filmu a podobne. Lenže na tých približne 80 minút je to málo, a tak sa nevyhneme občasnej nude (ktorá je zasa posúvaná na inú úroveň tým, že sa pozorovatelia nudia), a klasicky otvoreného konca ("Because this story doesn't have an ending."). Nie je to pre každého, veľa vecí sa tam deje skutočne bez príčiny a je to možno nezmyselne brutálne, ale tak to Dupieux chcel. 75% P.S.: Pokračovanie nesúce sa vzhľadom na neukončené ukončenie konceptu v duchu Nguyenových Birdemic 2: The Resurrection (teda ťah na Hollywood) by som si celkom rád pozrel. (11.01.2014)

Velká očekávání obvykle předcházejí velkému zklamání - Rubber je tomu zářným příkladem. Jako patnáctiminutový vtípek bych Gumu ještě zkousnul (ale i tak by nudila). Ale todlencto? Vraždy gumy jsou všechny stejné - guma se zatřepe a nepřátelský pták/králík/člověk prostě vybouchne ... Nefungují ani pocty (Psycho ???!), natož demence první kategorie s pozorovateli s dalekohledy, sídlícími na jakémsi kopečku a "Ftipně" komentujícími dění ve filmu. Pocta brakovosti? Sice ano, ale od vyhulených bezmozků (sorry, ale moc jste pane Dupiexi nepředvedl). (06.06.2011)

Absurdní hříčka o smyslu existence pneumatiky a filmu coby média. Co si má pneumatika počít, když nemůže přejíždět věci, jak jí káže podstata jejího bytí? Nezbývá, než aby si vyvinula psychokinetické schopnosti a likvidovala větší cíle jinak. Stejně tak je pro film nejlepší, když může své diváky po začátku otrávit, aby se pak už nemusel snažit - jak průzračné ve vztahu k většině festivalové a televizní produkce. "Guma" válcuje všechno, jen před Hollywoodem couvne, tam totiž její nonsensovost nemůže uspět. Hlavní představitel Robert by zasloužil nějakou prestižní výroční cenu, protože takto přirozený výkon se jen tak nevidí. (03.04.2011)

,,TO JE PRVÝ RAZ V MOJOM ŽIVOTE, ČO SA STOTOŽŇUJEM S PNEUMATIKOU." __ Na ,,Rubber" som tu v databáze naďabil prakticky náhodou a okamžite som si ho musel zohnať. Veru bol som uchvátený. Pri prebudení sa pneumatiky k životu kdesi v púšti pri vychádzajúcom slnku mi v hlave ustavične rezonoval ,,Úsvit ľudstva" z Kubrickovej ,,2001: Vesmírnej odysei". Vo svojom hereckom majstrovstve si Goodyear Robert môže podať ruku (síce to by išlo veľmi ťažko) s vychváleným Hanksovým kamarátom Wilsonom v ,,Stroskotancovi". Kritike smerujúcej ku slabšej druhej polovici nerozumiem, keďže som si celý film skvelo užil. Akurát mi tu chýbala nejaká ikonickejšia scéna; niečo, čo by z celkovej nápaditosti predstavovalo korunu celku, pretože záver pred bránami Hollywoodu za taký nepovažujem. __ P.S.: Na ukrývanie Pianistu v Polańského filme dôvod je. (1386. hodnotenie, 186. komentár k filmu) (24.09.2015)

Rubber dlouho čekal na to, až se k němu dostanu. Tenhle film, kde hlavní roli hraje pneumatika Goodyear, je totiž něco, co každý den neuvidíte. Ono pravděpodobně nikdy nic podobného neuvidíte. A dost možná to ani vidět znovu nebudete chtít. Mr. Oizo takové filmy prostě točí. Každý se směje v jiný moment. Někdo se nesměje vůbec. Věřím ale, že všichni čumí s otevřenou držkou a přemýšlí, na co to vlastně koukají. Wtf momentů je tu požehnaně. V podstatě šílená scéna střídá šílenou scénu a fascinuje mě, že 79 minut jsem pozoroval příběh jedné živé pneumatiky a vůbec jsem se nezačal nudit. Je to vůbec možný? (11.07.2017)