Kúpili sme ZOO

Milý rodinný film, ktorý si celý čas drží všetky atribúty v jednej rovine - ničím extra nenadchne, neprekvapí, ani nerozčúli, dobre sa naň pozerá. Občas je realita ponúkaná príliš idealisticky a naivne, ale v rámci žánru sa to celé dá uniesť. Potešili hlavne zvieracie herecké výkony a to, že popri záplave akčných-dramatických a romantických filmov aj takéto filmy treba. (01.08.2012)

Klasický rodinný film se všemi klišé, které k tomu patří. Je tady smrt matky a následná beznaděj otce, který se musí nyní sám starat o dvě děti. Nechybí ani komplikovaný vztah otec - syn a jejich následné postupné sbližování, hledání nových hodnot a nového životního směru. A to vše je zasazeno doprostřed zoo a ano, zvířátka prostě stále zabírají. Myslím, že neexistuje možnost, že by jakákoliv rodina s dětmi odcházela z kina zklamaná. Opravdu pozitivní film, ačkoliv divák ho má samozřejmě prokouknutý od první sekundy a od začátku ví, kam a jak se bude celý film ubírat, ale díky strašně příjemnému obsazení to zde ani nevadí. Musíte být na film správně naladěni a nečekat od něho žádný zázrak. A má oblíbená skladba Hoppipolla na konci rozhodně potěšila. (17.03.2012)

Sice možná klišoidní záležitost, ale nesmírně odpočinková a milá. Celou dobu jsem si říkala, kdy už se něco pokazí (jak to v takových žánrovkách bývá) a ono se naštěstí nic nestalo. Příběh je naprosto úžasný a přesně na něco takového jsem měla náladu. Damona a Johansson sice opravdu nemusím, ale dalo se to přežít. Jako oddychovka funguje prostě výborně. (17.07.2012)

Americké žánrové filmy dneška zjevně znají jenom dva extrémy. Úplné odmítnutí jistot a zpochybnění základních existenčních hodnot na straně jedné, bezpečný únik do pohádkově zidealizovaného světa na straně druhé. Nový film Camerona Crowea se do druhé skupiny řadí s tak neodolatelnou bezelstností, až je mi stydno mu jakoukoli naivitu vyčítat. Neboť se v mém případě neustále vnucovaný dobrý pocit nakonec nedostavil, nehodnotím výše, jedním dechem vám zároveň doporučuji dát tomuhle dojmovému, převážně na aktuálním rozpoložení odvislému filmu šanci. Zrežírován je solidně a i když dojde na zvířátka, vystačí si s vkusným humorem. ___ Svou příslušnost do kategorie vánočních (americká premiéra 23.12.) rodinných komedií ZOO nemaskuje, zároveň s ní nedokáže nijak chytře (sebereflexivně) nakládat. Jde zkrátka o cíleně hezký film a víc nic. Typizace postav je bezchybná, nehrozí, že by někdo vybočil z jasně vymezené dráhy. Radikální, ovšem jen dočasné odchylky jsou dovoleny buď v rámci přiznané hry (MacCready) nebo kvůli stvrzení dokonalého úspěchu hlavních hrdinů (Ferris). Úplně chybí záporná postava, kterou by šlo brát vážně. Na přesnost úchylný inspektor je karikaturou jako vyňatou z knihy pro děti. Stejně jako zvířecí osazenstvo ZOO slouží pouze k rozehrání komických situací, jež odlehčují truchlení za mrtvou manželkou a hledání cesty zpátky k lidem. Jedinou snahou o důmyslnější zapojení všudypřítomné zvěře do ústřední zápletky je patetická (i na filmem nastavené standardy) epizodka s umírajícím tygrem. Jinak zvířata jenom a) generují groteskový humor, b) sugerují nám, že je přirozené, když jsou zavřená v klecích. Nejvíc z nevděčné role dokázal vytěžit Thomas Haden Church, který svá velká moudra oproti Damonovi může podávat s lehkým nadhledem. Ten filmu jinak zoufale schází. ___ Se stupňovanou intenzitou dávkovaná „fajnová“ nálada u mne ke konci (zejména zásluhou vysmáté Elle Fanning) vyvolala podezření, zda Crowe nespojil tvůrčí síly s Divadlem Sklep a nejde-li tedy o záměrnou stylizaci a v důsledku velmi chytrou recesi. Ale spíš asi ne. 55% Zajímavé komentáře: FlyBoy, ZkuKol (11.04.2012)

Krásný "feel good movie", kterému prakticky nic nechybí. Příběh je poutavý a uvěřitelný, herci jsou skvělí (i ti dětští, kteří jsou i přirození a nepřehrávají) no a taková ta roztomiloučká zvířátka berte jako bonus. We Bought a Zoo snese srovnání s filmem The Descendants, tematicky jsou si tyto snímky hodně podobné (když to "ostrouháte" dostanete dva různé příběhy na jedno téma - ztráta matky) a zatímco The Descendants má jednoho Oscara a čtyři nominace, Zoo nemá ani jednu. Proč, divíte se? Zatímco se u prvního zmiňovaného snímku se akademici mohli ztotožnit s hlavním hrdinou (stárnoucí chlap, který má peněz na rozdávání a chce nás přesvědčit, že je na tom stejně, jako my všichni, samozřejmě s tím rozdílem, že my ty peníze nemáme a nežijeme na Havaji) tady není nic takového a možná proto se mi tento film líbil mnohem víc. Přišel mi tak nějak upřímnější, tak nějak lepší a hlavně jsem si z něj něco odnesl. Opravdu někdy stačí 20 vteřin šílené odvahy… 95 %. (03.09.2012)