Nell

Nell jsem viděl už kdysi dávno jako čerstvou novinku v kině. Ano, byl jsem totiž tenkrát taková trubka, že jsem chodil do kin i na takovéhle středoproudové komerčárny, nechal jsem se totiž lehce ošálit anotací o moderní divošce, hovořící svébytným jazykem. A on ten příběh opravdu není nezajímavý, naopak, jen by ho ale scénárista nesměl "vylepšit" několika metráky melodramatického patosu a v hlavní roli by nesměla exhibovat Jodie Foster. Jestliže tady často obrazně píšu, že jsem u nějakého filmu málem umřel trapností, tak tady to platí dvojnásob. Při Nelliných svébytných, neboli mentálně retardovaných pazvucích a grimasách, jsem se propadal do hlubin přímo metafyzicky děsivého splínu a beznaděje a chtělo se mi umřít. A při jejím závěrečném proslovu před soudním dvorem... No nebudu lhát, umřel jsem doopravdy. Teď píšu ze záhrobí, abych ještě než se odebéřu do barda nebo Elysionu nebo kam, varoval všechny dosud živé: Lidé, bděte! Tohle si opravdu radši nepouštějte, je-li vám život milý! Ehm... Ale dám přece jenom aspoň jednu, protože přítelce se to líbilo. (06.02.2022)

Je těžké zážitek tohohle druhu odbýt nějakou nadnesenou větou ve stylu: "Věřili, že jí změní život a zatím ona změnila ty jejich" nebo ¨Ebete, ebete ošíčka¨..." Zatím jsem příliš unesená a konsternovaná dokonalou Jodie Foster a jejím chodníčkem emocí, jdu vyhodit pár kapesníků.... a moc ráda si ten film ještě někdy v klidu zopakuju :-) (02.12.2010)

Nádherný, dojemný příběh, který chytne za srdce a nabídne víc než jen výchozí bod pro úvahy o tom, že každý žijeme ve svém světě, a o kompetenci společnosti ty více odlišné světy rozbíjet a určovat co je a není normální. Strhující Jodie Foster, která si celý film ukradla pro sebe, podává přesvědčivý obraz ženy vyrůstající mimo „civilizaci“ formující i deformující přirozenost člověka, jeho myšlení i chování, ženy přesto svým způsobem postižené traumaty vlastními i předanými matkou. I když závěr, zejména Nellina závěrečná řeč, příběh poněkud vyhodila z roviny uvěřitelného, zůstává dalším z těch vzácných příběhů, které se zaseknou hluboko do srdce a člověk na ně nikdy nezapomene. (03.02.2011)

Od tohoto filmu se Jodie zařadila mezi oblíbené herce. Její "nepakíí..." se zařadilo do našich hlášek. To s jakou něhou a věrohodností zahrála Nell se mi vrylo do paměti. Její herecké vyjádření mě naprosto uchvátilo a okouzlilo. Je škoda, že nám naše televize nenabízí v programu tohleto dílko. A na dvd bych to taky ráda uvítala. P.S. Liam Neeson se tady taky blýsknul, ale marná sláva Nell byla prostě dokonalá. :-)) (21.06.2010)

Přiznávám, že mé hodnocení Aptedova melodramatu o vytržení jedince z pro něj přirozeného prostředí je dosti ovlivněno dabingem. Ono překládat z angličtiny vzešlou nellštinu do češtiny asi není to pravé ořechové.. J.Foster jako Mauglí v sukni tradičně na úrovni, ale zdejší všeobecné nadšení z jejího výkonu nesdílím. Principiálně už jen proto, že hrát roli člověka čímkoliv se odlišujícího od ostatních ponechává herci volné ruce k využití vlastního talentu, což paradoxně znamená, že má práci proti ostatním na place svým způsobem ulehčenou. A mně se bohužel zdálo, že toho Jodie nevyužila na 100 %. (31.12.2009)