Vlk z Wall Street

Bez mučení přiznávám, že toho Kapra fakt žeru. Pokaždý, když ho vidím, se rozteču jak latrína, kolena se mi rozklepou tak silně, že způsobují půdní eroze v Santa Fe a moje smysly omdlévají v louži virtuálního testosteronu. A to bývám teplej jen o víkendech. Tu buržoazní mrdku zahrál tak temperamentně, že jsem měl během celýho filmu chuť prohnat nosní přepážkou půl druhou tunu kokainu, vošukat cokoliv co vykazuje známky života a vytapetovat si svýho žigula Masarykama. A jestli za to všechno vyfásnu jen čtyři roky v útulné garsoniéře s pravidelným přísunem teplé stravy a sexu, ty vole kurva do prdele, proč ne. Ale samozřejmě bych, stejně jako mistr Belfort, obíral jen ty zazobaný namachrovance, kteří si můžou dovolit k dutinkám koupit i tabák a plesnivou vysočinu povýšenecky házej do odpaďáku. (19.02.2014)

Nesporně nadprůměrné dílo nesené především mimořádným di Capriovým výkonem v hlavní úloze si vynucuje srovnání se sice ne dokonalým, ale mravně a hodnotově zakotveným dílem Costy Gavrase KAPITÁL. Oba týmy se shodnou v jednom: že americký kapitalismus předhání ten evropský mírou bezohlednosti a sebestřednosti zaměňované za individuální svobodu. U Gavrase alespoň vytušíme, kolik slušných lidí toto defraudantství ve velkém přivedlo na mizinu a doslova si můžeme sáhnout na kulturní vyprázdněnost jeho vyhraněného nositele (Masaryk by řekl kulturní chudobu); dohlédneme však i na ty, kteří jsou oproti hlavnímu hrdinovi věcnou alternativou, protože ještě nestačili rezignovat na slušnost a altruismus (nesobectví). U VLKA takovou oporu jen hledáme. A vadila-li u LINCOLNA délka, není zcela jasné, proč mnohem rozvleklejší a v poslední čtvrtině viditelně drhnoucí scénář VLKA přivádí většinu komentátorů naopak k nadšení. Neutrální pohled tu navíc vyznívá jako faktická podpora hlavního hrdiny, jakkoliv (chceme-li zůstat nezaujatými) umožňuje i alternativní názor na řádění firmy, která neměla nikdy vzniknout. Islandský státní bankrot, který během jednoho roku změnil díky bankovním spekulacím kvetoucí zem v synonymum krize a katastrofálního propadu, naznačuje, že scény VLKA, v nichž dominuje opojení penězi i ostatními drogami, psal - jak se kdysi velmi neobratně vyjadřovalo - sám život. (27.01.2014)

„Ten jejich film to byl teda průser. Ty tomu dali na frak. Já už viděl průserů, ale ti na mou duši podělali, co mohli.“ Abych tak uvedl a zároveň shrnul Vlka z Wall Streetu jedním klasickým citátem, který mluví za vše (kruci, že já blbec se vůbec na něco těšil). Čekal jsem s hodnocením skoro týden a nic se nezměnilo. Vlk kolem mě sice prošel, ale asi to byl nějaký chcípák, protože už si ani nepamatuju, jak vypadal, co mi říkal, ani jestli byl hodnej, nebo zlej. Přehrávající (schválně?) DiCaprio nezaujal, téma taky moc ne, ani ta oslavovaná filmařská inovativnost (kterou jsem pořád nenašel, ale podle Vojty tomu prý stejně nerozumím). Soudtrack nevýrazný, vtipy smutné, drama směšné. Zajímavé jen, že tu není ani jedna kladná postava. Pro mě prázdné, bez tématu, které by mě jakýmkoli způsobem chytlo (ani pozitivně, ani negativně) = dá se na to koukat, občas je to i sranda, ale není tu žádný dojezd. Prozatím zařazuji do nezajímavého průměru. (15.01.2014)

Nejzásadnější americký film od The Social Network. Amorální není tenhle film. Amorální je jeho hlavní postava a současná společnost jako celek. Svým chováním odpuzující zmrd a zločinec, který sice skončil ve vězení (na směšně krátkou dobu), bez přátel a s dluhy, ale nyní si stejně relativně normálně žije, přičemž se stále najdou zástupy podnikavců, kteří ho berou za svůj vzor a dychtivě poslouchají jeho motivační přednášky. Sám Scorsese sice hlavní postavu z přijatelných morálních pozic nekomentuje (jak by taky komentoval, když je Belfort vypravěčem), za tři hodiny stopáže si ale soudný divák dokáže udělat obrázek sám. Rozverná komedie se tak díky konfrontaci s divákem mění na dost sžíravou satiru. Výborná svižná zábava s dost temným postdiváckým dozvukem. Se stim smiř. (16.01.2014)

Scorsese a DiCaprio - Wolfs of Hollywood. Scorsese dokazuje, že vie držať krok s dobou, filmovými trendmi a ako jeden z mála režisérov už dlhé roky sám tie trendy vytvára. Tým sa mu darí uspokojiť filmové potreby divákov v celom ich priereze, od základnej, až po tie najšpecifickejšie, ktoré vie oceniť najmä náročnejší divák. Tento film je asi najvzrušujúcejšia životopisná jazda, ktorá je zároveň tak starostlivo a precízne skonštruovaná, že divákovi sa dostáva omnoho viac, než len životný príbeh jednej z legiend z burzového univerza. Humorná sonda do sveta sfetovaných finančných žralokov je však pomerne záludná, pretože málokedy sa dá z výbuchov smiechu prekonvertovať do nejakého pokusu o dramatickú scénu. Nechcem tým povedať, že by bol film povrchný. Charaktery postáv sú vykreslené podrobnejšie ako pohľad cez mikroskop, akurát by som možno čakal miestami viac pohľad do hĺbky, pretože Scorsese k tomu celému akoby nezaujal nejaké väčšie morálne stanovisko. Morálka a prudérnosť tu totiž ide bokom, takže ak sú mravné zásady vašim životným krédom ušetrite si čas a nenechajte sa poškvrniť týmto snímkom. Pohľad na svet kriminálnika je podobný ako v Spielbergovej naháňačke, navyše aj podobne humorne ladený a takisto viac fandíte zločincovi, než spravodlivosti. Herecké výkony sú samostatnou kapitolou, nechcem sa opakovať, ale DiCaprio ťahal tento film s neskutočným nasadením (dialógy, motivačné príhovory, plazenie sa k autu) a jeho výkon by mali oceniť rovno dvoma oscarovými nomináciami. McConaughey a Hill (!) ako skvelí sekundéri, ženské role zas pohladili očko mužského publika. Aj preto si nenechajte ujsť tento uvoľnený a zábavný epos, minuli by ste sa totiž s jedným z filmov roka 2013! 95%. (17.01.2014)