Vlk z Wall Street

Tak vyšperkovaná óda na peníze, sex, drogy a nebetyčnou zhýralost, až bych skoro zapomněl, že v reálu mi takový typ lidí přijde zralý na zdravé proplesknutí. Jenže i kdybych jen tři hodiny fascinovaně studoval pohyby vlčího krále Lea, stálo by to za to. Kousavé monology, kastování prostitutek nebo mozková obrna vedou, ale DiCaprio celkově podává výkon na hranici lidských možností, který může vypadat ležérně a pohodově, ale zahrát ho musela být o třídu větší dřina než kdykoli předtím. Škoda ale je, že se Scorsese rozmachuje až zbytečně široce. Ani moje láska k nadstřeleným příběhům, které nevědí, kdy přestat vyprávět, mi nezabránila v ošívání se nad tím, že poslední hodinka už jede na volnoběh. Marty s Leem tak i tentokrát umí a svůj um si neuvěřitelně užívají. Úplný střed, ať už s dolarem nebo bez, ale o jedno pole míjejí. (23.01.2014)

Myslím si, že tři hodiny komedie/satiry bez toho, aby se vám film na konci nějak/jakkoli emocionálně odměnil je prostě vražedný a trochu sobecký a nejde to utáhnout. Vtipný je, že snad nejemocionálnější scéna je někde uprostřed filmu - ta s tetou Emmou na lavičce. Jinak bez výhrad, velkej film, kterej si ještě asi střelím znova. (10.01.2014)

Co mě překvapilo – a to poměrně negativně – je skutečnost, že Scorsese zaujímá k hlavní postavě neutrální postoj. Jakoby říkal, že dojit z lidí prachy, fetovat a brousit kurvy je vlastně docela fajn. A to je pro mě, jakožto zastydlého idealistu, docela velký problém. Zatím u žádného ze Scorseseho filmů na konci nechyběla nějaká katarze, tady jsem se jí bohužel nedočkal. Uznávám fantastickou filmařinu, která ve mně nejednou dokázala vyvolat úlevný smích, ale jinak vždycky raději dám přednost těm „blbejm pošťákům“, kteří si mohou dovolit akcie pouze za deset pencí, než vychcánkům typu Jordana Belforta a jeho vlčí smečce. Do "komplexní fresky", která by o něčem vypovídala a do něčeho se strefovala, má tahle bezuzdná taškařice hodně daleko. (16.01.2014)

Strach a hnus v New Yorku. Starý dobrý Scorsese zůstal ryze svůj a přesto omladil skrze over the top dekadentní stylizaci, mluvu a ostatně i náplň jednotlivých scén. Začne to jako cynicky satirická i amorální demýtizace amerického snu o kapitalismu ne nepodobná Až na krev. Pokračuje to jako ryze feťácká komedie, která si nezadá s Trainspottingem. A končí se variací na Chyť mě, když to dokážeš. A jakkoli se tyto jednotlivé pasáže zdají neslučitelné, tak Scorseseho (a z nemalé části i DiCapriovým) největším úspěchem je, že to celé působí jako jeden soudržný celek. Což platí i díky tomu, že to ani na vteřinu po celé tři hodiny nedá vydechnout; minimálně po dobu projekce. Po ní s chladnou hlavou si přeci jen nelze nepřiznat, že ač v tom není byť jen jedna nudná či špatná scéna, tak by některé snesly přesunutí do sekce vystřižených scén. Také záleží zda vezmete za svou variantu, že Scorsese Belforta glorifikuje či tu, že dělá přesný satirický opak. Ovšem čert to vem, když je to taková nehorázná zábava, kde si každý najde to své; od zkurveného nastavování zrcadel přes vyjebanou cinefilskou formu až po vymrdlé scénky trhající bránici. (28.12.2013)

Strhující bohoslužba za kapitalismus, nesmírně komplexní freska, a přitom originální, živelné a překvapující drama, které místy sbíhá k čisté komedii. Nejlepší Scorsese od Casina - v takový majstrštyk jsem po uslintaném Hugovi ani v nejmenším nedoufal. A DiCaprio je tu neskutečný a jen potvrzuje svou výjimečnost. (21.12.2013)