Rozprávky bratov Grimmovcov: Snehulienka

Poněkud nezvládnutá adaptace klasické pohádky. Král zemře na infarkt přímo před kamerou, po zámku a okolí se motá maskovaný princ, ale nijak významně do děje nezasáhne, je mu upřen dokonce i záchranný polibek, který je nahrazen pro princeznu poněkud nedůstojným vykašláním otráveného sousta. Sněhurka sama je sice pohledná, trpaslíky však neustále sekýruje a když dá vařit vodu, tak ne na polévku, ale na mytí, navíc předvede vrcholný akt naivity, když královně přes všechna varování a zkušenosti třikrát skočí na stejnou fintu. No a zlou královnu nakonec po odhalení všech nepravostí vyprovází ze zámku potlesk. (08.10.2011)

O nemeckej filmovej tvorbe mám všeobecne hodne nízku mienku, no a v prípade televíznych snímkov a seriálov je to ešte horšie. Zistil som, že Nemci nevedia točiť filmy, a preto sa ich produkcii vyhýbam. Avšak občas predsa len natrafím na nejaký ten titul s označením made in germany. Teraz naposledy to bola rozprávka zo série príbehov bratov Grimmovcov "Snehulienka" (Schneewittchen), ktorú v roku 2009 natočil režisér Thomas Freundner. Na to, že je to nemecký televízny produkt, tak to vôbec nebolo až také príšerne nepozerateľné, ako som sa pôvodne obával. Snehulienka bola síce neskonale naivná, ale sympatická. Zlá kráľovná bola fakt vrcholne protivná. A siedmich trpaslíkov hrali liliputáni. Ja som sa pri tom celkom fajn pobavil. ** (10.01.2024)

Příběh Sněhurky byl zfilmován již mnohokrát. Problém je v tom, že animovaná verze z roku 1937 nastavila laťku příliš vysoko.Německé zpracování Sněhurky je mimořádně ošklivé. Sněhurka není půvabná, zlá královna nevypadá nijak zle a trpaslíci vypadají jako banda pobudů. Jednání královny je málo rafinované, Sněhurka působí jako hloupá husa. Prostě ztráta času, Dětem bych film nedoporučoval. Mohly by k Sněhurce a celému příběhu získat odpor. (27.12.2011)

Zatímco princ běhá zmateně po lese s šaškem, královna kuje pikle v podobě škrtícího pásku nebo známého otráveného jablka. Pohled na Sněhurku je sice hezký (vzhledem k tomu co nabízí zbytek), ale její hloupost si říká o Darwinovu cenu. Otázka trpaslíka: "Jak ji mohla znovu ošálit?" tak získává nový, ironický charakter. Jednu hvězdičku si zaslouží odstrčení prince ženoucího se k polibku a vychrchlání otráveného sousta, které celé parodii na pohádku nasadilo korunku. Prostý lid v podhradí pak tleská a divák má chuť se k nim přidat už jen proto, že celé to mučení je u konce. (28.09.2012)

V jednom království měli opravdu děsivého šaška, taky tam měli Sněhurku a posléze čarodějnici a takové ukecané zrcadlo, co neumělo odpovědět přesně na otázku a v tom bylo jádro problému. Princ s vízorem frajírka s pionýrem či jinou epesní motorkou, jak jsme je vídali v osmdesátých letech, už to nemohl příliš zhoršit. Nemohl do okamžiku, kdy se Sněhurkou na samém konci začal tančit - do rytmu děti, do rytmu! (28.09.2012)