Hrozná hnevu

Vo väcsine filmov je to tak, ze najprv pomalsie trva zaciatok, kym ma vtiahne do deja, ale ked sa tak stane, postupne zacina byt dej napinavejsi alebo zaujimavejsi, az kym nepride este zaujimavejsie finale. V tomto filme je to presne naopak. Zaciatok ma velmi zaujal, stred bol este ako tak zaujimavy a zaver zrazu skoncil tak necakane, ze som sa rozhodol udelit mu 3 * a to som si bol isty, ze mu dam 4 *. Ale nevadi, aj ked viem, ze zaryti obhajcovia tohto filmu ma budu odsudzovat, ze vsak toto nebol akcny film. V podstate bol dej filmu velmi zaujimavy, bavil ma a zo vsetkymi clenmi rodiny som sucitil, pretoze v takej chudobe by sa nechcel nikto z nas ocitnut, pretoze oni nemali sancu zaevidovat sa na urad prace ako v dnesnej dobe a poberat socialne davky. Oni si museli zo dna na den krvopotne hladat pracu, aby mali aspon co najest. Problem bol so zaverom filmu, ktory mi aj napriek svojej dlzke pripadal, akokeby skoncil niekde v strede a teda ziadneho vyvrcholenia som sa nedockal. Okrem dvoch Oscarov za reziu Johna Forda a herecky vo vedlajsej ulohe Jane Darwell mal film este dalsich 5 nominacii, medzi ktorymi boli kategorie najlepsi film alebo herec v hlavnej ulohe Henry Fonda. Avsak Oscara za najlepsi film ziskala v tom rocniku mysteriozna drama Alfreda Hitchcocka MRTVA A ZIVA / REBECCA (1940) a za herca v hlavnej ulohe James Stewart v romantickej komedii PRIBEH Z FILADELFIE (1940)... 17.08.2010 ________ Henry Fonda - (Tom Joad) +++ Jane Darwell - (Mama Joad) +++ John Carradine - (Casy) +++ Charley Grapewin - (Starý otec) +++ Russell Simpson - (Otec Joad) +++ O.Z. Whitehead - (Al) +++ John Quillan - (Muley) +++ Eddie Quillan - (Connie) +++ Produkcia: Darryl F. Zanuck +++ Hudba: Alfred Newman, Danny Borzage +++ Nemecka Cinema - 100% (17.08.2010)

Klasika, jejíž název musí něco říkat i absolutnímu filmovému/literárnímu analfabetovi. A jaký jsou Hrozny hněvu filmem? Inu, pokud chcete vidět skutečnou Ameriku přelomu 30/40. let, tak je to trefa do černého. Je to protiklad všem těm filmům s Grantem, Stewartem a podobnými, kde se chodí v nažehlených oblecích a žije v lepší společnosti. Tady máme už tak chudou početnou rodinu, která na začátku přijde o svoji půdu a vydávají se přes půl Ameriky za prací. Cesta je to trnitá, plná bídy, chudoby a nepřejícího okolí. Brutální poldové, vykořisťovatelští statkáři, občas někdo zemře, občas se najde i slušný člověk. Snadno by to mohlo sklouznout k melodramatu, nebo ke komunistické agitce, ale Ford se obojímu zázrakem vyhnul. O síle lidu se mluví ve filmu asi tak 3 minuty z celkové stopáže a rodina bere všechny trable a život tak jak jdou. Čili je to trošku bez emocí, ale i tak se jedná o výborný film. Drama roku 1940. (02.07.2016)

Knihu jsem nečetla a upřímně řečeno, vůbec se mi do ní nechtělo. Nemám čas a je to pořádná bichle. Sice jiné knihy Steinbecka mám ráda, ale přesto jsem raději dala přednost filmu. Do soupisu povinné četby se to k maturitě taky dá napsat, navíc je to mnohem rychlejší. Docela mě překvapilo, že byl film tak oceňován, a taky jsem se těšila na hvězdu takového formátu, jako je Henry Fonda. Příběh je to lidský, ale veskrze hodně smutný. Zaujalo mě to, ale bohužel mi film připadal trochu rozvleklý a neměl podle mě takový spád a tempo, které by vás strhlo. (17.06.2013)

HROZNY, film, jehož nadprůměrnost je bezdiskusní, vyjdeme-li ze současných měřítek, se mění v geniální dílo, zasadíme-li toto srovnání do kontextu filmové tvorby Hollywoodu let třicátých. Tato skutečnost se nezmění ani poté, vtáhneme-li do tohoto srovnávání jiná klasická díla té doby. Bezbřehý, konzumismem maloměšťáctví a nekroceného spekulativního kapitálu prožraný blahobyt dvacátých let skončil proslulým černým pátkem na newyorské burze. Byl-li kdy tzv. americký způsob života ohrožen ve svých kořenech, bylo to právě tehdy. Hrůza a beznaděj nepostihly jen chudinské, ale i střední vrstvy a nemalou část horních amerických statisíc. Mezi normálními smrtelníky, farmáři a jejich čeledí, zoufalství dosáhlo maxima. Prudká levicová reakce, ve svých důsledcích předstihující i tu z šedesátých a sedmdesátých let minulého století, pramenila právě z této existenciální frustrace. Steinbeck a Ford "jen" zachytili to, co bylo součástí všeobecného veřejného povědomí té doby. Skutečnost, že většina hvězd filmů z "továrny na sny" jsou vynikající osobnosti své profese, která je tak trochu i posláním, je známa. Henry Fonda ji - nikoliv poprvé a nikoliv naposled - naplnil beze zbytku. Nebyl na to sám. Bylo by dobře, kdyby toto porozumění hercům bylo i dnes vztažitelné na plné pochopení závažného, nadčasového tématu filmu, který sám o sobě rovněž překonává meze a měřítka své doby. (29.04.2008)

Adaptace klasického románu Johna Steinbecka (který si konečně budu muset přečíst, mám teď o důvod navíc). Jejím jádrem jsou osudy vysídlenců (farmářské rodiny Joadeových) z Oklahomy, jejich entuziastická, avšak vynucená cesta napříč státy za slibovaným výdělkem se brzy změní v noční můru. Ústrky a přezíravost místních (kteří kvůli panující krizi taky třou bídu s nouzí), policejní dohled, hladovění, vykořisťování velkofarmáři, toť jen zlomek nepříjemnosti, s nimiž se naši "cestovatelé" budou muset popasovat. Díky bohu (lol) se však za každým mrakem - ač sebevětším - schovává slunce, a to má v tomto konkrétním případě podobu solidarity, kolektivního vyjednávaní pracovních podmínek a společné péče o statky a o sebe navzájem. Pouhé uvědomění tohoto zde vykřesává jiskřičku naděje na důstojnější život. 80 % (08.04.2023)