Hrozná hnevu

Z dnešního pohledu, zejména středoevropského, ideově mimořádně komplikovaný film, jehož problematičnost samozřejmě tkví už v předloze samotné. Narážím samozřejmě na přimykání se ke komunistické vizi uspořádání světa, jež je symbolizovaná státním táborem, který si "spravují sami jeho obyvatelé". Tato základna se stává jediným světlým bodem pro rodinu Joadových v moři událostí od počátečního vyhnání z rodné hroudy. Je však vhodné upozornit, že je třeba vnímat fabuli v dobovém kontextu. V letech po Velké krizi nebyl socialismus sprosté slovo. Přimykali se k němu západní intelektuálové, protože jim nebyl lhostejný osud obyčejného člověka a kapitalismus, jehož byla Amerika symbolem, jim nutně přišel jako odcizený systém, který vytrhává lidi z kontinuity přirozeného života a rodinné pospolitosti. Byla to doba dávno před spuštěním železné opony a o marxismu v praxi neexistovaly na západě takřka žádné nebo silně zkreslené informace. Koneckonců v Československu po válce krom katolíků prakticky nevládla žádná nesocialistická strana. Steinbeckovo dílo je esencí dobového humanismu. Nabízí silný osobní příběh, který se v důsledku proměňuje v nadosobní kritický osten namířený proti kapitalistickému zřízení, odhalující jeho nedostatky. Ford k tomu přidává standardně dobrou a přehlednou režii ve stylu klasického studiového Hollywoodu. Není divu, že byl McCarthyho komisí vyšetřován, což jen dokládá, jak nadčasové dílo natočil. Po shlédnutí Hroznů hněvu by snad i Venca Klaus musel začít o socialismu alespoň přemýšlet... (15.04.2011)

Další z filmů, u kterých jsem nevěděl, do čeho přesně jdu a nechal jsem se překvapit. A překvapení to bylo milé. John Ford si bere na mušku hospodářskou krizi a lidi, kterých se ta krize nejvíce dotýká - prostý lid. Věřím, že v tehdejší Americe tohle muselo vzbudit vcelku rozruch (špatný kapitalismus x komunismus) ale tohle mě ani tak nezajímá jako film samotný, který mě po většinu času bavil. Ne v pravém slova smyslu, ale sledoval jsem ho s napětím, co se stane potom a až na pár hluchých míst a možná až moc šablonovou postavu Henryho Fondy (proti jeho hereckému výkonu ani slovo, ale přišlo mi, že jeho postava je vykreslena jako chudáček, který i když udělá/udělal něco špatně, nikdy to nebyla jeho chyba) to bylo bezchybné a docela depresivní. A to v době, kdy (alespoň co jsem viděl a četl) se točily převážně "veselé" filmy, se cení. 80 %. (26.06.2012)

Namísto úniku od reality pomocí nějaké odlehčené komedie se tvůrci rozhodli popasovat s tehdy aktuálním nepříjemným tématem velké hospodářské krize. Už za to si zaslouží obdiv, dokázali téma prosadit navzdory námitkám z (bohatého) vedení 20th Century Fox. Navíc dokázali uspět. Film má své pomalé tempo, které se ale k příběhu hodí. Putování běžných lidí, kteří jsou vykořenění z jejich domovů, za hledáním nového začátku a lepšího místa pro život, je velmi silné. Příjemné pokoukání to sice není, ale kvalitní filmařina se silným příběhem ano… čtyři hvězdy. (09.06.2020)

Zaujímavý film z ťažkej doby. Amerika sa borila s hospodárskou krízou, na ktorú najviac doplatili najchudobnejší a u nás o necelých dvadsať rokov prepuklo združstevňovanie s podobným priebehom a dôsledkami. Ameriku zaľudnili prisťahovalci, ktorí doma nečakali so založenými rukami a vzali do nich svoj osud. Táto vlastnosť im v neskorších dobách pomáhala prekonávať problémy. Tak predloha, ako aj film majú ľavicové ladenie, čo nebolo nič zvláštne v dobách, keď sa ešte nevedelo k akým koncom budú viesť ľavicové myšlienky v praxi. Filmu na mimoriadnosti pridáva Fordova réžia a výborné herecké výkony. (27.12.2021)

Sociální kritika směřovaná především k byrokratickým institucím bez tváře, které ničí ubohé a dobrotivé zemědělské rodiny. Z filmu je cítit jasná jednostrannost a politická vymezenost. Henry Fonda sehrává roli, která je očividným správnákem, ale od začátku se nijak netají tím, že spáchal vraždu, a stává se tak jediným, kdo dokáže jednat i silou, když cítí, že je páchána nespravedlnost, a ještě více tak potvrzuje status filmu jako obhajoby obyčejných lidí a obžaloby nelidských institucí. Nikdy se však ve svém boji neuchyluje k vyslovenému kýči a do děje jsou vkomponovány i další figurky, které mohou v rámci boje zaujímat nejednoznačný postoj, ale často stojí na straně lidí zbavených práv a majetku. Dost mi tam ale chyběl knižní závěr, čímž film vysloveně posílil pozici Henryho Fondy jako jediného a hlavního hrdiny. (11.07.2009)