Eštebák

"Pravda vždycky zvítězí!" Nic proti otevřenému konci. Jeden známý prohlásil, že se na takovéto filmy nedívá. Prý mu vadí, že se přibližují realitě. Má raději americké sci-fi. Na jednu stranu chápu. Ale na druhou - co si vezmou z minulosti naše děti? Nepotřebují si udělat nějaký obrázek, jak to tu dřív vypadalo? Tak si říkám, že je to celkem jedno, jaký příběh nám scénárista představí, ani jak to dopadne, důležitě je cokoliv, co připomene minulou dobu. A mělo by to být aspoň trochu věrohodné. (02.03.2014)

Nebyť toho konca bolo by to za plný počet. Inak sa jedná o Nvotov najlepší film. Pracuje s témami aké poznáme všetci - dokonca aj tí, čo v tej dobe nežili. Predsa len sa podobných filmov natočilo neuveriteľne veľa. Nvota si na tom postavil svoj osobitý rukopis, ale tento film mi prišiel veľmi pekne vyvážený. Či už na poli drámy, alebo akéhosi morálneho posolstva. Vyhol sa naturalizmu a pritom ponúkal scény, pri ktorých musí človek krútiť hlavou. Duo Mádl a Majerníková výborný. Rovnako aj Budař a Vetchý ako figurky zla. Dobre obsadené vedlajšie postavy, krásna kamera a príjemná hudba. Síce je to zlepenec Poľsko/Česko/Slovenský, ale nerobí hanbu ani jednej so zúčastnených krajín. Možno mu chýba niečo údernejšie, čo by z neho spravilo originálne dielo, ale aj mimo to, nerobí vo svojom žánri hanbu a je iným pohľadom na nepríjemnú dobu, než na aký sme zvyknutý. Možno nie je nejako originálny, ale je svojský. Nvota každopádne vie. Škoda, že netočí viac. S hercami a s drámou vo vnútri konkrétnych situácií mu to ide tak, ako zatiaľ žiadnému inému Slovákovi za kamerou. (08.01.2015)

Pre mňa najväčšie pozitívum filmu doplatilo na krátku stopáž. Atmosféra. A postavy. Všetky tie rodinky z ich paneláku - ich susedia, dokonalá štylizácia socialistickej sídliskovej šede, a každý jeden detail, či už dramaturgický, alebo scenáristický - to je to, v čom je Nvota najlepší. Postavy a vykreslenie atmosféry tak reálne, až to bolí. A tak reálne, že aj cez všetky ich nesporné kvality, vám pri nich prídu filmy dua Hrebejk / Jarchovský ako čistý mainstream. No a problém je skrátka v tom, že sa tu na to občas zabúda. Napríklad taká Dorota Nvotová je tu v podstate zbytočne a namiesto taby sa scenárista venoval jej a zvyšku susedov, a ich vzájomným vzťahom (ako by to urobil Jarchovský), rozoberá donekonečna odpočúvanie a Mádlovú prácu, a ja neviem, ale asi to mal spraviť opačne. Zopár scén päťhviezdičkových (lietadlo, záver), Mádl priemerný. 70% (25.08.2012)

Konfident se dá snad nejlépe charakterizovat spojením "další z řady". Další z řady filmů, které se snaží o reflexi naší komunistické minulosti. Česká polistopadová kinematografie v této reflexi dost selhala a jakoby se to snažila poslední roky nějak dohnat. Přitom paradoxní je, že zdaleka nejlepší filmy na toto téma vznikly v době, kdy jsme ještě byli sovětským protektorátem. Konfident patří spíš mezi průměrné; nedá se srovnávat se strašlivým Klíčkem, ale je viditelně slabší než nedávná Pouta. Jeho největší slabinou je scénář, který je plný šablon přejatých z učebnic dějepisu pro základní školy, nepřesvědčivých vztahů i motivací a komunisticko-reflexivních klíšé. Estébáci i disidenti jsou zde vykresleni tak, "jak se to má dělat" - tj. neoriginálně, tupě doslovně, edukativně (viz např. Goldflamovo doslovné vysvětlení zkratky RVHP). Ne že by film neukazoval, jak to doopravdy bylo; selhává ale v uměleckých měřítcích - ukazuje estébáky, disidenty i vpád sovětských vojsk učebnicově a bez kontextu, zato s přemírou snadno identifikovatelných symbolů (radio Luxembourg, prominentní disidentský spisovatel, vlasatý volnomyšlenkář - Bylo by také zajímavé udělat sestřih scén zobrazujících vpád vojsk v osmašedesátém, jak se objevily ve všech polistopadových filmech a seriálech... Tento moment našich dějin je natočen vždy jak přes kopírák a otázkou je, proč ho tam ti filmaři vlastně pořád cpou?) Naprosto nepřesvědčivý a nedostatečný je důvod, proč se Adam rozhodne tak, jak se rozhodne. Vůbec nevidíme, že by se snažil situaci řešit jiným způsobem - prostě hned jde a podepíše. Vzhledem k jeho povaze, soukromému životu a následným výčitkám působí tento automatismus poněkud nekonzistentně. Zajímavé je, že Adam s Evou vůbec nemluví o svých rodičích (zvlášť Eva o svém otci, který emigroval). Zvláštní je též scénáristovo nakládání s onou inkriminovanou nahrávkou velitele Dravce (objeví se pouze 2x a pokaždé s inženýrskou přesností tak, "jak by měla" - a pozorný divák od první minuty ví, kdy se objeví...). Pozoruhodné také je, že naprosto nikdo si nevšimne Adamových sabotážních pokusů. Naopak velmi dobře Konfident nakládá s detaily - zobrazení umakartové každodennosti je efektní a práce s jemnými technickými detaily i velmi efektivní; ale tíseň, kterou by divák zřejmě měl pociťovat, to nijak zvlášť nezvyšuje. Film určitě není nudný a není ani blbý, ale těžko se ubránit dojmu, že za např. tématicky podobnými Uchem a Životy těch druhých zaostává o několik kol... (12.07.2012)

Zas raz sa potvrdila slabá stránka slovenských filmov, nad ktorou sa snáď v každom filme pozastavujem. Niektorým postavám sú do úst vkladané také vety, ako keby boli na recitačnej súťaži Hviezdoslavov Kubín, pričom to celé vyzerá nedôveryhodne a umelo, samotní (niektorí) "herci" celkovú "neautenticitu" ešte prehlbujú. Napr. taký Martin Geišberg je sympaťák, aj ako spevák OK, ale nie je to herec. Tak isto niektoré časti príbehu ostali akoby nedokončené, nedopovedané (napr.fotky..) Aby to nevyzeralo, že len frflem...Eštebák je v rámci "dobových filmov" dielkom, ktoré si zaslúži pozornosť a ako celok sa mi určite viac páčilo ako nepáčilo.:) (05.02.2013)