Snehulienka a lovec

Originálně pojatá pohádka, přesto ne originálně pojatá fantasy. Vizuál je nádherný, ale není to nic, co bychom už někde neviděli (LOTR, Game Of Thrones, ba i Alice In Wonderland). Přesto se mi ten temný vzhled filmu nesmírně zalíbil,zrovna tak jako výborná atmosféra. Měla jsem trochu obavy z Kristen jakožto "krásné" Snow, ale nakonec jsem unešená spíše z ní,než z Charlize, která chvílemi přehrávala (nebo je to jen špatně napsaná postava,kdo ví). Nelíbil se mi konec, který je spíš otevřený, než uzavřený. (11.09.2012)

Kdy si současní autoři fantasy filmů uvědomí, že ke kvalitě (úspěchu se to bohužel netýká) není zapotřebí milión digitálních efektů, kopírování úspěšného či hvězdy z pochybných romancí, kterým jde hraní jak upírovi chytání bronzu v soláriu, nýbrž prostinká to věc zvaná Příběh.. Po proslovu Sněhurky z Arku k poddaným jsem utřel studený pot z čela a až k samému konci čekal jak na trní, komu bude patřit její srdce, klín i pokladnice. A ejhle! V této čarokrásné planosti šlo o milostný kosočtverec (ano, přesně ten, co si myslíte) a anemická princezna ve skutečnosti miluje bílého jelena, co mu z hlavy roste osika, neb pohled na něj jevil se láskou nejvíce naplněn. Ona zoofilie přece není tak hrozná a když se líbají mrtví, je pak dovoleno cokoliv. Ostatně, kdo ví, co jiného s ní Lovec dělal, když tam nebyla kamera.. Jinak krajně nesouhlasím s obviňováním zrcadla, že nemá vkus, že vlivem přehnané konzumace čističe Okena vidí rozmazaně či že by mělo navštívit očního lékaře. Vždyť ten gong z Indiana Jonese a Chrámu zkázy, co se při verdiktu mění na T-1000, nehodnotil krásu pouze vizuální, ale i tu nejdůležitější, po které se co svět světem stojí nejvíce prahne a touží - krásu vnitřní. Cha! A teď tu o Perníkové chaloupce… (16.10.2012)

Zpočátku jsem byl až překvapený, jak moc se mi ten film líbí (neboť jsem od něj vůbec nic nečekal), nicméně jak minuty ubíhaly, nadšení se povážlivě vytrácelo a skončil jsem až na nějakých 4/10. Krásný vizuál a démonická Charlize holt debilnímu scénáři a prkenné Sněhurce a nevýraznému princi celých 127 minut odolávat nevydržely. (05.09.2012)

Božsky krásná Charlize a její úvodní intro si vás získají téměř okamžitě. A pak už vás film nepustí. Sanders má režii v ruce, parádní vizuál (krásný když je třeba, špinavý když si to scéna žádá) a vůbec všechno šlape jak má. Výprava vypadá patřičně nabubřele a má to ono žádané pánoprstenovské pozlátko. Kristen je prima, ale zdálo se mi, že na hlavní postavu málo mluví ani na sebe nestráhvá příliš pozornosti. Chris Hemsworth v roli nalitého, ale minulostí sužovaného lovce zase válí a lahůdkově obsazení trpaslíci potěšili a dodali pořádný kopec zábavy. Howardovu hudbu je radost poslouchat. Tak nějak jsem si to představoval. Hail the Queen! (14.06.2012)

To nejzajímavější se ve Sněhurce a lovci odehrává v rovině genderu. Skrze Ravennu (až příliš krásná Charlize Theron) film zdůrazňuje největší ženskou zbraň a zároveň její největší trauma: dokonalý vzhled a strach po zestárnutí (a ztracení ceny). Ravenna je představena jako věčná poutnice svádějící mocné muže, kteří jsou pak bezbranní v jejím náručí připraveni o svůj majetek a život, přičemž Královna si trvanlivost svého statusu samozřejmě zajišťuje systematickým likvidováním konkurence. Sněhurka se sice oproti klasické pohádce ocitá v emancipovanější roli, ale tato má nakonec podobu maskulinního jednání - Sněhurka se stává vojevůdkyní armády v asexuálním brnění a ztrácí jakékoli atributy ženskosti. Film tedy prezentuje falešné dilema mezi ultimátní vnějškovou krásou a mužskou dominancí v ženském podání, přičemž zdravé vyjádření feminní sexuality jako by neznal. (02.10.2012)