47 roninov

Přítelkyni lákala ta japonská mytologie. Mně z traileru také docela zaujala. Pak ale přišli zdejší kritici a bodohoniči a ukázali, že 47 Roninů stojí za hovno. Hle jsem si řekl, že buď se plete databáze a nebo se pletu já a na film jsem se vydal. Samozřejmě se slušnou skepsí. Nakonec jsem ale přišel na to, že se pletou rádoby vznešení odborníci, protože jsem se v kině dočkal víceméně slušného historického fantasy s japonskou mytologií. Mám dost i za to, že Keanu Reeves dbal na to, aby plno japonských samurajských myšlenek prošlo sítem pravdy a tak tu není zase tolik výmyslů, na kolik byste od Hollywoodu mohli očekávat. Zároveň ale musíte počítat s tím, že je to fantasy. Každopádně ve své podstatě je to dle mého soudu dobře natočený film. Má všechno, co dobrý film má mít. Má akci, napětí, kvalitní režii, kameru, ale i herecké výkony. Vlastně všechno je tu poctivé tak, jak byste od zdejšího hodnocení rozhodně nečekali. Proto můžu říct jediné a to, ať kino za účelem tohoto filmu rozhodně navštívíte, protože si to zaslouží. Byl jsem skeptik, ale dlouho se mi nestalo, abych se takhle mýlil. 47 Roninů je velice povedený a zajímavý film. Bejt to natočené Japonci o Japoncích, zřejmě to skončí v černých číslech. Nikdo by to totiž nepochopil. Tady ten Hollywood vnímám jako určité plus pro širší veřejnost. Otázka je, jestli i tak to dokáže ocenit. (05.01.2014)

O historické události, která tento film inspirovala, nevím vlastně nic, a tak mi ani v nejmenším nevadí, že si s ní tvůrci pohráli s jemností kováře. Podstatně horší je, jak nudně působí výsledek jejich práce. Špetku originality jsem v něm nenašel a ani snaživý Keanu Reeves, charismatický Hirojuki Sanada či poměrně nečekaný závěr snímek příliš zajímavějším neudělali. Co do míry zklamání a nezáživnosti mi 47 róninů připomnělo unylý remake Souboje Titánů z roku 2010. Škoda. (20.06.2015)

Čekal jsem 47 Konin a dostal jsem překvapivě solidní přímočarou fantasy, po níž bych moc rád viděl zdejší kohortu absolventů FFUK, sveřepých japanologů a dalších přechytřelých kokotích hlav spáchat harakiri pletací jehlicí, neboť jsem si to kvůli jejich osvíceným zvratkům málem nepustil. Dávám vám tímto příležitost zemřít jako muži a ne se zadusit vlastním egem jako esoteričtí žvaniví tranďáci. Ač plné až po titulky Maků a makaků skvěle zadržujících krev (a to i z useknutých hlav), které našinec od sebe rozezná jen za pomocí špatného a horšího anglického přízvuku, a ten Kínu zase vypadá s katanou jako panna s vibrátorem, má to spád, švih a je to zcela prosté čajových obřadů, haiku, Takešiho hradů a ostatních bambusáckých broskvovin pro otoky. (15.03.2014)

Nikdy se mi nestalo, že bych v kině usnul něco přes 5 minut, abych navíc v zápětí zjistil, že se za tu dobu na plátně absolutně nic nestalo. Totálně odfláklá práce po všech stránkách, která i přes svůj nesmyslně nabubřelý rozpočet vypadá jak pilot k seriálu na HBO a v němž je navíc postava Keanu Reevese vlastně naprosto zbytečná. Akce diváka většinou spíše uspává, přestříhávání je na filmu až bolestivě vidět a kromě závěrečné akce a jako vždy charismatického Hirojuki Sanady nemá film vůbec co nabídnout. Aspoň, že tento japonský řízek dostává minimálně stejně prostoru jako Reeves. Jeden z nejzbytečnějších filmů roku. (05.01.2014)

Tolik času měli tvůrci na dokončení. Tolik peněz dal Universal na jejich snahu a úsilí a přes to všechno je výsledek unavený a působí, jakoby byl ušit horkou jehlou. Stejně tak na mě působil Keanu Reeves - unaveně a bez špetky zapálení. Fantasy Poslední samuraj se ke Zwickovu spektáklu vůbec nepřiblížil a zůstal s propíchnutými pneumatikami někde na půli cesty. Fantasy prvky mi tentokrát spíše vadily a dobrá polovina z nich mě přímo iritovala, doslova na zvracení mi pak bylo z anglicky mluvících samurajů. 47 róninů je ve všech ohledech průměr - polovina věcí mi chutnala, zatímco druhou polovinu jsem vyplivnul hned po ochutnání. (01.02.2015)