Reklama

Reklama

Existuje dôvod, prečo sme už nikdy viac nešli na Mesiac...

Film o reálnej misii do vesmíru, ktorú NASA v roku 1970 zrušila. (JohnRambo)

Videá (7)

Trailer 2

Recenzie (384)

Fiftis 

všetky recenzie používateľa

Skvelá komorná atmosféra, autentickosť, konečne kamera, ktorá sa nesnažila rozmazávať, ale bola vhodným doplnkom príbehu, vyzdvihnem samotný scenár,námet a strašidelnú tému aj keď dvíham prst za medzery v scenári (Americký kozmonaut nevedel po rusky ale naštartovať ruský modul nebol problém ?)...plynulý dej, spočiatku dosť nudný a neobsiahlý, niekto by povedal "taký pomalý štart".. Dynamika sa od polovice filmu rozbehla správnou rýchlosťou, neskôr nastúpilo vražedné tempo a dychberúce okamihy, avšak s absenciou napätia, skôr prevládajúci faktor bolo mrazivé ticho... V konečnom dôsledku sa snímok Apollo 18 vydaril a zanechal vo mne zopár nezodpovedaných otázok a myšlienku "čo ak skutočne"? ()

Zeck 

všetky recenzie používateľa

Kurevsky dobrý film s kurevsky stupidním rozuzlením. Atmosféra na jedničku, mnohem lepší než třeba v Moon, ale ten konec? SPOILER: To si snad dělali prdel ne? Člověk celou stopáž čeká nového propracovaného Aliena s vystřelovací čelistí a ono se nebezpečí skrývá v šutrech, které se mění na kraby? Proboha... 65% ()

Reklama

Segrestor 

všetky recenzie používateľa

Opravdu statečně se tvůrci vrhli na dnes již ne tak úplně originální zpracování, totiž nalezené záběry kamer. Přesto se jim podařilo vystavět solidní napětí, naprosto dokonalou a autentickou atmosféru, i když ke konci mi to přišlo, jako by herci zapomněli po měsíci poskakovat a jen tam tak prostě normálně chodí. K samotné zápletce není třeba co dodávat, ta byla pro mne vysloveným zklamáním. Sice jsem se radoval, že nám tvůrci nenabídli nějaká transformerovaná monstra, ale (SPOILER) strašit vystřelujícími kamínky, které se mění v nějaká prapodivná klíšťata šířící něco víc, než je borelióza, se mi prostě moc nezdá. S odřenýma ušima za trojku. ()

Shadwell 

všetky recenzie používateľa

Pár slov o souvislosti mezi Pablem Picassem, Apollo 18 a Sofoklém. ____ Ač se to nezdá, představuje Apollo 18 nesmírně zajímavý experiment, kde je určitá monotónnost děje vyvážena různými způsoby, jak je tento děj vizuálně zaznamenán. Apollo 18 dodržuje jednotu místa času a děje, známou z antických her, kde se také o všech ostatních událostech dovídáme díky chóru nebo z úst poslů či účastníků hry, zde z úst velící základny na zemi. Dokonce i klíčoví astronauti jsou tři, podobně jako u Sofokla, který jako první zavedl v antickém dramatu tři herce. Tato jednota děje spolu s určitou jednotvárností a nedějovostí (v tom filmu se toho vážně moc nestane) je ovšem vykompenzována doslova a bez nadsázky desítkou různých vizuálních formátů, záznamů, tonalit, barevných podání - přesně po vzoru zákona zachování energie aneb když někde uberu (story), musím jinde přidat (styl). Takže tu máme pohyb po ose zrno-šum-vyžehlenost DNRkem, barevný záznam i černobílý, statický kamery v rohu po lehký 16mm do terénu, různý poměry stran od 1.33 po 1.85, trhání a chyby v obrazu, změny fpska, a do toho ještě průzory skafandrem nebo okénka v lodi (tematizace rámů obrazu, řekli by jistě nějací fajnšmekři přes vizuální studia)… a tohle se děje fakt po celý film, je to až neuvěřitelný, jako byste si neustále nasazovali jiné brýle s jinými skly. Důležitost tak ve filmu nemá to, co se odehrává před kamerou, nýbrž to, co se odehrává v kameře, z čehož je patrné, proč určitá dějová monotónnost filmu zas tak nevadí (velmi podobný princip různých záznamů využívala found footage duchařina Grave Encounters, kde to bylo obohacený ještě třeba o noktovizory – vidění ve tmě). Apollo 18 tím překlápí 3D dění do 2D záznamu, který je klíčový, podobně jako to udělal Picasso, který ovšem přidal o jeden rozměr víc, neboť překlopil 4D do 2D - Picassovy obrazy žen s dopředu hledícíma očima a nosem na stranu byly pokusem zobrazit čtyřrozměrnou perspektivu, protože ten, kdo na ženu hledí ze čtvrtého rozměru, vidí její tvář, nos i týl současně. Že se to Picassovi podařilo, zatímco filmaři nemají se čtvrtým rozměrem šanci moc hnout, je celkem logické, jelikož film má mnohem blíž k reprodukci skutečnosti než malba, která je expresivnější. ()

panjosef 

všetky recenzie používateľa

Za mne určitě spokojenost, byť to není nic objevnýho. Možná proto, že mám rád sci-fi. Každopádně rozhodně povedenej film navázanej na populární historickou spekulaci, s pustou měsíční atmosférou, krásně praskajícími a škrčícími vysílačkami a komorním hereckým obsazením. Líbilo se mi na tom, že se film na rozdíl od podobných současných found footage drží sympaticky při zemi v duchu hrubozrnné reality jako dnes již old school found footage klasiky typu Blair Witch Project nebo Det okända. Není třeba se tedy obávat nějakých pitomých poloastrálních deformací handy-kamerou točené reality a´la Grave Encounters etc. Cizorodý prvek zde samozřejmě přítomen je, ale skutečně spíše v duchu sci-fi upgradované racionality než v nějaké rušivé formě jako uvedený příklad. Takže ve výsledku se v podstatě jedná o více než sympatický mix snímků typu Event Horizon, Europa Report nebo Last Days on Mars s old school found footage ve vínku zmíněných Blair Witch Project a Det okända. A to jsou obě dvě skupiny subžánrů, které můžu. 7/10 ()

Galéria (27)

Zaujímavosti (10)

  • Film nebyl promítán kritikům. (SidneyP)
  • Oficiální poslední lunární expedice Apolla se uskutečnila v prosinci 1972 a měla pořadové číslo 17. Od té doby se člověk na Měsíc už nepodíval. Program Apollo původně počítal s deseti přistáními na Měsíci – mělo jít o expedice Apollo 11–20. Proto zůstává prostor ke spekulacím a konspiračním teoriím. Zrušení celého projektu Apollo po letu Apolla 17 bylo oficiálně z důvodu zkrácení rozpočtu a poklesu zájmu veřejnosti o lety na Měsíc. (Beastmaster4)
  • Dřívější verze filmu obsahovala obří měsíční kamenná monstra. (Cheeker)

Reklama

Reklama