Apollo 18

Na Apollo 18 som sa tešil celkom dlhu dobu, ale ani som moc od toho neočakával. A dobre som spravil. Film rozhodne zlý nie je. Dej je jednoduchý a fungujúci, ale aj keď atmosféra je prekvapivo dosť dobrá, film skratka už nemá čo by divákovi na vyššie hodnotenie poskytol. To čo poskytuje vyťažuje na maximum, ale to nie je moc. Dá sa na to pozerať a ani to nenudí, je to zaujímavé a strach opäť ako Alien ťaží s neznámeho. Trošku ma zo začiatku sralo to, že sa tvorcovia rozhodli využiť ten štýl kamery aký použili. Po čase som si na to zvykol a vyzerá to fakt dosť realisticky. Trošku ma ešte štve ten "mimozemšťan".Každý čakal niečo super neznáme v štýle Aliena a nakoniec sme dostali ... veď ty čo videli vedia. Apollo 18 je skrátka ten typ filmu, ktorý mal obrovsky potenciál, ale ostal nevyužitý. 70% - 3* (18.11.2011)

Pár slov o souvislosti mezi Pablem Picassem, Apollo 18 a Sofoklém. ____ Ač se to nezdá, představuje Apollo 18 nesmírně zajímavý experiment, kde je určitá monotónnost děje vyvážena různými způsoby, jak je tento děj vizuálně zaznamenán. Apollo 18 dodržuje jednotu místa času a děje, známou z antických her, kde se také o všech ostatních událostech dovídáme díky chóru nebo z úst poslů či účastníků hry, zde z úst velící základny na zemi. Dokonce i klíčoví astronauti jsou tři, podobně jako u Sofokla, který jako první zavedl v antickém dramatu tři herce. Tato jednota děje spolu s určitou jednotvárností a nedějovostí (v tom filmu se toho vážně moc nestane) je ovšem vykompenzována doslova a bez nadsázky desítkou různých vizuálních formátů, záznamů, tonalit, barevných podání - přesně po vzoru zákona zachování energie aneb když někde uberu (story), musím jinde přidat (styl). Takže tu máme pohyb po ose zrno-šum-vyžehlenost DNRkem, barevný záznam i černobílý, statický kamery v rohu po lehký 16mm do terénu, různý poměry stran od 1.33 po 1.85, trhání a chyby v obrazu, změny fpska, a do toho ještě průzory skafandrem nebo okénka v lodi (tematizace rámů obrazu, řekli by jistě nějací fajnšmekři přes vizuální studia)… a tohle se děje fakt po celý film, je to až neuvěřitelný, jako byste si neustále nasazovali jiné brýle s jinými skly. Důležitost tak ve filmu nemá to, co se odehrává před kamerou, nýbrž to, co se odehrává v kameře, z čehož je patrné, proč určitá dějová monotónnost filmu zas tak nevadí (velmi podobný princip různých záznamů využívala found footage duchařina Grave Encounters, kde to bylo obohacený ještě třeba o noktovizory – vidění ve tmě). Apollo 18 tím překlápí 3D dění do 2D záznamu, který je klíčový, podobně jako to udělal Picasso, který ovšem přidal o jeden rozměr víc, neboť překlopil 4D do 2D - Picassovy obrazy žen s dopředu hledícíma očima a nosem na stranu byly pokusem zobrazit čtyřrozměrnou perspektivu, protože ten, kdo na ženu hledí ze čtvrtého rozměru, vidí její tvář, nos i týl současně. Že se to Picassovi podařilo, zatímco filmaři nemají se čtvrtým rozměrem šanci moc hnout, je celkem logické, jelikož film má mnohem blíž k reprodukci skutečnosti než malba, která je expresivnější. (19.12.2011)

Dobre vymyslené, super atmosféra, no mizerné spracovanie. Snaha o to aby každý jeden záber pôsobil ako pôvodný videozáznam len zbytočne uberá na kvalite filmu - a to je aj dôvod, prečo sa pôžitok z pozerania tohto filmu ani zďaleka nepribližuje filmom ako sú Apollo 13 či Moon. (22.06.2012)

Už dlouho se mi nestalo, že víc než polovinu stopáže by mě nějaký film strašně štval,ale s odstupem pár dnů od projekce bych dostal chuť se na něj podívat znovu. Apollo 18 je found footage horor z Měsíce, na němž se kosmonauti setkají s tajuplným zlem. V předchozí větě se skrývají hlavní plusy i mínusy celého filmu. Found footage forma se snaží být důsledně přesvědčivou. Jde se tak daleko, že obraz je chvílema opravdu strašně nekvalitní, zrní, vypadává, není vidět ani ň. To mě na jednu stranu právě hrozně štvalo, ale na stranu druhou - ve spojení s měsíční krajinou a interiérem raketoplánu - to prostě působí fakt hodně autenticky a originálně. On ten film prostě má velmi hustou hororovou sci-fi atmosféru, opravdu to působí, jako kdyby se skutečným astronautům na tom Měsíci něco zlýho stalo. A pak to tajuplné zlo ... když se vyjevilo poprvé, blesklo mi hlavou něco jako "seriously?!" Nicméně postupem času se z trapného hororového záporáka stane docela hrůzný hororový záporák ... prostě získal jsem k těm "věcem" respekt (záměrně neprozrazuju, co tam na ně útočí). Nakonec tedy palec nahoru a abych pravdu řekl, při projekci jsem neměl daleko ke dvěma hvězdičkám, teď jsem v pokušení dát čtyři. Uzrálo to. (05.11.2011)

Tak takhle to tedy bylo. Teď nezbývá, než si („nedočkavě“) počkat na pokračování a zjistit, jak to bylo s (utajenou) misí na Mars. Vůbec bych se nedivil, kdyby k nám v pokračování dorazily AUTENTICKÉ záběry z bezstarostné (pro ukrácení si volné chvíle) pokerové partie mezi Usámou Bin Ládinem, Saddámem Husajnem a Muhamadem Kadáfím, přičemž karty by jim rozdával http://www.csfd.cz/film/6648-predator/ . Zajímavé, jak jeden člověk použije odborný výraz a ostatní se na to vrhnou jak slepice po flusu. Tak jo, já taky. Jdu „zrecyklovat“ svůj odpadkový koš, třeba na něco (chutného) ještě narazím (uhnětu z toho blafu novou netradiční pochutinu) a spravím si tak po tomhle chuť a třeba na tom ještě něco i trhnu. Tenhle snímek je dobrý tak max jako kulisa k usínání. Když pominu tu spoustu do očí bijících lapsů (když už se to tedy ohání přívlastkem „skutečný dokument“), tak jednoduše nepřejdu fakt, že námět několikanásobně předčil následné zpracování. S dovětkem, že srovnávat toto s komorním snímkem Moon D. Jonese nemůžete (snad) myslet vážně? P.s. to uživ. Becket51 – to opravdu byla! P.p.s. zajímavý komentář (pro mě): xxmartinxx (16.01.2012)