Reklama

Reklama

Obsahy(1)

22. červen 1941. Západní hranice Sovětského svazu. 3:15 hodin ráno. Začíná jedna z největších operací druhé světové války, operace Barbarossa - německý útok na Stalinovo impérium. A právě v těchto dnech se odehrává příběh obyvatelů města Brest, které se stane cílem prvních útoků wehrmachtu. Sověti se ale drží v místní pevnosti. Jak dlouho vydrží? Brest se tak stane místem hrdinného odporu. (Thomassi)

(viac)

Recenzie (192)

tom88 

všetky recenzie používateľa

Veľmi podarený vojnový film a na to, že sa jedná Rusko-bieloruskú koprodukciu tým duplom. Zahrané nadpriemerne, režijne vychytané a režisér si zaslúži pozornosť. Akčné scény sú prehľadné a veľmi pôsobivé. Výbuchy a deštrukcia okolia je super. Efektovo film nezaostáva a v Hollywoode by si mohli s týmto filmom inšpirovať. Takto sa má točiť vojnový film. Bolo vidno aj vyšší rozpočet. Škoda len, že príbeh nenapísali trocha pútavejšie, ale inak sa jedná o vysoký nadpriemer. Celkový dojem bol dosť dobrý. 84% ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Rusové umí. Kde jsou ty doby neslaných a nemastných válečných filmů (samozřejmě tam byly i vyjímky) ze sedmdesátých a osmdesátých let... Tohle je vlastně můj první film o spojenecké zradě a napadení SSSR Němci. Mezi námi ten pakt Stalin - Hitler, to stejně nemohlo fungovat... Válka mne baví a velmi zajímá, ale podrobnosti o tom jak to probíhalo v pevnosti neznám. Byl jsem tedy odkázán sledovat děj tak jak mi jej předložili tvůrci. Rusové válku umí a zejména pyrotechnické efekty. Když někam dopadne dělostřelecký granát, není to jen rána od kapslíku a oblak dýmu jak vídáme jinde. Zde prostě vyletí do vzduchu hromada země ... Když to koupí barák, tak mu prostě upadne stěna... Řada věcí byla do filmu dodělávána počítačovou animací (třeba letouny), ale bylo to provedeno velm slušně. Hned od úvodu nás film seznámí s několika hrdiny, kteří měli při obraně pevnosti zásadnější význam. Všechny tyto linky držely pohromadě a neměl jsem problém se celkem velkou řadou postav identifikovat a rozeznávat je. Jak jsem psal, nevím jak to v pevnosti bylo. Některé scény se mi však nezdály. Ziňuje to tu i DaVIDˇ82. Když byly Rusové napadeni, chápu že po dělostřelecké přípravě a bombardování neměl každý u sebe zbraň. Většina jich však nějakou našla. Nechápu, proč proti Němcům, vstupujícím otevřeným prostranstvím hoši vyběhli se známým URÁ jen s polníma lopatkama v ruce a nechali se kosit palbou. Chápu, že to mělo na Skopčáky asi děsivý účinek a že pak se skupinka vojáků skutečně dostala až k boji muž proti muži, ale logičtější by bylo zůstat v domech. Mělo se čekat až nepřítel přijde až před okna a pak ho zasypat palbou z krytých střelišť... Tyto scény jsou ve filmu vícekrát, přičemž při jedné Rusové sebevražedně běží přes most na jehož konci mají Němci zátaras s emgéčkama 42 a kosí je jak mouchy... Ale kdo ví. Rus nehleděl na člověka a těch případů, kdy Němec prohrál boj jen proto, že byl zavalen hordami často neozbrojených vojáků je známo vícero... Musím uznat, že tady mi ruští herci přišli velmi sympatičtí, nepřhrávali a kamandirové družstev měli správné charizma. Oceňuji i množství naturálních scén, které do takovéhleho snímku prostě patří. Jak jsem tak sledoval statečnou obranu pevnosti, říkal jsem si kolik schopných lidí i v tom roce 42 ze sovětského velení hnilo kdesi v gulagu či bylo zrovna popravováno kulkou od NKVD. Stalinovy čistky v armádě Němcům asi dost při počátečním napadení pomohly... Tohle je další ze skvělých válečných filmů a doporučuji jej vidět. Dávám 4 hřebícky z bagančat. kulaté! * * * * ()

Reklama

Crocuta 

všetky recenzie používateľa

Když jsem žádal o nahození tohoto snímku do databáze, těšil jsem se jak k němu napíšu i obsah, ale kolega Thomassi - s jehož hodnocením současných ruských válečných filmů nelze než souhlasit - byl rychlejší :-)). Tak alespoň takhle: "Brestská pevnost" oprávněně staví pomník vojákům, ke kterým se v případě že přežili válku zachovala macešsky i jejich vlastní společnost a uznání se dočkali až několik let po Stalinově smrti. Snímek se sice v detailech rozchází s historickou skutečností (například statečné přihlášení se komisaře Fomina ke své židovské a komunistické identitě je fikce, ve skutečnosti ho udal jeden z jeho spolubojovníků), ale v podstatných bodech se drží faktů a jako pocta heroickému boji posádky pevnosti v beznadějném postavení funguje dokonale. Bez zbytečného patosu se tvůrcům podařilo nejen technicky kvalitně zpracovat bojové akce, ale ukázat i tragický osud sovětských civilistů. Pro milovníka vojenské historie jsou zajímavé takové detaily, jako rozdíl mezi uniformami pravidelné armády, pohraniční stráže a vojsk NKVD, nebo v jiných snímcích málo vídaný starší sovětský samopal Děgťarev, jímž je (na rozdíl od chronicky známého Špagina) vyzbrojen poručík Križevatov. Není bez zajímavosti, že padlí v bojích o Brest představují 5,42% všech ztrát na životech, které německé strana utrpěla za první týden války na celé východní frontě. Jak silný dojem na německé vojáky udělala morálka a obětavost obránců Brestu dokazují i slova generálplukovníka Heinze Guderiana na jejich adresu: "To člověk může jenom obdivovat". ()

farmnf 

všetky recenzie používateľa

Když jsem před lety viděl Vojína Ryana, musím uznat, že mě to oslovilo. Analyzuji-li si ten velkofilm, poselství zní: My jsme amerika, my jsme velcí a mocní a můžeme si dovolit i to, že primitivním způsobem vybereme nějakou nešťastnou stařenku a zachráníme jí alespoň jednoho syna. Přitom obětujeme asi 100 vojáků a několik francouzských civilistů. Ale tento film je zcela stejně vyjímečně dobře natočen, famózně technicky zvládnut, kamera na výbornou. Jeho poselství je prostší. My jsme stalinistické Rusko, hovno vyzbrojené, rozvědka nefunkční, protiletecká obrana nikde, napadnou nás skopčáci a co teď? Umíráme po tisících, naše ženy jsou upalovány, děcka též, nemáme vodu a náboje. Proto je film tak dobrý. Jestli to dělají pro Stalina, nebo rodnou vlast, se nedozvíte. To je takovej fofr, že to určitě nikoho nenapadlo. ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Ach jo. Čtvrthodinky růžovoučkého života v pevnosti, častušky před portrétem milovaného Stalina, zamilované dvojice, a pak najednou všude Němci, nálet, bombardování. Přežije pár lidí, ale světě div se, do konce filmu ještě celou hodinu a půl mají Němci furt koho střílet a hromadně. Tam snad ani na začátku tolik lidí nežilo, jaké hromady mrtvol statečných Sovětů se válejí v každém záběru. A pak další výbuchy a další stateční Sověti padají mrtví. A to zde pořád jsou ti další Sověti, co se někde skryli a podnikají záškodnické akce! Celé to pak vypadá strašně nesmyslně. Možná podle dobových údajů jsou časové údaje přesné, ale přece jenom se Němci poté, co vtrhnou do pevnosti, chovají značně netakticky. Stejně tak Sověti vyrážejí na zteč se židlí v ruce, něco jako odstřelování nenapadne ani jednoho. A celou tu dobu přemýšlím, co to je kurnik za pevnost, že stačil jeden nálet a pár Němců s kvérama, že to div nesrovnali se zemí? Navíc mi furt nesedí velikost pevnosti (kluk říká, že je malá, celkový záběr ji nezobrazuje nijak velkou) a ten počet lidí, co Němci furt hromadně střílejí jak na střelnici na pouti. Kde se ti Sověti berou? Navíc mi chybějí skutečně historické informace a pozadí - třeba skutečnost, že milovaný Stalin měl s Němci uzavřený pakt o neútočení, že se Sověti žádného útoku neobávali a že sám Stalin nevěřil, že by Němci zaútočili, protože do té doby byli spojenci. Kde je ten šok, že nás napadl spojenec?! A to samozřejmě nemluvím o všech těch vyděračských záběrech statečných Sovětů, pomalu umírajících v dešti kulek, pomalu trhané granáty, ale statečné, ach báťuško Staline, tak statečné! Kdyby to aspoň mělo nějakou jednotnou bojovou linku - tady mám oddíl a jdeme Němce pomaličku nakopat kus od kusu, prosím. Ale tohle ne. ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (23)

  • Za Stalina se o pevnosti nesmělo mluvit, ovšem v roce 1965 obdržel Brest titul Město-hrdina a v roce 1971 byla pevnost přeměněna na památník. (Lucas87)
  • V roce 1918 byl v prostoru pevnosti podepsán Brestlitevský mír mezi sovětským Ruskem a Německem. Rusové se na základě této smlouvy stáhli z první světové války. (Adrai)
  • Obrana pevnosti Brest je považována za jedno z prvních bojových střetnutí na východní frontě. Dle očekávání měla pevnost padnout během 12 hodin bojů, ve skutečnosti ale dobití trvalo více jak týden, přičemž další menší boje pokračovaly více jak měsíc. Nic z toho však nebránilo Hitlerovi prohlašovat, že pevnost byla dobyta již druhý den. (Adrai)

Reklama

Reklama