Reklama

Reklama

Obsahy(1)

22. červen 1941. Západní hranice Sovětského svazu. 3:15 hodin ráno. Začíná jedna z největších operací druhé světové války, operace Barbarossa - německý útok na Stalinovo impérium. A právě v těchto dnech se odehrává příběh obyvatelů města Brest, které se stane cílem prvních útoků wehrmachtu. Sověti se ale drží v místní pevnosti. Jak dlouho vydrží? Brest se tak stane místem hrdinného odporu. (Thomassi)

(viac)

Recenzie (192)

Karlas 

všetky recenzie používateľa

Tento silně ufňukaný patos plující po krvavé řece hrůzy mi dnes opravdu nesedl. Místo očekávaného dojetí jsem polovinu filmu jen kroutil hlavou a koulel očima. Tvůrci měli celou dobu emoční pedál na podlaze, takže film i přes perfektní vizuál začal v tomto směru otravovat. Škoda, jako obdivovatel ruské válečné tvorby a tklivých příběhů jsem docela zklamán. ()

zelvopyr 

všetky recenzie používateľa

Němci nečekaně přepadli svého spojence, s kterým si výtečně ideologicky rozuměli (pozdější dokonalý a největší úspěch Stalina vůbec je, že nacionálnímu socialismu říkal fašismus a přesvědčil SSSR a později svět, že fašismus není popravdě levice, ale ultrapravice). Rozhodně si nehráli na fair play, takže přepadení bylo drsné. V extrémně rychlém pohybu vpřed, který měli již nacvičený z půlky Evropy, jim kladla ruská armáda a další síly jen velmi chabý odpor. Pozoruhodná výjimka je Brestská pevnost přímo na tehdejší hranici s Německem zabraným zbytkem Polska (hranice byla posunuta invazí SSSR do Polska 2 roky předtím). Ta se svými bastiony, příkopy, desetimetrovými zdmi a náspy spolu s počáteční posádkou 9.000 vojáků proti 17.000 (ruská i německá wiki) vzdorovala týden naplno, a další týdny ojediněle, jako ostrůvek hluboko v týlu. Tento v plném slova smyslu sovětský válečný film má řadu kladů -- uchvacující kameru, skvělý dojem autentičnosti postavený na doladěných detailech (technika, reálné "opotřebovaní" fyzické i psychické). Dále ale nastávají otázky. Opravdu obě strany postupovaly tak takticky špatně, jako je ve filmu zobrazeno? Jdou Němci útočit na pevnost, kterou už pouhé dva roky předtím jednou dobyli, nekrytí, pěší, vycházkovým krokem, v počtu desítek vojáků, na volném prostranství proti opevnění? Umějí Rusové bojovat jinak než vrhnout všechny muže do frontálního útoku, což je strategie, kdy na vaší straně musí být totální převaha, i ve stavu početní a výzbrojové nevýhody a do kopce a přes řeku? Když dopadají na nádvoří pevnosti bomby, musejí desítky vojáků pobíhat nikoli odněkud někam, ale několik minut do kruhu, aby šlo točit estetické exploze hlíny s krví? (to je samozřejmě neobratnost režie). Pokud je toto historicky věrohodné, pak se nedivím počtu padlých. Letecké útoky pomocí CGI animace jsou místy neobratné (fyzika letu), místy výborně (střemhlavé bombardování štuk). Z hereckých výkonů zaujmou velitelé a několik dalších osob. Byl jsem trochu nesvůj z toho, že film postrádá výrazného hlavního hrdinu, mladý chlapec Akimov je totiž jen vypravěč, který představuje osudy osazenstva pevnosti, nikoli ústřední hrdina. Nicméně to je asi deformace poté, co člověk viděl spoustu filmů hollywoodského formátu, které se bez cool hrdiny neobejdou: Zde je v nejlepší tradici sovětského klasického filmu kolektivní hrdina. Trochu zamrzí zarputilí velitelé, kteří situaci tváří v tvář nezvratnému osudu využijí k zaujímání póz a vyslovování přeci jen trochu moc patetických hlášek. Také vykreslení invazních sil je ploché poněkud přes snesitelnou míru. Chybí i zasazení do doby, zdá se, že se v Bělorusku nedá k diktátorskému rudému režimu moc vyjadřovat. Podtrženo sečteno, dobrý film s potenciálem být mnohem lepší po sestříhání a přetočení pár dialogů. ()

Reklama

Helo 

všetky recenzie používateľa

Parádní režisérská práce (bombardéry na vodní hladině!) vynikající jak v akčních pasážích, tak ve vykreslení tísnivé, surové a beznadějné atmosféry se skvělou hudbou, jež toto vše ještě více podporuje. A těch pár klasických gerojských momentů, kdy se například četa rudochů se slavným pokřikem "Huráááááá!" rozběhne s lopatou v ruce vstříc kulometné palbě, jsem schopen odpustit. Už jen třeba proto, že je to vyváženo jiným záběrem na strachy a beznadějí brečícího geroje. A nebo taky proto, že se těch gerojských momentů tenkrát udál bezpochyby nespočet.Tady prostě... atmosféra rulezzzz. Rozhodně nejlepší druhoválečný film, který jsem letos viděl a jeden z nejlepších, které jsem KDY viděl. ()

NinonL 

všetky recenzie používateľa

Krásný film, opravdu krásný. O začátku II. světové války jsem žádné velké podrobnosti nevěděla. Útok na město blízko polských hranic, bezohledné bombardování civilních objektů, zamoření vodních zdrojů naftou, několik dnů krveprolití a utrpení ... Zasáhlo mě to hodně, zvláště osudy statečného chlapce, který celý příběh tak trochu vypravuje. Nebo jeho Ani, dívky, kterou měl rád. Nebo velitele, který celý odpor organizoval. I všech ostatních. A jak vlastně všichni tito hrdinové po válce dopadli, protože Stalin a protože politika ... Milovníkům válečných filmů určitě doporučuji. ()

iamek 

všetky recenzie používateľa

Konečně jsem po dlouhé době viděl válečný film na který byla radost koukat. Pohled na válku ze strany Rusů se povedl. Kamera je taky na top úrovni stejně jako hudební doprovod a herecké výkony ne přílíš známých ruských herců. Akční scény jsou dobře zvládnuté a jak to u válečných filmů ne příliš často bývá jsou v tomhle snímků přehledné a zručně natočené. ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (23)

  • Jefim Alexejevič Fomin (Pavel Děrevjanko) se neudal sám, jak je to představeno ve filmu. Udal ho voják, se kterým bránil bránu v zajetí. Za to byl ihned Němci zastřelen - jako politruk a žid. [Zdroj: Wikipedia.cz]
    (PozorGranat)
  • Snímek vznikl na základě rusko-běloruského svazku o spolupráci na 65. výročí vítězství nad fašismem ve Velké vlastenecké válce. Na zvláštních efektech pracovaly 4 specializované firmy pod vedením moskevského studia Cinemateka. Film obsahuje více než 500 scén, které byly vytvořeny za pomoci počítačové grafiky s využitím programu Cerbero. [Zdroj: Wikipedia.cz] (PozorGranat)
  • Pevnost se nachází poblíž města Brest v západním Bělorusku u hranic s Polskem na souřadnicích 52.0835N 23.6540E. Stavba pevnosti započala 1. června 1836 a v roce 1842 se pevnost stala bojeschopnou. Celková plocha pevnosti je 4 km², délka obranných valů je 6,2 km. (Adrai)

Reklama

Reklama