Brestská pevnost

Ach jo. Čtvrthodinky růžovoučkého života v pevnosti, častušky před portrétem milovaného Stalina, zamilované dvojice, a pak najednou všude Němci, nálet, bombardování. Přežije pár lidí, ale světě div se, do konce filmu ještě celou hodinu a půl mají Němci furt koho střílet a hromadně. Tam snad ani na začátku tolik lidí nežilo, jaké hromady mrtvol statečných Sovětů se válejí v každém záběru. A pak další výbuchy a další stateční Sověti padají mrtví. A to zde pořád jsou ti další Sověti, co se někde skryli a podnikají záškodnické akce! Celé to pak vypadá strašně nesmyslně. Možná podle dobových údajů jsou časové údaje přesné, ale přece jenom se Němci poté, co vtrhnou do pevnosti, chovají značně netakticky. Stejně tak Sověti vyrážejí na zteč se židlí v ruce, něco jako odstřelování nenapadne ani jednoho. A celou tu dobu přemýšlím, co to je kurnik za pevnost, že stačil jeden nálet a pár Němců s kvérama, že to div nesrovnali se zemí? Navíc mi furt nesedí velikost pevnosti (kluk říká, že je malá, celkový záběr ji nezobrazuje nijak velkou) a ten počet lidí, co Němci furt hromadně střílejí jak na střelnici na pouti. Kde se ti Sověti berou? Navíc mi chybějí skutečně historické informace a pozadí - třeba skutečnost, že milovaný Stalin měl s Němci uzavřený pakt o neútočení, že se Sověti žádného útoku neobávali a že sám Stalin nevěřil, že by Němci zaútočili, protože do té doby byli spojenci. Kde je ten šok, že nás napadl spojenec?! A to samozřejmě nemluvím o všech těch vyděračských záběrech statečných Sovětů, pomalu umírajících v dešti kulek, pomalu trhané granáty, ale statečné, ach báťuško Staline, tak statečné! Kdyby to aspoň mělo nějakou jednotnou bojovou linku - tady mám oddíl a jdeme Němce pomaličku nakopat kus od kusu, prosím. Ale tohle ne. (06.04.2013)

Němci nečekaně přepadli svého spojence, s kterým si výtečně ideologicky rozuměli (pozdější dokonalý a největší úspěch Stalina vůbec je, že nacionálnímu socialismu říkal fašismus a přesvědčil SSSR a později svět, že fašismus není popravdě levice, ale ultrapravice). Rozhodně si nehráli na fair play, takže přepadení bylo drsné. V extrémně rychlém pohybu vpřed, který měli již nacvičený z půlky Evropy, jim kladla ruská armáda a další síly jen velmi chabý odpor. Pozoruhodná výjimka je Brestská pevnost přímo na tehdejší hranici s Německem zabraným zbytkem Polska (hranice byla posunuta invazí SSSR do Polska 2 roky předtím). Ta se svými bastiony, příkopy, desetimetrovými zdmi a náspy spolu s počáteční posádkou 9.000 vojáků proti 17.000 (ruská i německá wiki) vzdorovala týden naplno, a další týdny ojediněle, jako ostrůvek hluboko v týlu. Tento v plném slova smyslu sovětský válečný film má řadu kladů -- uchvacující kameru, skvělý dojem autentičnosti postavený na doladěných detailech (technika, reálné "opotřebovaní" fyzické i psychické). Dále ale nastávají otázky. Opravdu obě strany postupovaly tak takticky špatně, jako je ve filmu zobrazeno? Jdou Němci útočit na pevnost, kterou už pouhé dva roky předtím jednou dobyli, nekrytí, pěší, vycházkovým krokem, v počtu desítek vojáků, na volném prostranství proti opevnění? Umějí Rusové bojovat jinak než vrhnout všechny muže do frontálního útoku, což je strategie, kdy na vaší straně musí být totální převaha, i ve stavu početní a výzbrojové nevýhody a do kopce a přes řeku? Když dopadají na nádvoří pevnosti bomby, musejí desítky vojáků pobíhat nikoli odněkud někam, ale několik minut do kruhu, aby šlo točit estetické exploze hlíny s krví? (to je samozřejmě neobratnost režie). Pokud je toto historicky věrohodné, pak se nedivím počtu padlých. Letecké útoky pomocí CGI animace jsou místy neobratné (fyzika letu), místy výborně (střemhlavé bombardování štuk). Z hereckých výkonů zaujmou velitelé a několik dalších osob. Byl jsem trochu nesvůj z toho, že film postrádá výrazného hlavního hrdinu, mladý chlapec Akimov je totiž jen vypravěč, který představuje osudy osazenstva pevnosti, nikoli ústřední hrdina. Nicméně to je asi deformace poté, co člověk viděl spoustu filmů hollywoodského formátu, které se bez cool hrdiny neobejdou: Zde je v nejlepší tradici sovětského klasického filmu kolektivní hrdina. Trochu zamrzí zarputilí velitelé, kteří situaci tváří v tvář nezvratnému osudu využijí k zaujímání póz a vyslovování přeci jen trochu moc patetických hlášek. Také vykreslení invazních sil je ploché poněkud přes snesitelnou míru. Chybí i zasazení do doby, zdá se, že se v Bělorusku nedá k diktátorskému rudému režimu moc vyjadřovat. Podtrženo sečteno, dobrý film s potenciálem být mnohem lepší po sestříhání a přetočení pár dialogů. (03.07.2013)

Je to dosť dobrá vojnová dráma z ruskej produkcie. Má veľmi dobrý príbeh o posádke pevnosti, ktorá si žije obyčajným životom, pričom väčšina neverí, že by mala začať vojna s Nemcami a preto nie sú ani dostatočne pripravení. Ale čoskoro sa presvedčujú, že sa mýlili a tak musia čeliť hromadnému útoku lepšie vyzbrojených Nemcov, ale sovietski vojaci sa len tak nevzdajú a urobia všetko preto, aby agresora zastavili. No uvedomujú si, že sú v tom sami a že vyhrať takýto boj je prakticky nemožný. So spracovaním som dosť spokojný, pokojný úvod pôsobí vzhľadom na celkovú situáciu až prekvapivo idylicky, ale aj tak to má svoje čaro a dá sa aspoň čiastočne zoznámiť s pár výraznými postavami, takže mi to sadlo. A po tej rozbehovej dvadsaťminútovke sa to už naplno rozbehne a skutočne ma veľmi príjemne prekvapilo, ako to celé pôsobí tak dynamicky a intenzívne, keďže na prípravu nie je prakticky žiadny čas a útoky nepriateľa neutíchajú, naopak len silnejú, vďaka čomu ma to výborne vtiahlo. Navyše sa dej neustále presúva po rôznych miestach pevnosti, pričom na každej z nich sa vždy nájde nejaká výborná postava, vďaka ktorej som im fandil o to viac a ešte poteší aj viacero menších, osobnejších príbehov, hlavne chlapec hľadajúci svoju kamarátku naprieč celým bojiskom alebo dvojica mladých zamilovaných. Ale očakávane už časom predsa len cítiť, že film už nemá čo nové ponúknuť a začne pomaly upadať do stereotypu, kvôli čomu ma už hlavne posledná tretina bavila podstatne menej, než prvá polovica, ale aj tak som sa ani v tých slabších častiach nenudil a pozerá sa na to dobre až do konca. Akcie je tu dosť a páči sa mi. Platí o nej prakticky presne to, čo aj o spracovaní, takže spočiatku je intenzívna a časom sa už kvôli odohrávaniu v tom istom prostredí nutne začne opakovať, ale aj tak je skvelo natočená, pôsobí dostatočne veľkolepo a správne drsne, poteší výber techniky, hlavne na nemeckej strane a nájde sa tu aj viacero nezabudnuteľných momentov, hlavne ťažko zranený muž chrániaci svojho syna pred granátom. A nevadila mi ani tá dávka typického ruského heroizmu, to už k takýmto filmom patrí. S hereckým obsadením som dosť spokojný, výborná postava chlapca, dvojica výrazných dôstojníkov a ešte plno zaujímavých vedľajších postáv. Réžia a technická stránka sú výborné, skvelá vizuálna stránka, má to tú správnu atmosféru, drsné prevedenie a ani emócie nie sú najhoršie, v rámci žánru tu nemám čo vytknúť. Takže tu ma mrzí skutočne iba to, že to časom upadne do stereotypu, ale aj tak patrí Brestská pevnosť rozhodne medzi tie najlepšie vojnové filmy za posledné roky. 76% (01.06.2014)

Úvod je jak od Honzy Svěráka (a to nemyslím nijak pejorativně), idylka je rázně ukončena scénou bombardování, která se právem může okamžitě zařadit do zlatého fondu těch vůbec nejlepších a nejpůsobivějších válečných scén... A poté již následuje "klasický" ruský přístup k látce z druhé světové; tedy ultra zlí a podlí Němci v roli bezejmenného cannon fodderu (ne, že bych od Rusů čekal něco jiného, ale překvapili by) a pro Rusko typická značná míra "gerojismu" a patosu. Oboje ovšem film celkem v pohodě ustojí a úspěšně balancuje na hraně ještě snesitelného a nesměšného; a že desítky a desítky scén ve stylu bosý neozbrojený rudoarmějec běží zpomaleně vstříc Wehrmachtu pouze s okenním rámem apod. není zrovna lehké režijně ustát se ctí. Problém je, že se tento styl po hodině přejí a spíše až otupí a to v té zbývající hodině je to stejné, akorát v ještě hojnější míře. Být navíc pokrácena i linie mladšího Akimova, která se neúspěšně snaží být něčím ve stylu Jdi a dívej se, jen na nezbytné minimum, tak je to o třídu lepší. I tak jde ovšem o dobrý film, kdyby to však bylo méně pro ruského člověka a více i pro zbytek světa ocenil bych to více. (05.06.2011)

Film nemá český název, jako obvykle ho česká distribuce opomíjí, tedy volný překlad zní Brestská pevnost. Což už možná leckomu napoví, hlavně těm, co mají v oblibě druhou světovou válku. Roku 1941 se Němci rozhodli zaútočit na Stalinovo Rusko a jedna z prvních bitev se odehraje u města Brest. Obyvatelé tohoto města hrdinně odolávají, jak dlouho však vydrží, toť otázka. O filmu jsem se dozvěděl náhodou, čehož mi je celkem líto, protože se jedná o výborný film a mohl jsem na něj tedy být natěšen. Vyzdvihl bych tudíž práce kamery, celková atmosféra je velmi povedená, film vás prostě vtáhne do děje. Vše je natočeno velmi naturalisticky a vy se snažíte zjistit, co se stane v dalších minutách - možná si říkaté, co se o jedné bitvě dá natočit ve více než dvou hodinách - to se ale budete celkem divit, film uběhne rychle, nikde se nezadrhává, vše je protknuto několika lidskými příběhy obyvatel, s postavami se proste lehce sžijete. Do toho správná nevtíravá hudba, slušné herecké výkony (film totiž nemá žádné ústřední herce, jedná se o obyvatele města, avšak nikdo nijak nevyčnívá nebo nehraje úplně špatně), dobová hutná atmosféra, nalěžitě uspokojivé efekty. Co se Rusům nedá upřít, to jsou jejich válečné filmy, ty opravdu umějí a málokdy narazíte na dobrý válečný film jiného státu (myslím samozřejmě v současné době). Nejedná se o žádný filmový skvost, v současné době jde však o vysoký nadprůměr, který rozhodně stojí za shlednutí. (31.01.2011)