Nevěstinec
L'Apollonide - Souvenirs de la maison close
House of Tolerance
House of Pleasures
Réžia:
Bertrand BonelloScenár:
Bertrand BonelloKamera:
Josée DeshaiesHudba:
Bertrand BonelloHrajú:
Adèle Haenel, Jasmine Trinca, Hafsia Herzi, Noémie Lvovsky, Céline Sallette, Pierre Léon, Lucie Borleteau, Frédéric Epaud, Guillaume Verdier (viac)Obsahy(1)
Přelom devatenáctého a dvacátého století - období velkých sociálních změn - postihl také proslulé pařížské nevěstince. Uzavřenému světu, v němž se na jedné straně nabízela krása a potěšení ale i ponížení a bolest, hrozil zákaz. Francouzský režisér Bertrand Bonello vyšel v příběhu o „vzpomínkách z nevěstince“ ze současné sociologické studie o pařížských „domech lásky“ na přelomu století. Filmový obraz prostitutek a jejich zákazníků zbavil lechtivého a povrchního pozlátka, který nahradil o poznání živočišnější atmosférou. Do popředí se dostávají autentické osudy dívek, jejich rivalita i přátelství, ale i dobové volání po obratu k rádoby humánnější společnosti. (Festival francouzského filmu)
(viac)Videá (2)
Recenzie (119)
"Smějící se žena? Tvář je zohyzděna." Zadání znělo: Natočit pár velice silných momentů a ukrýt je do dvouhodinového filmu o ničem, s rychlostí děje jeden, dva kopulační přírazy za minutu. Povedlo se. Únavné jak dvě hodiny v peep-show. Čumět takovou dobu do kaleidoskopu, byť kozičkového, na ze střípků se skládající nejrůznější obrazce, bez hlubšího smyslu, to chce pevné nervy. Výsledný dojem: záživné zhruba jako handjob poskytovaný samicí lenochoda. No jo no, holt jsem vybral špatnej podnik, prachy v čudu a rozkoš prakticky žádná. Že já radši nešel za helmbrechtnicemi v některém již vyzkoušeném podniku v Plzni: ¶ U poupátka. ¶ U broskvičky. ¶ Pekelná díra. ¶ U boubelatého Zajíčka. ¶ Vlčí klec (mimo provoz). ¶ Růžová ouška - zde pozor, sice luxusní italský podnik Tinto Brasse, ale s nácky a štěnicemi, proto žádné řeči o politice! ¶ Jen dva výstřiky v tomhle Nevěstinci. ()
Tento snímek je ponurý a nechutný, ale na druhou stranu je v něm hodně silný podtext lásky, kamarádství a zdraví. Nevím, jak mám vyjádřit můj pocit po shlédnutí, jelikož jsem se na jednu stranu celkem nudila, na druhou mě toto téma zaujalo - například v tom, že mají prostitutky malou hlavu :D, děj je dobrý až na to že to nikam nevede a konec mě hodně zklamal, čekala jsem něco originálnějšího. Ženské role byli vybrány dobře, jelikož si každý chlap najde to své. Opravdu nevím, jak tento film ohodnotit, je pro mě hodně rozporuplný, myslím že zlatý střed odpovídá kvalitě. Málem bych zapomněla - Jokera no. 2 aka usměvavou ženu fakt mě dostala! ()
Poodľa mňa jeden z najväčších hitov klubovej scény a festivalovej sezóny posledného roka, len ma mrzí, že to súdiac podľa viacerých komentárov veľa ľudí nepochopilo. Výrazne autorský film, hovoriaci o úpadku, o tom, ako sa za vyše 100 rokov degradovalo viac, než len "najstaršie remeslo", ale aj láska a spoločnosť; výpoveď univerzálna, vizuálne strhujúca, smutná, s precíznou atmosférou a perfekcionistickou výpravou, kopou neznámych, krásnych a talentovaných herečiek a nasýtenými všetkými rovinami - významovou, estetickou, emočnou - len tá dejová, ako sa veľakrát podotýka, tu chýba, no to vôbec nevadí, je to totiž zámer, keď si uvedomíme, že tu chýba aj hlavný hrdina a je to vlastne film á la téz. Film plynie a vťahuje vás do seba, jedna skvelá scéna strieda druhú, aby to vyvrcholilo v sugestívnom viacnásobnom závere. Pre mňa osobne je to jeden z ďalších filmov o "konci sveta", akých za posledné obdobie vzniklo pomerne dosť (ako napr. Perfect sense, Melancholia, Turínsky kôň), aj keď možno ešte o čosi viac mi to pripomenulo Smrť v Benátkach. Výborná je aj zvuková zložka a soundtrack. ()
Dobre natočený podrobný náhľad do života prostitútok medzi stenami nevestinca na prelome 19. a 20. storočia. Ale v podstate nič viac. Sú to len epizódky z tohto prostredia, navyše na pomery, v ktorých sa to odohráva, asi celkom bežné. Zaujímavá nuda, ktorej najsilnejšou stránkou je asi soundtrack. Alebo kamera, ale hudba určite prekvapí viac. A tie biele slzy na konci, to bola chyba. Treba občas niečo nechať aj na divákovej predstavivosti. ()
Filmy podobného typu veľmi neobľubujem. Je to jednoducho preto, lebo celá tá neschopnosť intímneho zblíženia, tej neuveriteľne zžierajúcej samoty a poníženia je pre mňa v mnohých smeroch nepochopiteľná. Sonda do života pobehlíc prvej triedy, ktorých sny zostanú navždy nenaplnené a ktoré sa stávajú bábikami v očiach chlípnych mužov, je po mnohých stránkach tragická a smutná. Film je z 99% natáčaný v interiéroch, zachytávajúc obyčajné dialógy všetkých žien. Znázorňuje jednak ich všedný život a jednak perverznú spoločnosť, ktorá si z nich robí otrokine svojich túžob, pričom oni sami túžia po slobode. Jedna z mnoha vecí, ktoré na tomto filme oceňujem je, že nahota tu nepôsobí samoúčelne a ani eroticky. Každá nahá scéna je smutná a deprimujúca. Bonello rozhodne natočil zaujímavý film, ktorému k väčšiemu katarznému momentu chýbalo niečo silnejšie a dramatickejšie. Film je detailný, mozaikovitý a zbavený pre túto tému tak potrebnej dramatickosti. Na jednej strane to posilňuje realizmus daného diela ale zároveň sa radí do kolónky pre náročného diváka. Ale aj v tomto smere neukazuje nič nové. Ale rozhodne stojí za videnie. ()
Galéria (34)
Fotka © NFP
Zaujímavosti (7)
- V 10. minutě nad pohovkou s pumou můžeme spatřit obraz „The jewel case“ autora Guillaume Seignaca (1870–1924). V 10. minutě a v lepším záběru v 92. minutě uzříme obraz „Water Babies“ (1900) autora Sira Edwarda Johna Poyntera (1836–1919). Ve scéně s měděnou vanou (39. minuta) můžeme na stěně vidět obraz „The Nymphaeum“ z roku 1878 autora Williama-Adolphe Bouguereaua (1825–1905). Ve 110. minutě můžeme vidět na stěně visící obraz „A Summer Night“ z roku 1890 od Alberta Josepha Moorea (1841–1893). (Petsuchos)
- Ve 14. minutě (lépe na 48. minutě) lze spatřit obraz „The Oreads“ autora Williama-Adolphe Bouguereaua (1825–1905) z roku 1902, což je zároveň chybou, protože film se odehrává v letech 1899–1900. (Petsuchos)
- Jedna z hereček je skutečná prostitutka. (nebozka)
Reklama