Reklama

Reklama

Nevestinec

  • Česko Nevěstinec (viac)
Trailer 2

Obsahy(1)

Přelom devatenáctého a dvacátého století - období velkých sociálních změn - postihl také proslulé pařížské nevěstince. Uzavřenému světu, v němž se na jedné straně nabízela krása a potěšení ale i ponížení a bolest, hrozil zákaz. Francouzský režisér Bertrand Bonello vyšel v příběhu o „vzpomínkách z nevěstince“ ze současné sociologické studie o pařížských „domech lásky“ na přelomu století. Filmový obraz prostitutek a jejich zákazníků zbavil lechtivého a povrchního pozlátka, který nahradil o poznání živočišnější atmosférou. Do popředí se dostávají autentické osudy dívek, jejich rivalita i přátelství, ale i dobové volání po obratu k rádoby humánnější společnosti. (Festival francouzského filmu)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (119)

PinokKio 

všetky recenzie používateľa

Vypravit se začátkem minulého století do tohohle vyhlášeného (filmově artového) nevěstince nevyžaduje jen plnou prkenici, ale také určitý respekt pro všechny ty lehké holky v něm. Prodejná láska měla v té době šmrnc, kurvičky byly spíše milenky, které umí nejenom roztáhnout nohy, ale třeba i zamilovat se a naslouchat. Tak nějak se nám to snaží v nádherných pochmurných obrazech ukázat režisér Bertrand Bonello. Druhá polovina vyprávění se odcizuje, dramatizuje, překvapivě se hrábne do rockových strun v místech, kde by to nikdo neočekával a my zjišťujeme, že s koncem vykřičených domů se stává z prodejné lásky jen obchod bez emocí ve špinavých ulicích, bez vší té noblesy předchozích let .. ()

MontyBrogan 

všetky recenzie používateľa

Dobre natočený podrobný náhľad do života prostitútok medzi stenami nevestinca na prelome 19. a 20. storočia. Ale v podstate nič viac. Sú to len epizódky z tohto prostredia, navyše na pomery, v ktorých sa to odohráva, asi celkom bežné. Zaujímavá nuda, ktorej najsilnejšou stránkou je asi soundtrack. Alebo kamera, ale hudba určite prekvapí viac. A tie biele slzy na konci, to bola chyba. Treba občas niečo nechať aj na divákovej predstavivosti. ()

Reklama

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Návštěvu Nevěstince by neměl riskovat nikdo, komu jde především o silný příběh, zajímavý děj a vývoj postav. Nic z toho se totiž v Bonellově snímku nekoná. Ten se snažil především o zachycení dobové atmosféry nebo aspoň o to, jak si takovou bordelovou atmosféru z přelomu 19. a 20. století v Paříži režisér ve své umělecké fantazii představuje. Evidentně ji považuje za součást dobové kultury a rušení nevěstinců a přesun prostituce na ulici považuje za určitou ztrátu jednoho kousku staré Paříže. Zároveň je Bonello režisér, který se vyžívá v tom, čemu říkám umělecká onanie, tzn. snaží se o umělecký rozměr ve svém filmu, takže se připravte na dlouhé dialogy, nivé pohledy, ejakulát prýštící z očí apod. Určitou představu o tehdejších mravech ve věcech sexuálních sice divák může získat, ale historicky věrný pohled na provoz tehdejších bordelů to určitě není už proto, že si režisér jejich atmosféru idealizuje a líčí osazenstvo málem jako ten nejpříkladnější pracovní kolektiv, kdy se děvčata cítí tak nějak na jedné lodi, nezištně si pomáhají a soucítí spolu. Řekl bych, že ten běžný provoz a osazenstvo bylo daleko přízemnější a i v té luxusnější kategorii, ve které se pohybujeme, poněkud hrubší. Už proto, že ty holky tam byly v podstatě v pasti a nedostávaly se běžně ven, takže ponorková nemoc byla asi běžná. Film mě nenadchl už proto, že tak nějak nechápu, co tím chtěl jeho autor sdělit, ale ani mě nijak neurazil, protože na to je příliš dobře obsazený pohlednými herečkami, které navíc slušně hrají, a snímku jde přičíst k dobru i slušnou výpravu. Celkový dojem: 55 %. ()

Jordan 

všetky recenzie používateľa

Poodľa mňa jeden z najväčších hitov klubovej scény a festivalovej sezóny posledného roka, len ma mrzí, že to súdiac podľa viacerých komentárov veľa ľudí nepochopilo. Výrazne autorský film, hovoriaci o úpadku, o tom, ako sa za vyše 100 rokov degradovalo viac, než len "najstaršie remeslo", ale aj láska a spoločnosť; výpoveď univerzálna, vizuálne strhujúca, smutná, s precíznou atmosférou a perfekcionistickou výpravou, kopou neznámych, krásnych a talentovaných herečiek a nasýtenými všetkými rovinami - významovou, estetickou, emočnou - len tá dejová, ako sa veľakrát podotýka, tu chýba, no to vôbec nevadí, je to totiž zámer, keď si uvedomíme, že tu chýba aj hlavný hrdina a je to vlastne film á la téz. Film plynie a vťahuje vás do seba, jedna skvelá scéna strieda druhú, aby to vyvrcholilo v sugestívnom viacnásobnom závere. Pre mňa osobne je to jeden z ďalších filmov o "konci sveta", akých za posledné obdobie vzniklo pomerne dosť (ako napr. Perfect sense, Melancholia, Turínsky kôň), aj keď možno ešte o čosi viac mi to pripomenulo Smrť v Benátkach. Výborná je aj zvuková zložka a soundtrack. ()

salalala 

všetky recenzie používateľa

Dost těžký a vnitřně velmi depresivní film. Postrádá sice jednolitý děj, dokáže ale udržet pozornost celou dobu. Osudy žen jsou hodně zajímavý a smutný. Stávají se věcmi a doufají, že je někdo vykoupí. Celý film je zahalen do zvláštní atmosféry nevěstince, jenž je světem sám pro sebe a platí v něm jistá pravidla. Schází se v něm svým způsobem ztracený existence, který tu dávají průchod svým zvráceným touhám. Herecký výkony do jednoho perfektní, vůbec jsem neměl problém uvěřit. Jestli mi něco vadilo, byly to občasný režijní hrátky (mnohdy samoúčelný rozdělení plátna na části) a závěrečná oslava v maskách, která měla mít evidentně nějaký skrytý význam, který jsem nenašel. Trošku mimo (ale spíš časově) mi přišel úplný dovětek, kterej tam tak úplně nesedl. Oceňuju ale celkovou obrazovou kompozici a nasnímání. Kolem a kolem hodně zajímavej zážitek a možná bych v budoucnu dal ještě opakovačku. 80% ()

Galéria (34)

Zaujímavosti (7)

  • Ve 12. minutě můžeme spatřit obraz„ Danae And The Shower Of Gold“ (cca 1908) autora Leona Francoise Comerrea (1850–1916), zároveň jde o chybu, jelikož se film odehrává v letech 1899–1900. (Petsuchos)
  • Když se na 27. minutě bordelmamá Marie-France (Noémie Lvovsky) ptá nově přijímané holčiny Pauline Deshaies (Iliana Zabeth) jestli má nějaké jizvy, Pauline odpoví že ne, ale následně při vysvlečení si jde všimnout zřetelné jizvy po „slepáku“. (Petsuchos)
  • Za kameru se postavila Josée Deshaies, manželka režiséra filmu Bertranda Bonella. [Zdroj: Cinema] (Terva)

Reklama

Reklama