Gottland

Neumětelsky koncipovaná mozaika lidských příběhů zůstává bohužel více dílem amatérským, než umělecky vyzrálým. V jednotlivých epizodách převládá bezradnost, naivita, absurdita, faleš... Důkaz, že ani velká jména a slavní tvůrci neznamenají úspěch. Pod horkou pokličkou se obvykle skrývá jen prázdný hrnec. (19.09.2014)

Různorodá směsice. Líbilo se mi Panenství Lídy Baarové. Baťovský dokument 86400 (Baťa) byl hodně školometský s nudnou kamerou. Od mladého člověka bych čekala více svěží invence. Letící kůň Viery Čákanyové byl osobitý, působivé zpracování. Tato mladá režisérka mne zaujala už v povídkovém Slovensko 2.0. Miláček národa zajímavý, uchopení tématu se mi líbilo. Zdeněk od Kláry Tasovské je na pomezí reportáže a dokumentu, ale kvalitně provedený. Celkově převládá lehký nadprůměr, navyšuji hodnocení. (16.07.2016)

České století podle party kamarádů z FAMU. Aneb ani atmosféra Žižkovského nákladového nádraží nemůže zastřít to, že odkazování se na Szczygiełovu knihu prostě nestačí, protože s povídkovými filmy je to vždycky těžké, pokud se mají hodnotit jako celek. Ale zrovna tady se těch jednotících prvků najde docela dost: patos a vypravěčská naivita (Lída Baarová a slow-mo z Ohnivého léta? Zdeněk Adamec jako delší reportáž na Nově, c´mmon!) na jedné straně a dějové vzduchoprázdno (Stalin) na straně druhé. Formálně skvělý 86 400 je sequelem Wallóva Botostroje, jen tu levicovou propagandu líp maskuje a výtečně animovaný příběh Eduarda Kirchbergera s tím zcizovacím prvkem sestřeleného pilota zbytečně zachází do nikam. Stejně jako celý Gottland. (20.08.2014)

Amatérismus kam se podíváš. Jedna nesmyslnější povídka za druhou. Pokud ty výrobky FAMU vypadají stále takhle, tak by neměly opouštět tu slavnou budovu. Jedna perla za všechny - pokud se pokouším realizovat cosi, co nazvu Panenství Lídy Baarové a operuju s její spoluprací s Vávrou, rozhodně nepoužívám ukázky z jediného filmu, který je Čápův a Krškův. #freshfilmfest (19.09.2014)

Nejlepší byl začátek. Pásová výroba od Baťova Zlína se krásným, plynule krouživým pohybem dostala až do mladoboleslavské škodovky. Jednoduchá obrazová koncepce, která předvádí, že v jednoduchosti je krása. Dokument o Lídě Baarové a Otakaru Vávrovi byl vyloženě uspávací. Kirchberger byl sice animovaný, ale nakonec na něm bylo zajímavé jen to, že v centru dění byly mouchy. Stalinův pomník opět dokládal, že mladí dokumentaristé k této knize nenašli klíč. Závěrečný Zdeněk je trochu lepší, ale nakonec nám jen připomíná, jak krátká je naše paměť ohledně některých pasáží novodobé historie. Celkově až překvapivě bída. :( (15.12.2021)