Bylo jednou zelené údolí

Klasický veľkofilmový old school Hollywood tak ako ho mám najradšej.Remeselne po každej stráne skvelé, s veľkými myšlienkami, správnou dávkou veľkoleposti, humoru aj sentimentu a dôležitou témou.Ale práve v téme je u mňa problém. Rodinná sága baníkov odohrávajúca sa v dedinskom prostredí nie je niečo čo by ma (aj napriek perfektnej filmárčine) na celé 2 hodiny dokázalo strhnúť. 8/10 P.S. toto je ten film, ktorý porazil na oscaroch Občana Kana. (07.07.2015)

Mám problém nejen s tímto filmem, ale i s celou filmografií Johna Forda. Tento autor dokáže na jedné straně natočit vynikající filmy (Přepadení, Hrozny hněvu, Stopaři) a na druhou straně snímky velmi průměrné (Bubny víří, Bylo jednou zelené údolí, Kavaléristé). V tomto filmu jako by tuto nejednoznačnost skloubil dohromady na jednou poli, kdy se silné scény střídají naprosto příšerné, které připomínají výjevy z Rudé záře nad Kladnem nebo Výstrahy. To vše zakrývá Fordovy vyprávěčské schopnosti, sentimentalitu a poselství celého filmu. (11.03.2008)

Velmi jímavá hollywoodská klasika z tvůrčí dílny velikána americké režie Johna Forda. Typický obraz malebného koutu welšské přírody s potomky nepůvodních evropských přistěhovalců, kteří pozvolna svou (protestantsky) obětavou dřinou a životní vitalitou přeměňují ráz krajiny i tamního světa (a vytlačili původní předindoevropské obyvatelstvo). John Ford pracuje se silnou sociální kritikou spojenou s drsným životem horníků, proti tomuto sociálně negativnímu vlivu staví soudržnost rodiny (rodina je v jeho chápání mnohem širší pojem než dnes) a harmonii jejího vnitřního světa. Dalším pomocníkem ve snaze unést břemeno života je pro welšské venkovany pilíř křesťanské víry, která je však vystavována těžkým zkouškám spojeným s pokrytectvím křesťanské obce. Ford do filmu zanáší i typická dobová morální dilemata (zapovězený vztah duchovního a Morganovic dcery Angharad) a dobově hodně používané dějové zkratky (např. hodně naivistickou proměnu malého školáka Huwa v obratného boxera). Důraz na víru a slovo Bible, který je z amerického hlediska typický jak pro první pionýry, tak i pozdější přistěhovalce a jejich potomky (většinou šlo o protestantské uprchlíky z Evropy, dodnes jsou Spojené státy silně věřící zemí, kde převahu mají právě protestantské církve), stejně jako důraz na rodinné hodnoty a pospolitost obce (která je tu vystavena těžké zkoušce a celí ji paradoxně hlavně důlní neštěstí) či na tvrdou fyzickou práci (malý Huw si dobrovolně vybírá raději dřinu v dole než další studium...) koreluje s dobově reflektovanými hodnotami obecně. To všechno, spolu s opravdu silným příběhem, dělají z Fordova černobílého snímku opravdu dobrý, byť značně sentimentální film... (To, že je dnes polozapomenut, ovšem jasně ukazuje na tendenčnost při udělování Oscarů, při němž tenhle film porazil nadčasového Občana Kanea) (23.12.2007)

Místy zřetelně naivní, idealistické (včetně sociálního podtónu) a směrem ke konci to už má určitou míru patosu, ale to vše tak nějak patří ke způsobu vyprávění, tedy vzpomínání na dětství. Navíc, tyto menší zápory diváka příliš neruší, protože jinak je Bylo jednou zelené údolí často úsměvné, příběhově dost poutavé, emočně hodně silné s řadou velmi sympatických postav (a pak také několika méně snesitelnými, avšak to patří ke společensko-kritické rovině filmu). Na plný počet to sice nevidím, ale na silné 4* zcela určitě. (04.05.2015)

On je to asi i dobrý film, který rozhodně má co říct, ale na druhou stranu, nemůžu si pomoct, šlo by to natočit ještě o něco dramatičtěji, ještě o něco krutěji, než jak to vyznívá, a myslím, že by to bylo jen ku prospěchu filmu. Ale i v tomhle podání se to rozhodně dá, jen to více řekne milovníkům starších filmů, pro ostatní bude pouze starým filmem. (09.09.2014)