Bylo jednou zelené údolí

Velmi jímavá hollywoodská klasika z tvůrčí dílny velikána americké režie Johna Forda. Typický obraz malebného koutu welšské přírody s potomky nepůvodních evropských přistěhovalců, kteří pozvolna svou (protestantsky) obětavou dřinou a životní vitalitou přeměňují ráz krajiny i tamního světa (a vytlačili původní předindoevropské obyvatelstvo). John Ford pracuje se silnou sociální kritikou spojenou s drsným životem horníků, proti tomuto sociálně negativnímu vlivu staví soudržnost rodiny (rodina je v jeho chápání mnohem širší pojem než dnes) a harmonii jejího vnitřního světa. Dalším pomocníkem ve snaze unést břemeno života je pro welšské venkovany pilíř křesťanské víry, která je však vystavována těžkým zkouškám spojeným s pokrytectvím křesťanské obce. Ford do filmu zanáší i typická dobová morální dilemata (zapovězený vztah duchovního a Morganovic dcery Angharad) a dobově hodně používané dějové zkratky (např. hodně naivistickou proměnu malého školáka Huwa v obratného boxera). Důraz na víru a slovo Bible, který je z amerického hlediska typický jak pro první pionýry, tak i pozdější přistěhovalce a jejich potomky (většinou šlo o protestantské uprchlíky z Evropy, dodnes jsou Spojené státy silně věřící zemí, kde převahu mají právě protestantské církve), stejně jako důraz na rodinné hodnoty a pospolitost obce (která je tu vystavena těžké zkoušce a celí ji paradoxně hlavně důlní neštěstí) či na tvrdou fyzickou práci (malý Huw si dobrovolně vybírá raději dřinu v dole než další studium...) koreluje s dobově reflektovanými hodnotami obecně. To všechno, spolu s opravdu silným příběhem, dělají z Fordova černobílého snímku opravdu dobrý, byť značně sentimentální film... (To, že je dnes polozapomenut, ovšem jasně ukazuje na tendenčnost při udělování Oscarů, při němž tenhle film porazil nadčasového Občana Kanea) (23.12.2007)

Rozmýšľam dlhšie na hodnotením a prikláňam sa k vyššiemu z jedného zásadného dôvodu. Všetko, čo mi na filme vadilo, čiže jeho rozriešťenosť (jedná sa o epizódy z mladosti chlapca), sladkobolnosť (v podstate náhodné úmrtia) a vysoký dôraz na náboženské základy spoločnosti (len žiadne pochybnosti o pôvode sveta) ospravedlňuje/motivuje rozprávanie, spomínanie obyvateľa mestečka na svoju mladosť. Čiže nesledujeme kvázi záznam reality, ale jej predstavu. Ako chlapcovu, tak jeho prostredníctvom Fordovu. Z tohto hľadiska je film myslím veľmi zaujímavý. Miesi sa tu tvrdá sociálna dráma s hollywoodskym utopizmom. Každopádne cítiť, že ako povedzme 10 dielny seriál by How green was my walley fungoval asi podstatne lepšie. (15.07.2015)

(1001) -"'Tis a coward I am, but I will hold your coat." Takových bratrů, až z toho jednomu jde hlava kolem. Filmu myslím postupem času zůstane jenom pověst toho díla, které ve své době dostalo víc lásky než Občan Kane, ale s přibývajícími léty už nedostalo žádnou další, zatímco k Orsonovi se jí valí víc a víc. Kdyby se mi chtělo, pustím si oba filmy po sobě a vrhnu se na poukazování na to, jak Ford je minulost a Orson budoucnost, ale nemyslím si, že je to nutné. Pro někoho, kdo o filmové formě nemá přílišný rozhled, by každopádně mohlo být velmi zajímavé například porovnat, jak oba filmy pracují s vypravěčem a retrospektivním vyprávěním, mimo dalších věcí. Ford všechno používá za účelem uctívat sentiment, což si v mém srdci žádnou pozici nevybuduje. (Moje vědomí pracuje na principu sentiment=špatné, pathos=dobré, jen tak pro pořádek.) Když opustím mudrování o formě a obrátím se k obsahu, tak postava reverenda Gruffydda mne dojala. A vztahuje se to i ke dnešku, protože v současné době sotva někde v mainstreamu člověk narazí na mužský vzor cti a pravdy pro malé chlapce. -"By prayer, Huw. And by prayer, I don't mean shouting, mumbling, and wallowing like a hog in religious sentiment. Prayer is only another name for good, clean, direct thinking." (13.06.2015)

Od režiséra Fordova kalibru bych očekával něco lepšího, než pouhé sociální, místy až socialistické, drama plné klasických filmových klišé. Je mi jasné, že doba tomu nahrávala (možná si to i žádala) a že kluci horničtí to neměli nikdy moc lehké, ale toto téma šlo zcela určitě zpracovat mnohem zajímavěji. Za největší úskalí považuji to, že jsem se za celé dvě hodiny nedokázal ztotožnit se žádnou z postav a jejich osudy mě nijak nezasáhly. Také proto pro mě navždy zůstanou záhadou oskarové žně tohoto snímku, přestože v tomto roce vznikla celá řada mnohem zajímavějších filmů (Občan Kane, Maltezský sokol...). (23.07.2013)

On je to asi i dobrý film, který rozhodně má co říct, ale na druhou stranu, nemůžu si pomoct, šlo by to natočit ještě o něco dramatičtěji, ještě o něco krutěji, než jak to vyznívá, a myslím, že by to bylo jen ku prospěchu filmu. Ale i v tomhle podání se to rozhodně dá, jen to více řekne milovníkům starších filmů, pro ostatní bude pouze starým filmem. (09.09.2014)