Tyranosaurus

My cup of tea. Kdybych si měla vybrat jeden typ filmů, které chci sledovat do konce života, byly by to snímky podobné Tyranosaurovi. A nejde tu ni tak o nepříjemné téma nebo těžký životní osud představitelů jako spíše o nesmírnou uvěřitelnost a lidskost hlavních postav. Pokud si toto dáte dohromady s faktem, že film jako takový nenudí člověka ani minutu (a to říkám z pozice člověka, kterého vlivem nedostatku spánku poslední dobou uspává každý druhý film) a že se nesnaží se těto autentičnosti dosáhnout amatérskou kamerou, svědčí to o nesmírně řemeslné zručnosti celého štábu. A Tyranosaurus jde vlastně ještě dál, dostává se až k hranicím podmanivého vizuálního a hudebního zpracování (tiché záběry nebo taneční scéna v baru jsou úžasné), přitom je ale dokáže servírovat tak, že v celém příběhu ani zdaleka nepůsobí rušivě a nestrhávají k sobě divákovu pozornost. Tu si totiž naprosto získává fakt, že kladní hrdinové tentokrát nejsou zdaleka tak dokonalí jak je pro filmovou běžné, že třeba Joseph dokáže v agresi ukopat k smrti nevinného psa nebo drsně ignorovat ženu, která ho několikrát prosí, aby ji objal. Podobně jako v reálném světě se zkrátka ani ti dobří nezachovají správně za všech situací a podobně jako ve skutečném světě se ani drsný chlap nepromění během několika dnů v neviňátko. A přesto možná trochu paradoxně zjistíte, že i přes všechny negativní části povahy vyznívaji hlavní postavy mnohem hrdinštějším dojmem než dokonalí klaďasové typu Supermana. Pro mě jeden z nejsilnějších zážitků letošního MFF Karlovy Vary a film, který chci časem určitě vidět znovu. [MFF Karlovy Vary 2011] (08.07.2011)

Velmi silná látka, velmi silný výsledek, civilismem (a částečně i hereckým obsazením) to připomíná filmy Mika Leigha a film ukazuje, že největším peklem je obyčejný, všední život, který z nás dennodenně sdírá z kůže a ani ta troška štěstí, kterou si chceme užít stojí velmi draho. Podařený a přesvědčivý film je o to překvapivější, že není dílem zkušeného režiséra, ale debutanta, původní profesí herce. O to více je to pozoruhodné. Výborné. (31.03.2012)

,,I ZVÍŘE SNESE JEN NĚJAKOU MÍRU BITÍ A PONIŽOVÁNÍ, NEŽ MU PŘESKOČÍ A ZAČNE SE BRÁNIT. TO JE PŘÍRODA, ZNÁŠ TO“..... /// Komorní film, kde se mužská část populace chová jako hovada a ženská jako krávy (Anglie? Nepřežil bych....). Jednoduchej osud obyčejňáckej lidí, hledajících pocit bezpečí, únik z kupy sraček. Bůh vám nepomůže, musíte si pomoct sami! Možná tohle vede ve spojení dvou zbytečnejch lidí a možná, že díky tomu přestanou bejt zbytečný. Možná...cesty Páně jsou nevyzpytatelný. Za drsnou Josephovou šlupkou jsou vidět city a příběh nutí k zamyšlení, jakej je rozdíl mezi ním, mnou, tebou a zbytkem světa? Každej má možnost se změnit. I když v ty sračky nevěří. 3a½! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych bydlet na Anglickým venkově. 2.) Baví mě filmy, po kterých mívám deprese. 3.) Thx za titule ,,unchained“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (19.03.2012)

Ezoterika o bohu a polepšení sa. Nedivím sa, že celý spolok kresťanskej mládeže ejakuluje pri tomto filme blahom. To chcú vidieť. Grobiána, z ktorého sa stane dobrý ujo. Britskí herci fuckujú až je to smiešne. Schematické charaktery. Dojímavá muzička. Vtipné momenty na odľahčenie. Krásny film, akoby ho sám život napísal. (25.06.2012)

Domácí násilí, osobní traumata, samota, nevraživost, deprese, neschopnost odejít od manžela...to vše už tu bylo. Film Tyranosaurus to ale představuje jako věci všední a i takovým způsobem je film natočen. Velmi civilně a lidsky. Perfektní herecké výkony, skvělá práce s tichem, ve kterém se rozehrávají podstatné momenty pro pochopení psychologie postav. Po tomto filmu pravděpodobně upadnete do deprese, ale s odtupem času zjistíte, že to byla řemeslné labůžo. (01.07.2011)