Tým na hraně

Vláďa Růžička je obrovskej sympaťák, srdcař a nejlepší trenér v ČR od dob Ivana Hlinky. Bohužel dokud bude reprezentaci táhnout ten mafiánskej šmejd Hadamczik, tak to co se stalo v Německu 2010 nezažijeme. Tým dokázal něco naprosto nemožného a rád jsem si to připomenul, dokument nemá jedinou chybičku, která by se dala nějak vytknout. Ach jo, kde jsou ty časy :) Nejen při záběrech ze zápasů, ale i z těch rozhovorů běhá člověku mráz po zádech :) (31.12.2013)

Komu by se nelíbil dokument o tom jak podceňovaný tým nakonec skončí na zlaté příčce? :) Je hezké si zase připomenout ty momenty jako třeba "Rachna kachna" nebo jak jsme se ve finále ubránili dvojnásobné přesilovce šest na tři a nakonec překonali sbornou a vyhráli. A je to sakra dobrý pocit vidět, jak si zklamaní Rusi sundávají z krku stříbrné medaile :D Skvělý šampionát ze kterého si budu pamatovat hlavně to, jak už řekl Vokoun: ,,Nikdy není konec utkání, dokud nezazní konečná siréna!" (30.10.2011)

Pamatuju si, jako by to bylo včera, co náš tým začal hodně špatně mistrovství světa 2010 a většina fanoušků jej předčasně odepsala. Byli to ti samí, co se pak stejně jako my opravdoví fanoušci, radovali, že to dokázali. Proč se já považuju za opravdového fanouška? Protože jsem nepřestal věřit, protože jsem sledoval poctivě každý zápas, protože jsem už v úterý, kdy tým nastoupil proti Kanadě, kterou porazil 3:1 (já vím, že to bylo 3:2, ale ten jejich poslední gól dodnes neuznávám kvůli faulu na Vokouna) říkal, že my to celé vyhrajeme. Cestou do školy jsme se vždycky s jedním kámošem hádali - já tvrdil, že to vyhrajeme, on, že sotva, že se maximálně dostaneme do semifinále, protože Švédsko a hlavně Rusko hrálo téměř bezchybně. Nezapomenu, jak jsem doma začal řvát na celý byt, když dal Rachůnek vyrovnávací gól 7 vteřin před koncem, nezapomenu, jak jsme hráli s Ruskem poslední minuty, kdy proti třem našim stálo šest jejich (hvězdných) hráčů a přesto je Vokoun ještě solidně potrápil a pustil jen jediný gól. Nezapomenu, jak jsem byl právě na finále v jedné hospodě a právě v těch posledních minutách jsme se všichni spontánně postavili na židle či stoly, abychom viděli opravdu vše a byli hokejistům o něco blíž. Zkrátka a dobře, na tohle mistrovství světa nikdy nezapomenu - tým, který měl 25 omluvenek a který se semkl a doslova vydrápal (znovu) na vrchol a zastavil Rusko (28 výher v řadě měli Rusové na mezinárodní úrovni, až my jsme tohle zastavili a navíc jsme jim, stejně jako Kanadě v roce 2005, vzali "zlatý hattrick") a opravdu dokázal, že to není klišé, když potom v kabině kapitán Rolínek řekl, že tohle dokázali proto, že hráli jako opravdový tým, jeden za druhého a ne pro sebe a že o tomhle je hokej. Myslím, že pro naši generaci, která si nepamatuje Nagano (v té době mi bylo 7) je tohle velice podařený ekvivalent. 100 %. (05.01.2013)

Fúha, mám dojem, že sa tu hodnotí neobjektívne a skôr sa hodnotí úspech, ktorý Česko vtedy dosiahlo. Úprimne poviem, že som to vtedy prial Rusom, aby získali po dlhej dobe opäť zlatý hetrik, najmä keďže tam hral Ovečkin, no takto ste sa síce nabudili a prepísali históriu, ale o rok nám potom naše majstrovstvá vyfúkli Fíni a na ďalší rok, keď sme mohli po druhýkrát získať zlato, tak nám ho opäť zobrali skvelí Rusi, ktorí na tom turnaji neprehrali. Radšej by som bol, keby práve vtedy získali Rusi hetrik, my následne doma vyhrali, už len kvôli Paľovi Demitrovi a vy potom v tom roku 2012, aj keď chápem, že vy kvôli Marekovi a Rachůnkovi by ste to asi takto nebrali, ale zas Paľo sa nedočkal, takže čo už, história to zariadila takto. Hokej je nevyspytateľný, je to predsa hra, aj nájazdy sú akoby lotéria, ale chápem tie obavy, čo ste mali, aby ste náhodou nevypadli a Jágrovi sa treba poďakovať, lebo povedal pravdu a správne tím nabudil, on je pán hokejista. Celý dokument však nie je hodný tohto úspechu, je to také nič, akoby to bolo po dvoch rokoch opäť u vás, proste ani súperom sa to veľmi nevenovalo, celým turnajom tento dokument prešiel iba pár rozhovormi. A to vás aj odpisovaný Vokoun podržal, nuž mohli si dať tvorcovia viac námahy. (03.08.2013)

nojo..ceskymu hokeji to trvalo jenom 100 let, nez se prislo na to ze klička a následná střela mezi nohy je nechytatelna kombinace....turnaj samozrejme jeden z nejzajimavejsich vubec... ruce vokousany skoro az po loket.... prohra z norskem,,prohra ze svycarskem,, v kazdym dulezitym zapase se dotahovalo....teda krom finale.... tam už kluci nastoupili a priori s žiletkou vzadku, kdyby se nahodou rusove o něco pokusili...a podat ruku jim dokonce přihopsal i václav centropen klaus (25.05.2011)