Kvety vojny

Yimou Zhang v područí internacionálneho štýlu. Ale keďže mu to tam (rutinne) ide, tak prečo nie. Kombinácia melodrámy a skutočne brutálneho vojnového besnenia za účasti hollywoodskej star. Ale znova, ak to funguje, tak prečo nie. Je iba škoda, že záverečná 45 minútovka je už vzhľadom na zvrat, ktorý jej predchádza predvídateľná, a účinnejšia by bola podaná v skratkách. Výsledný dojem je najmä vďaka neuhýbaniu sa násiliu takému, aké bolo, pozitívny. Ono aj ten kvázi medzinárodný konvenčný štýl je účinný, ak sa pracuje so symbolmi, ak sa motívy opakujú a neskôr môžu znamenať poprípade niečo iné. Napríklad povolanie hrdinu tu nie je iba kvôli technickej funkcii, ale aj tej symbolickej. Prepojenie úvodného mužského živého štítu so záverom je taktiež silným momentom tohoto vojnového veľkofilmu. (17.10.2014)

3,5. Christianovi to zase žeriem, ale toho pátosu je priveľa. Pri mojom rozhodovaní sa bijú pôsobivo nakrútené scény ako útek z bordelu na 1 záťah v štýle Children of Men s patetickým sebaobetovaním vojačikov v rade za sebou. Silná látka, sentiment a emócie fungujú, pôsobivosť to má, ale na vyššie hodnotenie by to chcelo väčšiu vyrovnanosť filmu. (08.01.2012)

Další vizuální klenot Zhang Yimoua, který dokáže dát barvu válečné vřavě i rozbombardovanému městu plného prachu. Veselý až rozdováděný začátek vedený nalitým pohřebákem Balem je prokládaný syrovými válečnými scénami a až ve druhé části se přesune do zmíněného emocionálního ždímáku, který je zde ale představen s tou největší bravůrou. Vykreslený kontrast mezi pobožnými studentkami a prostitutkami nemůže být větší. Ni Ni je ale nádhernou kombinací obou. (12.01.2012)

Ač je to téma nesmírně zajímavé, tak mě osobně zaujal více příběh čínského vojáka, který se sám snažil ochránit (a ochránil) děvčata v kostele před skupinou japonských vojáků. I když jsem zvyklý u čínských filmů na dlouhé vyprávěcí pasáže, tak tady to bylo velké mínus, kvůli kterému dávám filmu průměrné hodnocení. (12.01.2012)

Pro ty co něco vědí o japonské okupaci Číny je Nanking jméno dobře známé. Toto město zažilo během dobývání a následné okupace taková zvěrstva, nad kterými by zblednul nejeden esesman z sonderkommand od Babího Jaru. Tichomořské válčiště mne vždy zajímalo více než to evropské a mám i blíže k filmům mapujícím japonskou invazi. Snad to bylo tím, že mne v mládí hodně ovlivnil spisovatel J. G. Ballard, který napsal (nejen) výbornou knihu Říše slunce, podle níž vznikl sice dobrý ale s knihou nesrovnatelný film. Samozřejmě jsem viděl i zmiňované filmy Nanjing, Nanjing a John Raabe a proto jsem se zaradoval, když jsem narazil na tento film. A hned od začátku mne přímo práskla do očí jeho nevyváženost. Přes brilantně zpracovanou zkázu a boje v uličkách starobilého Nankingu (že by na to padl také nějaký čínský Most? :-) se zde po chvilce setkáme s Johnem Millerem, hlavním hrdinou filmu. Ten na mne v tom zmaru a tváří v tvář skutečnému peklu působil jak nějaký současný zhulený Amík na turistickém výletě v Thajsku... Chápu, že jako funebrák asi byl otrlejší než leckdo z nás, ale přeci jen klid a laksnost s jakou bral své okolí mne dostala. Jediné co jej občas rozpohybovalo byl svist kulek z japonských arisak. Když se pak náhodou potká s dalšími přeživšími, klábosí s nimi vpoho válka neválka. V kostele pak náhle dojde k jeho přeměně a z funebráka lačnícího po penězích se najednou stane Otec John. Z knih vím, že se v Nankingu tehdy dělo lecos a že šílené okamžiky tříbí charaktery ale tohle je už příliš přitaženo za vlasy. Další nelogičnost byla výprava dvou prostitutek pro struny do loutny! a náušnice!!! i to jak je John hledal až našel.... Závěr ve stylu happy endu pak posvětil spokojeně si naskočivší motor Dodge, bez ohledu na léta stání s otvřenou haubnou... inu americké nákláďáky byly tehdá kvalita! Bale hrál jak hrál, chvilkama jsem mu ten jeho zápal prostě nevěřil. Z filmu byla cítit knižní předloha na sto honů a jen jsem se děsil na konci filmu, že uvidím - natočeno podle skutečné události. Hlavní nevýhodou filmu bylo že jej točili Číňané. Bylo to z něj cítit prakticky neustále. Ať už to bylo gerojství čínských vojáků či různé ty dojemné scény, někdy doprovázené písní a tancem... Sem tam i nezbytná asijská afektovanost některých herců... To vše bohužel film sráží dolů až téměř k žánru - dobrodružnému. Já nijak nechci zmenšovat statečnost čínských vojáků, kteří si bili jak lvi opravdu lehce vyzbrojeni proti valící se japonské armádě a proti níž neměli žádnou šanci... Ale to co tam předváděl ten sniper...eh.. Film beru jako vzpomínku na Nanking a to hlavně - čínskou a na hrdinství vojáků i nevojáků tváří v tvář nemilosrdnému, brutálnímu a barbarskému nepříteli. Dávám tři lahve mešního vína. * * * (13.03.2016)