Kvety vojny

Zhangova velkolepá imaginace a smysl pro pompéznost zde možná kvůli respektu k dané látce není zas až tak markantní, každopádně se jedná o precizní průsečík mezi jeho wuxia filmy a civilními portréty z nedávno minulé či současné Číny. Flowers of War jsou klasickým srdceryvným příběhem o lásce, sebeobětování a na pozadí nankingského masakru silně hrají na city a na kontrast v rámci společenských nebo politických pozic. Ve většině případů to nevadí, někdy už to kulhá ke klasickému kýči (klasické povídání o minulosti postav), ale dá se to přežít už kvůli jinému mentálnímu myšlení a faktu, že film sleduje divák svázán euroamerickými konvencemi. Obě velké akční scény zaslouží absolutorium, mizanscéna a kamera u Zhanga jako obvykle na jedničku s hvězdičkou. Do popředí se (ke konci) dostávají i často přehlížené masky, které plní důležitou narativní funkci. A Bale? Neexistuje lepší ožralej a nadrženej kněz široko daleko... [Přesná stopáž: 146 min] (03.01.2012)

Z konce filmu jsem fakt naštvanej, protože tvůrci ho totálně ale totálně zazdili. Průběh filmu byl takový nic moc, zbytečně tak o půl hodiny natažený příběh. Jestli mohu doporučit podobné filmy, tak určitě Posledního samuraje, Říše slunce nebo Temný úsvit. Podobnost myslím hlavně v prostředí a v hlavních postavách američanech v asijských filmech. Tento film se ale nejlépe srovnává s Říše slunce, kde si Bale zahrál jakožto malý chlapec v Japonsku ve válce. Jeho výkon tam byl daleko lepší než tady, přitom je to už pětadvacet let zpět. Tímto nezpochybňuju jeho herecké kvality. Ještě se vrátím k tomuto filmu. Vadilo mi, jak vás na začátku film pozve na strhující bitvu a na velké drama pocelý film, ale pak se film začně postupně kazit. Pro mě určitě velké zklamání, protože na tento film jsem čekal asi 3 roky. Snad jindy. ____Život je posvátný dar. ____ (15.07.2012)

Emocionálně vypjaté válečné drama z dob dobývání Nanjingu, které se historicky zapsalo svými děsivými akty zabíjení civilistů a znásilňování žen a mladých dívek. Příběh sleduje život Američana Johna (excelentní Christian Bale), jeho vývoj z opilého budižkničemy v člověka bojujícího za poslední zbytky lidské hrdosti. (20.01.2012)

Už je vlastně skoro přesně deset let, co jsem Květy války poprvé viděl. Bylo to pro mě první setkání s čistě čínskou kinematografií, moc dalších jich ale nepřibylo. Byl to pro mě silný zážitek. Ten se teď zopakoval, byť už jsem věděl co čekat a příběh znal. I tak je film zajímavé znovu vidět. A silný dojem přetrvává. (06.11.2021)

Pro ty co něco vědí o japonské okupaci Číny je Nanking jméno dobře známé. Toto město zažilo během dobývání a následné okupace taková zvěrstva, nad kterými by zblednul nejeden esesman z sonderkommand od Babího Jaru. Tichomořské válčiště mne vždy zajímalo více než to evropské a mám i blíže k filmům mapujícím japonskou invazi. Snad to bylo tím, že mne v mládí hodně ovlivnil spisovatel J. G. Ballard, který napsal (nejen) výbornou knihu Říše slunce, podle níž vznikl sice dobrý ale s knihou nesrovnatelný film. Samozřejmě jsem viděl i zmiňované filmy Nanjing, Nanjing a John Raabe a proto jsem se zaradoval, když jsem narazil na tento film. A hned od začátku mne přímo práskla do očí jeho nevyváženost. Přes brilantně zpracovanou zkázu a boje v uličkách starobilého Nankingu (že by na to padl také nějaký čínský Most? :-) se zde po chvilce setkáme s Johnem Millerem, hlavním hrdinou filmu. Ten na mne v tom zmaru a tváří v tvář skutečnému peklu působil jak nějaký současný zhulený Amík na turistickém výletě v Thajsku... Chápu, že jako funebrák asi byl otrlejší než leckdo z nás, ale přeci jen klid a laksnost s jakou bral své okolí mne dostala. Jediné co jej občas rozpohybovalo byl svist kulek z japonských arisak. Když se pak náhodou potká s dalšími přeživšími, klábosí s nimi vpoho válka neválka. V kostele pak náhle dojde k jeho přeměně a z funebráka lačnícího po penězích se najednou stane Otec John. Z knih vím, že se v Nankingu tehdy dělo lecos a že šílené okamžiky tříbí charaktery ale tohle je už příliš přitaženo za vlasy. Další nelogičnost byla výprava dvou prostitutek pro struny do loutny! a náušnice!!! i to jak je John hledal až našel.... Závěr ve stylu happy endu pak posvětil spokojeně si naskočivší motor Dodge, bez ohledu na léta stání s otvřenou haubnou... inu americké nákláďáky byly tehdá kvalita! Bale hrál jak hrál, chvilkama jsem mu ten jeho zápal prostě nevěřil. Z filmu byla cítit knižní předloha na sto honů a jen jsem se děsil na konci filmu, že uvidím - natočeno podle skutečné události. Hlavní nevýhodou filmu bylo že jej točili Číňané. Bylo to z něj cítit prakticky neustále. Ať už to bylo gerojství čínských vojáků či různé ty dojemné scény, někdy doprovázené písní a tancem... Sem tam i nezbytná asijská afektovanost některých herců... To vše bohužel film sráží dolů až téměř k žánru - dobrodružnému. Já nijak nechci zmenšovat statečnost čínských vojáků, kteří si bili jak lvi opravdu lehce vyzbrojeni proti valící se japonské armádě a proti níž neměli žádnou šanci... Ale to co tam předváděl ten sniper...eh.. Film beru jako vzpomínku na Nanking a to hlavně - čínskou a na hrdinství vojáků i nevojáků tváří v tvář nemilosrdnému, brutálnímu a barbarskému nepříteli. Dávám tři lahve mešního vína. * * * (13.03.2016)