Boxer a smrť

Výborně zpracované téma. Při srovnání se starším snímkem Přežil jsem svou smrt dává Boxer a smrt k.o. na všech rovinách - Kvietik podává daleko soustředenější výkon než Peterka a má možnost vytvořit skutečně plnokrevnou postavu, oproti Jasného snímku Solan vytváří naprosto koncentrovanou dějovou linii, kde je box skutečně alfou a omegou a navíc získává i pozoruhodně symbolickou roli, po technické stránce navíc Boxer a smrt předbíhá soudobou kinematografii - především neustále pohyblivá a někdy až nepříjemně intimní kamera skutečně dvěma nohama vězí v modernismu šedesátých let. Je zajímavé sledovat, jaký pokrok znamenaly pouhé dva roky, které snímky od sebe dělí - zatímco Přežil jsem svou smrt patří mezi stěžejní díla obnoveného socialistického realismu v kinematografii a slibné téma záhy opouští pro oslavu komunistické solidarity a apriorně negativní vztah k nelidským Němcům, Boxer a smrt se zbavuje jakékoli ideologie a nahrazuje ji otázkou pragmatismu, obecným tématem fair play, který dokáže dosud znetvořené kategorie přesáhnout a relativizovat. Navíc nápad ponechat všechny jazyky v původním znění a vytvořit tak jakýsi babylon snímku výrazně dodává na věrohodnosti. Boxer a smrt jasně patří mezi špičku československých okupačních dramat, přesto ho od nejvyššího hodnocení dělí nepříliš vzrušivý děj, zvolnění v cílové rovince a dosti opomíjené vykreslení tábora a reakcí ostatních na hrdinovu pozici - ta by pro mě byla stejně zajímavá jako paradoxní vztah dvou soupeřů v ringu a mimo něj. (08.08.2012)

hééj,,,zvlád sem to i bez titulků,,,trochu překvapení..... .. pro vás, co ste zaklíněný do soudobýho boxu to bude místy usměvná podívaná....žádnej majk tajson a jeho "..tak dlouho se chodí sdžbánem pro vodu.."...tohle je docela jinej styl ... stravenky na vobědy se tu nerozdávaj....kýdlu maximálně tak tvrdej chleba a špagetu z nosu.... bramboru tady neviděli roky.......proto vod toho žadnýho rokyho bramboru nečekejte....je to docela legrace, že se takle kdysi vopravdu boxovalo, zlatá ká jednička...jinak očekávejte obvyklou směs společenských událostí.. ráno rozcvička...ve dne práce, vnoci chrupka....mezitím ňákej ten sport... a sem tam kulka do hlavy....však to znáte, taky ste jezdívali na tábor (07.02.2009)

Ja nepôjdem s davom. Prišlo mi to také všedné a na to, aká tu bola pointa a prostredie, tak atmosféra iba priemerná. Nevyvolalo to vo mne pocity, aké by si to zaslúžilo. Ale Kvietik hral super, fakt v tej najlepšej forme. Záver mi tiež nezapasoval, príbeh by si zaslúžil nejako uzavrieť. Veď o to koniec koncov u filmov s podobným námetom ide. Pripomenulo mi to Agniešku a jej filmy z 2. sv. vojny - nuda a slabý pocitový záber. Priemer. 60/100 (18.05.2024)

Strhující příběh je působivou kombinací skvělého scénáře, nápadité režie, skvělých herců ve středoevropském rozměru (zejména vynikají v titulních úlohách Štefan Kvietik a Manfred Krug, jimž zdatně sekunduje dnes prakticky neznámá Valentina Thielová. Přes určité politizující momenty - v dané podobě pochopitelné - je BOXER i zajímavým vhledem do anatomie všednodennosti koncentráčnické komunity i jejích dozorců. Náznak lásky k polskému děvčeti splývá do otevřeného konce civilního hrdinství titulní postavy, pro kterou jsou životy nevinných spoluvězňů důležitější než vlastní přežití. Ilegální elity, jak víme z uveřejněných vzpomínek někdejších vězňů (např. ze strhující knihy Jiřího Beneše V NĚMECKÉM ZAJETÍ), se tak skutečně chovaly. Filmy ražení a kvality BOXERA se stávaly ve své době další známkou dovršující se slovenské národní emancipace v česko-slovenském soužití. Zakládaly se tu nové, na kultuře a vědě založené vzájemné tradice a přátelství, která přetrvávají i dnes, více než 20 let po politováníhodném ukončení existence československé státnosti. (16.01.2014)

„Willi, vykŕmiš ho! Za tri dni musí pribrat' štyri kilá.“ „Štyri? Dá sa to?“ „Dá. Ako pokus by to bolo zaujímavé. O tri dni to skúsime znova. Potom uvidíme, na čo sa hodí.“ Myslím, že tento film sa vyrovná filmom zo sveta, ktoré sa odohrávajú v koncentračnom tábore. Štefan Kvietik, Manfred Krug a Edwin Marian v podstate tvoria štandardné spektrum postáv lágru – väzni, trýznitelia a posluhovači. Pred časom som si pozrela poľský film „Mistrz“, už vtedy som si povedala, že sa musím vrátiť k našej, starej československej verzii. Neurobila som chybu – obidva filmy ma zaujali svojim posolstvom, lebo príbeh nie je len o boxerovi, ale hlavne o dobe a ideológii, podľa ktorej bolo v poriadku vyhladzovať a vyhladovať celé národy. (12.05.2024)