Boxer a smrť

Docela překvapení hlavně proto, že jsem film neznal. Pro hlavního hrdinu Komínka celkem beznadějná situace. Kraftovi nemůže dělat rovnocenného sparingpartnera i kdyby chtěl, pro ostatní vězně, je obyčejný špicl a udavač. Boxovat, nechat se vykrmovat s vědomím, že stejně jednou půjdu pod kudlu, asi nedávalo velkou sílu v chuti přežít. Dokonalý film s velmi silným příběhem. (29.03.2015)

"Vykrmím Tě jako svini...her komandant musí mít do čeho mlátit...". Boxer, s velmi příznačným jménem Komínek, se vrací ke své profesi. Je vykrmován. Vykrmován na místě, kde kousek chleba znamenal možnost přežít. Jeho možnost žít je najednou blíže než kdykoli předtím. Osobní loutka dělá pokroky, jenže není na krytém stadionu, je vězněn. Nedobrovolně odtržen od společné mizérie, jako by již ani nebyl jeden z nich. Morálně a sportovně spravedlivý přístup komandanta je křehký, stejně jako hranice mezi boxerem a heftlingem. Skvěle sehrané boxerské scény i silná atmosféra zoufalosti prostředí. Kvietik nezklame skoro nikdy, zde je v nejlepší formě, nicméně i nadále je pro mě zajímavější verze Vojtěcha Jasného, kde je atmosféra tábora podrobnější, hlavně co se týká odbojové činnosti či různých praktik sadistických věznitelů. Také otevřený závěr drží onu verzi v mém hodnocení výše. (11.01.2014)

Velitel koncentračního tábora Willy Kraft (Manfred Krug), vášnivý amatérský boxer, pramálo se starající o praktický chod organizace mu svěřené, sveden vidinou laciného kondičního tréninku, promění - v rámci trestu za nezdařilý útěk – jednoho z vězňů, nepoddajného slovenského odbojáře Jána Komínka (Štefan Kvietik) v osobní boxovací pytel, nevěda, že čím více do něj bude bušit, tím se zvyšuje šance, že se mu jeho údery – v rámci zachování zákona akce a reakce – mohou jednoho dne vrátit a že to může být ošklivé! Solanův třetí (a zřejmě i nejslavnější) celovečerní film “Boxer a smrť” ukazuje v plné nahotě dehumanizační praktiky nacistů, a směle se zařazuje k tomu nejlepšímu, co bylo na téma nelidskosti nacismu a nezlomnosti osobní odvahy v Československo natočeno. Autentičnost filmu posiluje fakt, že se ve filmu krom slovenštiny mluví i polsky a německy. 75 % [dafilms] (15.11.2023)

Neuvěřitelně silné drama o odvaze být se za pravdu i za cenu ztráty vlastního života. Boxer Komínek si v táboře smrti získá jisté postavení jen díky tomu, že je „boxovacím pytlem“ pro velitele tábora. Ten si ho hýčká jako svého soupeře, nad kterým má převahu a jistotu, že vždy vyhraje. Komínek díky tomuto „milosrdenství“ stojí uprostřed rozpolceného světa – na jedné straně ho jeho spoluvězni nenávidí a vidí v něm špicla a kolaboranta, protože je mu mnoho prominuto; na druhé straně zase stojí obávaná nacistická moc. Když se nakonec ve velkém zápasu na deset kol rozhodne Komínek poslat jasně slabšího soupeře k zemi, sice se mu to nepodaří, ale ukazuje se, že důstojníkovy řeči o sportovním fair play neznamenají nic, protože jednoduše nestrpí porážku od „heftlinga“. Poměrně pozapomenutý představitel Nové vlny na Slovensku, Peter Solán, tu výborně pracuje s motivy člověka v mezní situaci, kdy každé jeho rozhodnutí může mít fatální následky. Stejně tak jsou do filmu nenásilně zakomponovány připomínky holocaust, které tvoří ještě dusivější atmosféru snímku. Ve srovnání s jinými filmy s podobným zaměřením (např. Vítězství) je tohle patrně to nejpůsobivější, co jsem kdy viděl. (28.12.2005)

hééj,,,zvlád sem to i bez titulků,,,trochu překvapení..... .. pro vás, co ste zaklíněný do soudobýho boxu to bude místy usměvná podívaná....žádnej majk tajson a jeho "..tak dlouho se chodí sdžbánem pro vodu.."...tohle je docela jinej styl ... stravenky na vobědy se tu nerozdávaj....kýdlu maximálně tak tvrdej chleba a špagetu z nosu.... bramboru tady neviděli roky.......proto vod toho žadnýho rokyho bramboru nečekejte....je to docela legrace, že se takle kdysi vopravdu boxovalo, zlatá ká jednička...jinak očekávejte obvyklou směs společenských událostí.. ráno rozcvička...ve dne práce, vnoci chrupka....mezitím ňákej ten sport... a sem tam kulka do hlavy....však to znáte, taky ste jezdívali na tábor (07.02.2009)