Boxer a smrť

Ty jo, to byla nečekaná pecka a ukázka jak na tom tehdejší naše filmografie byla Triumf ducha s Dafoem je remakem tohoto filmu a musím říct, že originál je ve všech ohledech lepší. Kvietik kvůli roli přibral cca 20 kg a prošel si kompletním boxérským tréningem a je to vidět. Hlavně je to fakt zábavně natočený, žádné uchcané drama se nekoná. 10/10 (16.08.2020)

K boxu mám hodně odtažitý vztah a nikdy bych nevěřil, že dám filmu s boxerskou tématikou pět hvězdiček, ale ten film není naštěstí zdaleka jen o sportovní disciplíně. Výborným způsobem se scénáristovi povedlo koncentráčnickou tématiku propojit s jedním prazvláštním vztahem a sportovním utkáním. Výborní Štefan Kvietik a Manfred Krug v rolích bojovníků v ringu a protikladných pozicích šéfa koncentráku a mukla. Černobílá barva tomu kousku svědčí a na svou dobu je to jeden z vrcholů československé kinematografie. Drobné chybičky pomíjím, tohle je nadčasový snímek o lidské hrdosti, odpovědnosti a statečnosti. Celkový dojem: 95 %. (10.10.2015)

"Vykrmím Tě jako svini...her komandant musí mít do čeho mlátit...". Boxer, s velmi příznačným jménem Komínek, se vrací ke své profesi. Je vykrmován. Vykrmován na místě, kde kousek chleba znamenal možnost přežít. Jeho možnost žít je najednou blíže než kdykoli předtím. Osobní loutka dělá pokroky, jenže není na krytém stadionu, je vězněn. Nedobrovolně odtržen od společné mizérie, jako by již ani nebyl jeden z nich. Morálně a sportovně spravedlivý přístup komandanta je křehký, stejně jako hranice mezi boxerem a heftlingem. Skvěle sehrané boxerské scény i silná atmosféra zoufalosti prostředí. Kvietik nezklame skoro nikdy, zde je v nejlepší formě, nicméně i nadále je pro mě zajímavější verze Vojtěcha Jasného, kde je atmosféra tábora podrobnější, hlavně co se týká odbojové činnosti či různých praktik sadistických věznitelů. Také otevřený závěr drží onu verzi v mém hodnocení výše. (11.01.2014)

Neuvěřitelně silné drama o odvaze být se za pravdu i za cenu ztráty vlastního života. Boxer Komínek si v táboře smrti získá jisté postavení jen díky tomu, že je „boxovacím pytlem“ pro velitele tábora. Ten si ho hýčká jako svého soupeře, nad kterým má převahu a jistotu, že vždy vyhraje. Komínek díky tomuto „milosrdenství“ stojí uprostřed rozpolceného světa – na jedné straně ho jeho spoluvězni nenávidí a vidí v něm špicla a kolaboranta, protože je mu mnoho prominuto; na druhé straně zase stojí obávaná nacistická moc. Když se nakonec ve velkém zápasu na deset kol rozhodne Komínek poslat jasně slabšího soupeře k zemi, sice se mu to nepodaří, ale ukazuje se, že důstojníkovy řeči o sportovním fair play neznamenají nic, protože jednoduše nestrpí porážku od „heftlinga“. Poměrně pozapomenutý představitel Nové vlny na Slovensku, Peter Solán, tu výborně pracuje s motivy člověka v mezní situaci, kdy každé jeho rozhodnutí může mít fatální následky. Stejně tak jsou do filmu nenásilně zakomponovány připomínky holocaust, které tvoří ještě dusivější atmosféru snímku. Ve srovnání s jinými filmy s podobným zaměřením (např. Vítězství) je tohle patrně to nejpůsobivější, co jsem kdy viděl. (28.12.2005)

„Willi, vykŕmiš ho! Za tri dni musí pribrat' štyri kilá.“ „Štyri? Dá sa to?“ „Dá. Ako pokus by to bolo zaujímavé. O tri dni to skúsime znova. Potom uvidíme, na čo sa hodí.“ Myslím, že tento film sa vyrovná filmom zo sveta, ktoré sa odohrávajú v koncentračnom tábore. Štefan Kvietik, Manfred Krug a Edwin Marian v podstate tvoria štandardné spektrum postáv lágru – väzni, trýznitelia a posluhovači. Pred časom som si pozrela poľský film „Mistrz“, už vtedy som si povedala, že sa musím vrátiť k našej, starej československej verzii. Neurobila som chybu – obidva filmy ma zaujali svojim posolstvom, lebo príbeh nie je len o boxerovi, ale hlavne o dobe a ideológii, podľa ktorej bolo v poriadku vyhladzovať a vyhladovať celé národy. (12.05.2024)