Boxer a smrť

Velice sugestivní a velice autentické. Atmosféru v lágru umocňuje i polská nebo německá mluva, která zůstala zachována a opatřena titulky. Depresivní fazónu přidávají neustále kouřící komíny z pecí v táboře a sirény, které se rozeřvou vždy, když nějaký vězeň uteče. Závěrečné burácející houkání mě bude dlouho strašit v hlavě. Hodně vše zdrsňuje černobílá vizáž filmového pásu a kamera Tibora Biatha. Wiliam Bukový složil drásající a deprimující hudbu, která je ve filmu sice spíše sporadicky, ale zabírá na maximum. Získal za ni dokonce i hlavní cenu na festivalu v San Franciscu v roce 1963. Štefan Kvietik v roli boxera, který zápasí s velitelem koncentráku podal přesvědčivý výkon. Díky skoro všem dalším neokoukaným tvářím a komparsu snímek působí tak strašlivě opravdově, jakoby ho natáčel přímo na místě nějaký dokumentarista. Mezi hlavní dějovou linií se prolínají vraždy, psychický teror, trestání a další zvěrstva, která tam byla na denním pořádku. Po čertech silný zážitek!! (26.05.2019)

Veľmi divácky príťažlivý film sa podarilo vytvoriť scenáristovi Vichtovi a režisérovi Solanovi. Dramaticky vďačné prostredie lágra, napínavé boxerské súboje s tým záverečným pred publikom, napatie a zvláštny vzťah medzi Komínkom a Herr komandantom, dilema hlavného hrdinu. Len škoda, že nemeckí pohlavári sú ukazovaní ako jednorozmerné figúrky, rozmýšlať sa dá iba nad určitým športovým charakterom Krafta, ktorý je ale minimálny a v závere úplne popretý. Je to v záujme diváckej príťažlivosti, čo chápem, 102 minút je tak napínavých od začiatku do konca. Boj dobra so zlom je predsa základ filmového rozprávania všeobecne. Z Kruga ide strach, pôsobí trochu primitívne a chlapsky zároveň. Kvietik zase chlapsky a spravodlivo. Možno by som privítal iný koniec, film by tak bol vo výsledku aj o športovom duchu a istej forme podivného priateľstva, takto je hlavne o dileme hlavného hrdinu. Hodnotenie by však bolo rovnaké. (29.09.2013)

Velmi silné drama z divácky atraktivního prostředí, kterému vévodí herecké výkony hlavních představitelů. Absurdita války je tady umocněna absurdní bezvýchodností hlavní postavy ze své složité situace - spoluvězni ho nenávidí kvůli jeho privilegiím a velitel Kraft má nad ním absolutní moc, protože zásady fair play v koncentračním táboře neplatí. Velmi silný příběh vyvolává otázky o síle lidskosti a solidarity. (10.07.2009)

Neuvěřitelně silné drama o odvaze být se za pravdu i za cenu ztráty vlastního života. Boxer Komínek si v táboře smrti získá jisté postavení jen díky tomu, že je „boxovacím pytlem“ pro velitele tábora. Ten si ho hýčká jako svého soupeře, nad kterým má převahu a jistotu, že vždy vyhraje. Komínek díky tomuto „milosrdenství“ stojí uprostřed rozpolceného světa – na jedné straně ho jeho spoluvězni nenávidí a vidí v něm špicla a kolaboranta, protože je mu mnoho prominuto; na druhé straně zase stojí obávaná nacistická moc. Když se nakonec ve velkém zápasu na deset kol rozhodne Komínek poslat jasně slabšího soupeře k zemi, sice se mu to nepodaří, ale ukazuje se, že důstojníkovy řeči o sportovním fair play neznamenají nic, protože jednoduše nestrpí porážku od „heftlinga“. Poměrně pozapomenutý představitel Nové vlny na Slovensku, Peter Solán, tu výborně pracuje s motivy člověka v mezní situaci, kdy každé jeho rozhodnutí může mít fatální následky. Stejně tak jsou do filmu nenásilně zakomponovány připomínky holocaust, které tvoří ještě dusivější atmosféru snímku. Ve srovnání s jinými filmy s podobným zaměřením (např. Vítězství) je tohle patrně to nejpůsobivější, co jsem kdy viděl. (28.12.2005)

"Vykrmím Tě jako svini...her komandant musí mít do čeho mlátit...". Boxer, s velmi příznačným jménem Komínek, se vrací ke své profesi. Je vykrmován. Vykrmován na místě, kde kousek chleba znamenal možnost přežít. Jeho možnost žít je najednou blíže než kdykoli předtím. Osobní loutka dělá pokroky, jenže není na krytém stadionu, je vězněn. Nedobrovolně odtržen od společné mizérie, jako by již ani nebyl jeden z nich. Morálně a sportovně spravedlivý přístup komandanta je křehký, stejně jako hranice mezi boxerem a heftlingem. Skvěle sehrané boxerské scény i silná atmosféra zoufalosti prostředí. Kvietik nezklame skoro nikdy, zde je v nejlepší formě, nicméně i nadále je pro mě zajímavější verze Vojtěcha Jasného, kde je atmosféra tábora podrobnější, hlavně co se týká odbojové činnosti či různých praktik sadistických věznitelů. Také otevřený závěr drží onu verzi v mém hodnocení výše. (11.01.2014)