Boxer a smrť

Netradične som tomuto filmu po opätovnom zhliadnutí pridal hviezdičku, pretože je v našich pomeroch výnimočný a nadčasový. Vyniká nielen famóznym herectvom Štefana Kvietika a výbornou kamerou Tibora Biatha, ale najmä tým, že to nie je ani koncentráčnický, ani športový film. Je to film o tom aké podoby môže nadobúdať človek v extrémnych životných situáciách. Páčil sa mi ten autentický jazykový Babylon, ktorý by americký divák vzdal po pár minútach a tiež to, že na filme spred polstoročia čas nehlodal. (17.01.2013)

Neuvěřitelně silné drama o odvaze být se za pravdu i za cenu ztráty vlastního života. Boxer Komínek si v táboře smrti získá jisté postavení jen díky tomu, že je „boxovacím pytlem“ pro velitele tábora. Ten si ho hýčká jako svého soupeře, nad kterým má převahu a jistotu, že vždy vyhraje. Komínek díky tomuto „milosrdenství“ stojí uprostřed rozpolceného světa – na jedné straně ho jeho spoluvězni nenávidí a vidí v něm špicla a kolaboranta, protože je mu mnoho prominuto; na druhé straně zase stojí obávaná nacistická moc. Když se nakonec ve velkém zápasu na deset kol rozhodne Komínek poslat jasně slabšího soupeře k zemi, sice se mu to nepodaří, ale ukazuje se, že důstojníkovy řeči o sportovním fair play neznamenají nic, protože jednoduše nestrpí porážku od „heftlinga“. Poměrně pozapomenutý představitel Nové vlny na Slovensku, Peter Solán, tu výborně pracuje s motivy člověka v mezní situaci, kdy každé jeho rozhodnutí může mít fatální následky. Stejně tak jsou do filmu nenásilně zakomponovány připomínky holocaust, které tvoří ještě dusivější atmosféru snímku. Ve srovnání s jinými filmy s podobným zaměřením (např. Vítězství) je tohle patrně to nejpůsobivější, co jsem kdy viděl. (28.12.2005)

Pěknou řádku let před českými Pěstmi ve tmě přišel ještě lepší slovensko-německý boxerský zápas. Jenže může někdy být utkání vězně s velitelem koncentračního tábora fair play? Peter Solan měl štěstí, že mu soudruzi povolili několik německých herců, ale důležitý je z nich vlastně pouze Manfred Krug. Štefan Kvietik předvedl výborný výkon nejen herecký, ale i fyzický. Box tehdy nebýval tak efektní jako dnes a reálně působí i multijazyčnost osazenstva tábora. Výborné! (26.09.2015)

„Willi, vykŕmiš ho! Za tri dni musí pribrat' štyri kilá.“ „Štyri? Dá sa to?“ „Dá. Ako pokus by to bolo zaujímavé. O tri dni to skúsime znova. Potom uvidíme, na čo sa hodí.“ Myslím, že tento film sa vyrovná filmom zo sveta, ktoré sa odohrávajú v koncentračnom tábore. Štefan Kvietik, Manfred Krug a Edwin Marian v podstate tvoria štandardné spektrum postáv lágru – väzni, trýznitelia a posluhovači. Pred časom som si pozrela poľský film „Mistrz“, už vtedy som si povedala, že sa musím vrátiť k našej, starej československej verzii. Neurobila som chybu – obidva filmy ma zaujali svojim posolstvom, lebo príbeh nie je len o boxerovi, ale hlavne o dobe a ideológii, podľa ktorej bolo v poriadku vyhladzovať a vyhladovať celé národy. (12.05.2024)

Parádní filmový zážitek za poslední dobu. Vůbec všechny tyhle ty filmy z koncentračních táboru a z období nacistických hrůz, a vůbec filmy zabývající se touhle tou tématikou jsou vždy neuvěřitelně silné a vždy v sobě nesou i kus poselství, a navíc diváka všemi svými prostředky vtáhnou naplno do svého do děje. Německé dialogy jsou tu proloženy docela rychlými titulky tak jsem měl fakt docela velký problém je stíhat. Jinak se ale jedná skutečně o krásný (každému po svém) a neuvěřitelně vypjatý psychologicky dramatický film od začátku až do konce z období fašismu. Roli vězně boxera si tu střihl Stefan Kvietik (Komínek) který tu musel přistoupit na nelehká pravidla hry svého pána, podal skutečně fantastický výkon který mě chytil naplno, špatný nebyl ale ani velitel tábora Manfred Krug (Walter Kraft), který si jej později natolik oblíbil že mu udělil až neuvěřitelná privilegia (fyzické práce sice odpadli, ale nastalo výrazné psychické vypnutí a výrazná psychologická propast mezi ostatními), což se ale zase nelíbilo ostatním vězňům, především fanatickému dozorcovi..Ve filmu najdeme krom tréninku a zápasů ale i tvrdé tresty, psychickou a fyzickou šikanu, smutné pohledy na doutnající komíny, koupání v bahně a zastřelení nejlepšího parťáka Komínka starého vězně, poté co si na něj posvítil fanatický dozorce atd. Neuvěřitelně silný Solanův film byl natočen podle adaptace polské literární předlohy Józefa Hena (česky 1958), a fascinoval mě důsledným pojetím relativizace hodnot a schopností představit tradiční klišé v nečekaných souvislostech. Co tu znamená svoboda, když musíte dýchat popel svých spoluvězňů? Divák si zde zprvu nedovede představit ani porážku svého nadřízeného, vždy se jen jakoby brání a své schopnosti tu tedy nemůže využít naplno, i když je určitě lepší a moc by chtěl...Scéna konečného velkého zápasu, na který se přišel podívat celý velitelův ansámbl se svými hosty, byl vypjatý až do poslední chvíle ostatně jako celý tento film o tragickém osudu jednotlivce který to měl kolikrát horší než všechny ti nevinné oběti protože dopředu nevěděl co jej čeká. Slovenskou filmografii moc probádanou nemám ale prý tento film ještě společně a Uherovým Slnkem v sieti je považován za první film z takzvané Slovenské nové vlny. Obdobný i když novější film : Vítězství ducha. Za 5*. (17.03.2007)