Boxer a smrť

K boxu mám hodně odtažitý vztah a nikdy bych nevěřil, že dám filmu s boxerskou tématikou pět hvězdiček, ale ten film není naštěstí zdaleka jen o sportovní disciplíně. Výborným způsobem se scénáristovi povedlo koncentráčnickou tématiku propojit s jedním prazvláštním vztahem a sportovním utkáním. Výborní Štefan Kvietik a Manfred Krug v rolích bojovníků v ringu a protikladných pozicích šéfa koncentráku a mukla. Černobílá barva tomu kousku svědčí a na svou dobu je to jeden z vrcholů československé kinematografie. Drobné chybičky pomíjím, tohle je nadčasový snímek o lidské hrdosti, odpovědnosti a statečnosti. Celkový dojem: 95 %. (10.10.2015)

Velitel koncentračního tábora Willy Kraft (Manfred Krug), vášnivý amatérský boxer, pramálo se starající o praktický chod organizace mu svěřené, sveden vidinou laciného kondičního tréninku, promění - v rámci trestu za nezdařilý útěk – jednoho z vězňů, nepoddajného slovenského odbojáře Jána Komínka (Štefan Kvietik) v osobní boxovací pytel, nevěda, že čím více do něj bude bušit, tím se zvyšuje šance, že se mu jeho údery – v rámci zachování zákona akce a reakce – mohou jednoho dne vrátit a že to může být ošklivé! Solanův třetí (a zřejmě i nejslavnější) celovečerní film “Boxer a smrť” ukazuje v plné nahotě dehumanizační praktiky nacistů, a směle se zařazuje k tomu nejlepšímu, co bylo na téma nelidskosti nacismu a nezlomnosti osobní odvahy v Československo natočeno. Autentičnost filmu posiluje fakt, že se ve filmu krom slovenštiny mluví i polsky a německy. 75 % [dafilms] (15.11.2023)

Výborně zpracované téma. Při srovnání se starším snímkem Přežil jsem svou smrt dává Boxer a smrt k.o. na všech rovinách - Kvietik podává daleko soustředenější výkon než Peterka a má možnost vytvořit skutečně plnokrevnou postavu, oproti Jasného snímku Solan vytváří naprosto koncentrovanou dějovou linii, kde je box skutečně alfou a omegou a navíc získává i pozoruhodně symbolickou roli, po technické stránce navíc Boxer a smrt předbíhá soudobou kinematografii - především neustále pohyblivá a někdy až nepříjemně intimní kamera skutečně dvěma nohama vězí v modernismu šedesátých let. Je zajímavé sledovat, jaký pokrok znamenaly pouhé dva roky, které snímky od sebe dělí - zatímco Přežil jsem svou smrt patří mezi stěžejní díla obnoveného socialistického realismu v kinematografii a slibné téma záhy opouští pro oslavu komunistické solidarity a apriorně negativní vztah k nelidským Němcům, Boxer a smrt se zbavuje jakékoli ideologie a nahrazuje ji otázkou pragmatismu, obecným tématem fair play, který dokáže dosud znetvořené kategorie přesáhnout a relativizovat. Navíc nápad ponechat všechny jazyky v původním znění a vytvořit tak jakýsi babylon snímku výrazně dodává na věrohodnosti. Boxer a smrt jasně patří mezi špičku československých okupačních dramat, přesto ho od nejvyššího hodnocení dělí nepříliš vzrušivý děj, zvolnění v cílové rovince a dosti opomíjené vykreslení tábora a reakcí ostatních na hrdinovu pozici - ta by pro mě byla stejně zajímavá jako paradoxní vztah dvou soupeřů v ringu a mimo něj. (08.08.2012)

Možná jsem si to vyložil špatně, ale pro mě to byl film o chlapský pospolitosti a věrnosti mužskému kolektivu a své pověsti, do čehož probíhá hledání ztracené naděje (z modernějších filmů hodně pocitově podobné, přesto příběhově úplně jiné tomuhle) . Když to budete někomu popisovat, tak to nevyzní, tyhle emoce se prostě musí zažít u sledování. Film jinak téměř perfektní a nechybělo málo k plné palbě, která beztak brzy dorazí. A Štefan Kvietik se svým tělem během filmu provedl neuvěřitelný věci. (26.07.2024)

Karty jsou jasně rozdány a přes různé úhybné manévry se do konce filmu nic nezmění. 1) Líbí se mi jazyková rozmanitost, v československých filmech tehdy nepříliš obvyklá._____ 2) Ale mám z filmu pocit jakési nepatřičnosti, stylizace, kašírování._____ 3) Box bez moderních doprovodných zvuků působil divně. (14.10.2020)