Boxer a smrť

Zatímco v západní polovině republiky v této době kinematografie přešlapovala na místě, točily se často projekty mdlé či bojácné a čekalo se na onu proslavenou malou velkou změnu, která se už brzy měla prosadit, východní polovina na nic nečekala a téměř nenápadně realizovala dílo nevšedních kvalit. Boxer a smrť podle stejnojmenné povídky polského autora Józefa Hena předkládá klasické drama morálních kvalit jednotlivce ve vyhrocené situaci, jehož kulisy jsou koncentrační tábor a hlavními protagonisty německý velitel Kraft a slovenský vězeň Komínek, které spojuje předválečná vášeň pro amatérský box. Jednotlivé situace a postavy jsou zachyceny autenticky, jak jen bylo v té době možné, Peter Solan se nebojí trojjazyčných dialogů v němčině, slovenštině a polštině. Psychologická drobnokresba je výtečná. Výborně je napsána i postava Kraftovy partnerky Helgy (Valentina Thielová je marnivá, ale v mnohém chytřejší než její milenec), leč všechny ženské postavy jsou stylizovány do nejnovějších trendů začátku 60. let a je trapné, nakolik tohle dobové selhání shazuje vše dobré, čím se tento film může pyšnit. Čím jsou všechny ty mrazivé detaily, nacistické uniformy, vězeňské mundůry, hrozivé spalovny lidí a ostnaté dráty, když se vám v tom po pečlivě vybudovaném dramatu začne promenovat partička ženských jak z dobového týdeníku? Stačilo málo a mohlo to být dokonalé, ale to by musely být kostymérky, maskérky a vlásenkářky přísnější. (12.12.2020)

Není to film o válce, o koncentračních táborech. Solanův snímek je především o lidské (ne)důstojnosti v nelidských podmínkách. Technicky brilantní film je podpořen famózními výkony tehdy neznámého Štefana Kvietika a Manfreda Kruga. Přidejte k tomu si kvalitní scénář, vynikající hudbu Willama Bukového a absenci jakéhokoliv patosu a máte tu jeden z nejlepších slovenských filmů všech dob. (09.05.2009)

K boxu mám hodně odtažitý vztah a nikdy bych nevěřil, že dám filmu s boxerskou tématikou pět hvězdiček, ale ten film není naštěstí zdaleka jen o sportovní disciplíně. Výborným způsobem se scénáristovi povedlo koncentráčnickou tématiku propojit s jedním prazvláštním vztahem a sportovním utkáním. Výborní Štefan Kvietik a Manfred Krug v rolích bojovníků v ringu a protikladných pozicích šéfa koncentráku a mukla. Černobílá barva tomu kousku svědčí a na svou dobu je to jeden z vrcholů československé kinematografie. Drobné chybičky pomíjím, tohle je nadčasový snímek o lidské hrdosti, odpovědnosti a statečnosti. Celkový dojem: 95 %. (10.10.2015)

Neuvěřitelně silné drama o odvaze být se za pravdu i za cenu ztráty vlastního života. Boxer Komínek si v táboře smrti získá jisté postavení jen díky tomu, že je „boxovacím pytlem“ pro velitele tábora. Ten si ho hýčká jako svého soupeře, nad kterým má převahu a jistotu, že vždy vyhraje. Komínek díky tomuto „milosrdenství“ stojí uprostřed rozpolceného světa – na jedné straně ho jeho spoluvězni nenávidí a vidí v něm špicla a kolaboranta, protože je mu mnoho prominuto; na druhé straně zase stojí obávaná nacistická moc. Když se nakonec ve velkém zápasu na deset kol rozhodne Komínek poslat jasně slabšího soupeře k zemi, sice se mu to nepodaří, ale ukazuje se, že důstojníkovy řeči o sportovním fair play neznamenají nic, protože jednoduše nestrpí porážku od „heftlinga“. Poměrně pozapomenutý představitel Nové vlny na Slovensku, Peter Solán, tu výborně pracuje s motivy člověka v mezní situaci, kdy každé jeho rozhodnutí může mít fatální následky. Stejně tak jsou do filmu nenásilně zakomponovány připomínky holocaust, které tvoří ještě dusivější atmosféru snímku. Ve srovnání s jinými filmy s podobným zaměřením (např. Vítězství) je tohle patrně to nejpůsobivější, co jsem kdy viděl. (28.12.2005)

Tematicky príbuzné filmy, spomenuté v komentároch kolegov, ktoré boli natočené aj tak neskôr, som pred týmto filmom ešte nezhliadol, takže príbehom a originalitou ma tento film ohromne prekvapil. Bolo by príjemné a zaujímavé zistiť, že sa tieto filmy so svetovými menami inšpirovali práve týmto snímkom. Jazyková bariéra troj-jazykového filmu bola prekonaná s úplným prehľadom a dokonca aj náročné boxerské zábery a pre hercov v tuzemskej tvorbe v tomto smere nevídané (najmä fyzické) predstavenie by sa malo dať zarámovať. Z tohoto obdobia určite. Akurát dej občas trošku pribrzdí a chvíľu trvá kým sa znova rozbehne, ale keď nabere to správne tempo, tak to stojí za to. 80%. (09.05.2008)