Réžia:
Luc BessonScenár:
Rebecca FraynKamera:
Thierry ArbogastHudba:
Eric SerraHrajú:
Michelle Yeoh, David Thewlis, Susan Wooldridge, William Hope, Antony Hickling, Benedict Wong, Louis Hilyer, François Lescurat, Sahajak Boonthanakit (viac)Obsahy(1)
Aun Schan Su Ťij (Michelle Yeoh) je nejvýznamnější barmská disidentka. Tato skutečnost ovlivňuje nejen její život, ale i život jejího manžela Michaela Arise (David Thewlis) a jejich dvou synů. I přes velkou vzdálenost, nepřátelský režim a jeho útlaky si je disidentka jistá, že její práce má smysl a budoucnost. Dělá vše pro to, aby byl v Barmě nastolen demokratický režim a manžel a synové se s ní opět mohli setkat. (toy79)
(viac)Videá (3)
Recenzie (43)
Tuhle ženu zná celý svět - odvážná, rozhodná San Suu a tady to je její příběh ... Říkám si, že tolik příkoří a bolesti nemůže jeden člověk vydržet. Z poklidného života v Anglii jít najednou v Barmě čelem proti tlusté zdi. Tady se musí stát zázrak, aby jí tím čelem prorazila. Suu to ale i přes obrovské, osobní oběti, se zvednutou hlavou a s nezlomnou vůlí zkouší dál. Skvělá, nejskvělejší Michelle dokázala zahrát barmskou držitelku Nobelovy ceny míru tak, že mi z toho doteď buší srdce jak zjančené. Vyjádřené emoce, to všechno jsem ji věřila, jako by ten příběh nehrála, ale přímo prožívala. V její tváři byla znát ta těžko pochopitelná, neuvěřitelná bezmoc a chuť nakopat všem politickým a krutým generálům ohanbí za to, jak dalece sáhli, aby se jí zbavili ... ()
Nejnovější film od režiséra filmů Arthur a Minimojové, Arthur a Maltazardova pomsta a Arthur a souboj dvou světů je vážné životopisné drama o barmské disidentce Su Ťij. Platí o něm většina toho, co platí o podobných filmech, jako třeba zdlouhavost a absence překvapení. Film má ale i pár kladů, které třeba The Iron Lady neměla - neotřelé prostředí a scénu z (pro někoho možná spoiler) předávání Nobelovy ceny za mír (in absentia), která je předčasným vrcholem filmu. Michelle Yeoh je svému předobrazu překvapivě dost podobná. Shrnu-li to, jde o druhý nejlepší film odehrávající se v Barmě všech dob! (hned po Rambo: Do pekla a zpět) ()
Ako takmer každý geniálny režisér, aj Besson si do svojho portfólia prihodil životopisný film. A je podstatne lepší ako napr. Spielbergov LINCOLN... Lady je zrežírovaná precízne, ale je len dobre, že sa Luc drží v úzadí a citlivý príbeh necháva voľne plynúť (teda naopak, ako to býva pri väčšine jeho akčnejšich filmov). Michelle už dávno ukázala, že okrem kopačiek z otočky jej ide aj charakterové herectvo, a postavu Suu poňala úžasne realisticky (nieže by som skutočnú Suu poznal, ale herečkyn prejav dokázal vytvoriť plnohodnotnú postavu). A o to viac prekvapí David Thewlis v úlohe jej manžela, ktorý najprv pôsobí ako komická figúrka (v nekomickej situácii), aby sa z neho následne vykľul herecký výkon roka (zrovnateľný s napr. Markom Rylanceom v MOSTE ŠPIÓNOV). Lady je nehrdinský film o hrdinstve, ktorý nevynáša súdy (resp. ich vynáša na obe strany: "Mali sme krásnu bohatú zem a potom prišli cudzinci a vzali nám ju.") a nesnaží sa za každú cenu démonizovať režim v Barme (hodnotí ho prostrednictvom postáv). Napriek tomu, že nie som zástanca nepolitikov typu Václav Havel, ale tento film ma presvedčil, že v určitých chvíľach je dôležitejšie posolstvo a symbolika ako reálna schopnosť riadiť krajinu... ()
Je to žánrový film, navíc v té nejvíc konzervativní a nejlépe přístupné podobě. Je dobře, že se takové filmy točí - fungují jako dokumenty, jen ne únavnou a faktografickou formou, ale doplněné příběhem, napětím a citlivostí na vhodných místech, stejně jako tíhnou ke zdlouhavosti. Mnohem víc vypráví film o manželovi známé disidentky a o tom, jak se o její věhlas zasloužil. A s tímto jsem se na film i díval. O Aun Schan Su Ťij jsem věděl jen něco málo (zmínka v Dillizově komiksu Barma a pak různá slovníková hesla) a tak jsem doufal jen v prohloubení a doplnění znalostí, tedy žádný hluboký umělecký zážitek. Mimochodem jsou tam zmíněna jména snad těch nejslavnější humanistů/disidentů 20. století (existovalo předtím disidentství?) - Desmond Tutu, Gándhí, Václav Havel, Martin Luther King a Nelson Mandela. ()
Besson ukázal, že mu po Arthurovské sérii mozek ještě naprosto nezměknul a, že stále dokáže budovat situace plné barvitých postaviček a takového toho bessonovskyroztomile naivního pohledu(vykreslení dokonalé rodiny, minimum prvoplánově násilných scén..atd..). Jde o velmi precizní životopisné drama, které se nezaměřuje jen na samotnou "ocelovou orchidei" ale velmi pečlivě studuje pocity, motivace a činy mnoha dalších osob(především rodiny..). Po herecké stránce jde o naprosto nekompromisní koncert všech(!!)zůčastněných-V čele samozřejmě se zcela přesnou Yeoh, které jsem uvěřil snad všechno co tu na mě zkusila... Chápu výhrady některých diváků ale mě ta metodičnost a až pedantská pečlivost-s jakou jsou divákovi předkládány jednotlivé události-velmi sedla a ve výsledku mám z celého filmu opravdu pocit, že se v prvé řadě upřímně snaží o jakési vyšší"poslání"(rozhodně teda vyšší než rozmnožení doláčů na dojemném příběhu) ()
Galéria (33)
Zaujímavosti (7)
- Barmskí rebeli v roku 1947 používajú samopaly AK-47, no ich výroba sa začala až o 2 roky neskôr. (MikaelSVK)
- Rebecca Frayn písala scenár viac ako tri roky. Vďaka rozhovorom s ľuďmi z okolia Aung San Suu Kyi sa je podarilo dôsledne rekonštruovať príbeh barmskej národnej hrdinky. (m.a.t.o.)
- Prvý film Luca Bessona, ku ktorému si nenapísal scenár. (shimik77)
Reklama