Danny Rose z Broadwaye

Poprvé jsem byla dost na rozpacích (snad to bylo jen mou otupělostí). Podruhé už jsem si zvykla na netypickou vizáž Mii Farrow a pochytila více Woodyho žertíků. No, žertíků... Řekněme si to na rovinu - válela jsem se po zemi. Jako vždy napsáno a natočeno s obrovským nadhledem a doplněno hudbou, která má náboj. Výborné dialogy a tak dále (kdo zná Allena, umí si to představit). (01.06.2006)

Dost jednoduchá povídačka, která mě ale ani nebavila, ani nezajímala. Allen jako by tu zapadl do stereotypu. Je paradoxní, že když zkusí něco zásadně jiného (Interiéry, Hvězdný prach), tak mu to vytýkám, ale když je naprosto klasický, taky si stěžuju. Co já vlastně chci? No možná zajímavý příběh, zajímavého hrdinu - to tu prostě nevidím. Když si uvědomím, že tomu předcházel Zelig a následovala Purpurová růže z Káhiry, tak se s tímhle prostě nedokážu spokojit. (20.08.2012)

Ďalší klasický Woody. Dialógmi a monológmi nasiaknutý, plný sentimentu a premúdrelých rečičiek. K vtipným momentom sa pristavovať nemusím, zaujme len pár scéniek, z ktorých dominuje 'héliová konverzácia'. Niekedy mi príde, že Allen jednej postave len zmení meno a prehodí jej inú životnú situáciu. S tou sa ale zakaždým poriadne popasuje a vždy s nej spraví aspoň mierne nadpriemerný film. Tento má navyše strašne rytmickú skladbu, ktorú som si ešte dlho po filme 'po-hm-kával'. 70%. (10.02.2008)

Na první pohled možná nenápadný, ovšem na druhý, třetí, čtvrtý až bůhvíkolikátý další velice příjemný, ne-li výborný příspěvek do filmografie Woodyho Allena. Trochu překvapivě (tedy alespoň pro mě) tentokrát před kamerou nehrál prim sám Allen, nýbrž spíše úžasná Mia Farrow v poloze, v jaké na ni nejsem zvyklý. Neznamená to ale, že by Allen prchající před italskými mordýři vybavenými pistolí a sekerou nebyl kouzelný. Škoda jen, že jsme neviděli toho "Clarkova tučňáka na kolečkových bruslích v převleku za rabína". Nebo alespoň jednonohého stepaře. (11.02.2014)

Tentokrát poněkud seriózněji pojatý Allen. Spíše hořká komedie, než klasický střelený Allen, kterého známe. Mia Farrow je nezvykle utlumená, Allen předvvádí svého klasického ukecaného intelektuála, i když tentokrát mnohem citlivějšího a zranitelnějšího. Ten filmeček je strašně příjemnej, konec je hrozně hezkej (Allen pracuje s prostředím a ta New Yorská ulice vytváří atmosféru sama o sobě), ale podruhé už se na něj asi nepodívám, narozdíl od jiných Allenovek. (23.04.2007)