Godzilla

Fajn, lidi šli na Godzillu a dostali Gojiru, tu pravou původní Gojiru z oněch starších japonských filmů, kdy se herec v kostýmu příšery natřásal nad papundeklovým městem. Figurka s opuncií na zádech to byla groteskní a mně je záhadou, že ji v dnešní době nechtěli udělat trochu... prostě ne tak směšně. Myslel jsem, že uvidím trikové orgie, že se hrůzné monstrum bude valit ulicemi přelidněného města, že mě zcela pohltí atmosféra děsu a beznaděje, že mě oslní herecký koncert Cranstona či Binochetové, ale viděl jsem frašku, usoplenou nudu a emočně mrtvou parodii na sebe samu. Taylor-Johnson ač nadějný talent z "kikásů" podal neuvěřitelně pitomý výkon a jeho filmová rodina s postiženým chlapečkem mi byla naprosto ukradená. Děj odehrávající se v totální tmě mě též nechával zcela chladným, protože jsem pyču viděl, že jo?! A ti obří borci morušový taky byli snad za trest. To už bylo na čisté LOLkování a skládání origami z dlouhé chvíle pod lavicí a poslepu. Zapomeňte na epickou bitvu lidí s monstrem. Očekávejte kataklyzmickou blitku mezi statisty v kostýmu, směšné zobrazení armádních složek a postupů v krizi a spoustu menších záchvatů smíchu, tenhle akční sci-fi thriller je totiž jen rodinou komedií. Jedna hvězda za hudbu a snahu ukázat nám, o co vlastně šlo v těch původních Gojirách, jelikož my, nezasvěcení, známe jen tu luxusní dinosauří Emerichovu. Ze všech těch blockbusterů na rok 2014 je tohle zatím asi největší zklamání. S růžencem v ruce klečím v rohu své cimry a svá záda šlehám uzlíkovým písmem a prosím Boha za to, ať nikdo nezkouší natočit druhý díl, kdy Gojira a Taylor-Johnson budou bojovat s King Kongem. (22.06.2014)

Edwardsova jízdenka do áčkové hollywoodské ligy mi sedla náramně. Vůbec mi nevadila absence ještěra téměř v první půlce filmu, naprosto kvituju ono naznačování přítomnosti něčeho obrovitánského (nadpozemského, božského). Godzillí řev bych pouštěl nešťastníkům trpícím zácpou, to by ty sračky lítaly jedna báseň, vskutku kulervoucí a monstrózní. Slova jako monstrózní, ohromné nebo ultimátní mi jinak skákala v mozku z neuronu na neuron pokaždé, když došlo k nějaké konfrontaci Godzilly s MUTO, docela by mě zajímalo, u kterého wrestlera se ještěrák zaučoval. People´s Elbow Dwayne "The Rock" Johnsona je určitě efektní, avšak Godzillí "Tail Road to Eternity", opravdu zaryl moje nehty do kinosedačky. Následující "Ice Kiss Gilotine" byl onou třešničkou na lahodném dortu. Cesta, jakou Edwards urazil od Zakázané zóny ke Godzille, to je prostě masakr, skutečně jsem si to moc užil, těším se na dvojku ukrutně, s nadšením přivítám další monstra, jen doufám, že se z toho režisér nepodělá a pojede stále podle sebe. Pátou hvězdičku schovávám pro MechaGodzillu :) 160 miliónů dolarů(rozpočet)/508 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (23.08.2014)

Při sledování poslední Godzilly jsem byl po délku stopáže jak na houpačce. Úžasná, dech beroucí první třetina, která navozuje atmosféru tajemnosti, očekávání toho, co každý divák očekává, naprosto epické a monumentální zobrazování scén, kdy hudba a kamera prostě exceluje ... ve druhé třetině jsem ale jaksi nechápal záměry tvůrců a "děj", ve který se to stočilo, dostavovala se nuda a já pokukoval po stopáži a říkal si ... "uuups ... tady někdo zapomněl na hlavní "postavu"?" Jenomže ta celá hodina a půl diváka a hlavně skalní příznivce Godzilly jako "moster subžánrovýho kousku" natahuje, napíná a připravuje na závěr, kterej je TAK STRAŠNÁ sada !!! Tak nehoráznej nářez neskutečně gigantickýho, epickýho a doslova mostrózního kalibru, že ten film vlastně vyzní jako donekonečna oddalovanej orgasmus, kterej když konečně příjde, tak kdyby vám řezali rezavou pilou hlavu, tak žádnou bolest neucítíe ... Tam Godzilla exceluje a při posledním jejím zařvání na diváka mi šel zároveň mráz po těle a zároveň slza dojetím se mi vkradla do oka ... A o to jde, že já neodsuzuju již od dětství filmy, který mají až špičkovej konec ... spousta diváků chce akci (ať už jakýhokoliv charakteru) od začátku do konce. Takový filmy jsou fajn, ale filmy, kde to hlavní proběhne až v závěru a film si s divákem trochu pohraje ... proč ne? Takže já jsem spokojenej, nejsem nadšenej jako když jsem viděl Jacksonova King Konga, ale jsem naprosto spokojenej a u konce opravdu nadšení a emoce fungovaly a já si s Godzillou zařval s rukama nad hlavou nadšením na celej barák... :-) (06.08.2014)

Naprostý a totální náser od "vypuknutí" kokonu ..... od téhle chvíle se film nezasataví a jede těžce kupředu spolu s Godžirou, která jde nasraně rozbít nějaké ty držky ..... člověk si uvědomí, že je jen malé hovno v porovnání s těmahle monstrama a dostává vlastně Cloverfiied dvojku se vším všudy ..... za mě maximální spokojenost a upřímně doufám ve vymazlené pokračováníčko, jak nasvědčoval konec filmu .... Edwards je BOREC JAK CYP !!!! (17.05.2014)

Pocta originálním Godzillám. Jako děcko jsem na satelitu (RTL, SAT 1, PRO 7) tyhle věci přímo hltal a Edwards zdá se taky. Tenhle realističtěji pojatý katastrofický film je na míle daleko vzdálený popkornové kamarádce z devadesátých let. Bacul je tu vlastně za klaďáka a lidi jsou tady jenom proto, aby byli sem tam zašlápnuti nebo sežráni. Velká škoda nevyrovnaného scénáře, který na jedné straně skvěle skrývá a přednáší celou mytologii velice svěže, na druhé selhává v lidské rovině, kde i vinou mizerného Aarona Taylora-Johnsona divák nemá k hlavnímu hrdinovi vztah a často proklíná obecnou lidskou hloupost (svým způsobem jde stále o věrnost originálům, ale už nadbytečnou). Jediný Bryan Cranston mačká ze své postavy maximum a je monstrům obstojným přihrávačem. Trikově špičkové, závěr je přehlídkou oku lahodících záběrů, které kombinují moderní styl natáčení s tradicí japonských kaju filmů. Vyměňte lidi a sem s dvojkou! (18.05.2014)