Atlas mrakov

Poselství tohoto snímku je jasně dané a nemá ani cenu to zde nějak rozebírat. To bych si dopustil spoiler. Zprvu se to možná zdá zmatené a člověk si říká, zda vůbec bude schopen to nějak pochopit, zda nebude jen tupě zírat tři hodiny na obrovský blikající obdelník, ale princip rozfrcaných sekvencí příběhů je za chvilku úplně jasný a nezbývá, než se jen kochat dokonalou filmařinou. Ano, ten film je naprosto vynikající filmový majstrštück. Ať už se příběh odehrává v jakékoliv době, v jakémkoliv čase, pokaždé můžeme očekávat několik minut plných napětí, legrace (místy opravdu velké), drama a hlavně dokonalého filmového vizuálu. Že byl film naprostá pecka, byste poznali hned u východu z kina. Lidé mlčeli a plaše se rozhlíželi kolem sebe. Všichni měli otevřená ústa, jako při dehydrataci. Jo, přesně tohle s vámi i Atlas mraků udělá. Jak by řekli místní chytřejší kolegové, úplně vás vycucá. Dokonce i Džony Kelímek to dobře podmázl. (06.12.2012)

Wachovští opět naservírovali originální film, který prostě nelze k ničemu přirovnat. Když se mě někdo zeptá o čem to bylo, nebudu mu schopen dát uspokojivou odpověď a rozhodně ne stručnou. Propojení jednotlivých příběhů bylo znatelné, ale nepřišlo mi až tak zásadní. Nicméně se mi hodně líbilo to deformování informací a odkazů jednotlivých postav. Např, když se hláška o nepodrobení se zločinnému týrání z komické linie o důchodcích stane symbolickou větou vzpoury jídlonošky ve sci-fi budoucnosti. Žádný z příběhů nenudí, přesto nejradši jsem měl ten o útěku z domova důchodců a ten o jídlonoškách. Bohužel vzhledem k tomu kolik tam toho je se nedostaví nějaká extra katarze. Spíše jen touha si o tom pokecat, jestli jste to pochopili dobře a něco vám neuniklo. Rozhodně mě ještě žádný film takovou silou nenavnadil k tomu, abych si přečetl knižní předlohu. (03.01.2013)

Poté, co si jeden z bratrů Wachowských nechal přišít kundu, jde to s milými transsourozenci pěkně z kopce. Nepochybuji, že tohle je dostatečně velké hovno, ve kterém se bude zajisté hrabat ještě další generace zdejších esoterických hnědopichů, pokud někdo nedostane rozum a nezarazí jim reprodukci. Banda velkolepě natočených, rádobyfilosofických historek bez jakékoliv pointy, naplácaných jedna přes druhou, plná kýčovitých životních mouder a povrchních, sračkoidních blábolů, má velkou šanci vydrápat se ve zdejším žebříčku po zádech Foresta Žumpa až k branám Šošenské basy. Místní "moudří" opět rozpoutali tepelnou hysterii "Kdo je chytrý, ten mi rozumí" a zase jen chudák postižený verbal vidí nahého císaře a má chuť přehodnotit svou topku. Vzpamatujte se, kurva, nebo se příště náhle nachytáte, jak s Šádvelem a Radkem99 rozebíráte Kiergegaarda u banánového daiquiri! (04.01.2013)

Nerad bych jakkoliv zpochybňoval pětihvězdičková hodnocení mých velectěných kolegů a bezkonkrurenčích filmových kritiků směrem k této brilantní špici filmové tvorby a uznávám, že nejspíše bude chyba ve mně, přesto si, samozřejmě v rámci tolerance a bezvýhradné loajality, neodpustím jemné přátelské pošťouchnutí: ty pičo, ste se posrali, ne?! No, a hned se tu dá lépe dýchat. Děkuji za pozornost. (05.12.2013)

,,NAŠE ŽIVOTY NÁM NEPATŘÍ. OD LŮNA K HROBU JSME SPOJENI S DRUHÝMI. V MINULOSTI I V SOUČASNOSTI. A KAŽDÝM ZLOČINEM ČI LASKAVOSTÍ TVOŘÍME NAŠI BUDOUCNOST“..... /// ,, Jednotlivé příběhy na sebe částečně navazují a jejich postavy jsou tak ovlivňovány událostmi minulými“ ... jedno vám povim – kino ani nedutalo. Skoro celej film (kromě tý nány, která by se smála i kdyby Hanksovi chrstli vařící olej do ksichtu… ale to sou ty hromadný projekce…) a fakt si nepamatuju, kdy mi 3 hodiny utekly rychlejc. Šukání časovejma rovinama a žánrama, paralelní protínání obrazů a zvuků … futuristicko filosofický dílo, ve kterým je tři prdele pravd, vyprávěný v duchu sextetu – soráč, ale já tyhle píčoviny miluju! Jen mám dojem, že příběh bude oproti knize vo dost vokradenej – ale snad by to mohla dorovnat parádní vizuální a zvuková stránka! To souznění obrázků a hudby… to je věc, kvůli který to musím vidět znova! A příběh? Nezpotíte se, neztratíte v ději či postavách (– což je nakonec vlastně dobře), mozaika minulosti, současnosti, budoucnosti ( – jo, mám dojem, že sem viděl něco netradičního, originálního. Neberte mi to!), o lásce, touze po svobodě, po pravdě, po životě a víře, že existuje lepší svět – jo! Líbil se mi, ale neškodilo by si přečíst knihu. A přestože tu ,,pravda pravdoucí“ vítězí nad hlubším posláním, druhá projekce bude zřejmě povinností. (Mateřský znamínko ve tvaru kometky na mý šíji, na to nemá pražádnej vliv.) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal v roce 2004 David Mitchell číst nebudu. 2.) Páč vím, že Atlas Mraků je název kompozice japonskýho skladatele Toshiho Ichiyanagiho. 3.) Už mám těch vobyčejně vodvyprávěnejch příběhů plný zuby. 4.) Věřím, že nezůstáváme mrtví dlouho. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ *** (25.12.2012)