Kára plná bolesti

Když čtu komenty, fakt nechápu  jak se tohle mohlo někomu nelíbit. Mně osobně to sedlo moc. Jednak mám hrozně moc rád Mariána Geišberga (a hned po filmu jsme si se slozou v oku musel pustit jeho písničky) a pak mi příběh připomněl knihu Nebeské pastviny od mého milovaného J. Steinbecka. Příběh o dvou přátelích co nemají nic, ale jsou vlastně spokojení ve svých životech dokud jim jejich žití nenaboří někdo z venčí. Samozřejmě i oni sní o lepším místě k žití a lepších světech, ale zároveň jsou tak nějak smířeni s rolí, kterou jim osud nadělil a mají rádi místo kde žijí. Už jen ten sen o životě v blahobytu, kdyby se člověk mohl umýt mýdlem! ne tím mazlavým, ale tím pravým s jelenem na obouch stranách... Zde to byla druhá světová co nabořila onu svým způsobem bezstarostnou linku, protože na kus chleba a špeku bylo vždycky i na nějakou tu pálenku. Tradičně krásná zde byla Zdena Studénková a samozřejmě sexysymbol osmdesátek Eva Vejmělková. Překvpilo mne, že jí chyběl v ústech jeden zub, naštěstí ne v předu což by jí značně kazilo sexy úsměv... :-). Film to byl hezký s krásnou hudbou, něco na způsob Sedím na konári. Geišberga je škoda sakra, sakra....  Tohle si zaslouží rozhodně 4 láhve od sodovky naplněné vodou z pramene. * * * * (06.06.2021)

Párnicého debut nemohol podľa môjho názoru dopadnúť lepšie. Príbeh je rozbitý na rôzne fragmenty ťahajúce sa počas jedného roka. Tieto fragmenty neposúvajú hlavnú rovinu príbehu z bodu A do bodu B - skôr slúžia ako prehliadka udalostí, dakedy významných, inokedy menej významných, ktorých hlavnou úlohou je vytvorenie určitých charakteristických čŕt dvojice hlavných hrdinov, ktorý majú veľa spoločného s Havettovými hrdinami s Ľalií poľných, ale ktorý vymenili roztopašnosť za vážnosť. Geišberg a Zednikovič sú tragický hrdinovia, chudobný, ale stále snívajúci. Druhá svetová vojna sa ich dotkne rovnako ako každého iného a všetky postavičky v ich dedine sú podriadené tejto dobe. Najväčším plusom je fakt, že všetky epizódy sú na konci filmu uzatvorené - majú dokonca spiritualistický charakter, pritom ústredná dvojica slúži ako zoznámenie sa s týmto lyrickým a tragickým svetom. Mnohý vyčítajú Párnickému, že nemá osobitosť. Podľa mňa je veľmi osobitý režisér, ktorého štýl sa nesie v tendenciách Jakubiska a Havettu a pritom zostáva trocha viacej nad vecou. Čím si ma rozhodne získal. (12.05.2013)

Film z čeledi slovenského magického realismu, tedy mně aspoň připadá, že má nějaký společný kořen s filmy E. Havetty, Š. Uhra či J. Jakubisky - takové to, míšení reality, poetičnosti a mýtu. Oba hlavní hrdinové by bez problému zapadli mezi Havettovy Ľalie poľné - outsidery společnosti, kteří se zde motají jak v začarovaném kruhu. Skvěle vykreslená maloměstsko-venkovská společnost ve slovenskom štátě, kde již doléhá blížící se fronta, která rozkládá již tak oslabenou pospolitost. Skvělá Z. Studénková v roli kurvičky, kterou nelze soudit. Ba i E. Vejmělková, kterou jsem měl jen za hezkou tvářičku (a stejně hezké tělíčko) z nějakých těch Básníků a Fontán pro Zuzanu, zde hraje velmi dobře. Závěrečné bombardování sice vypadá nesmyslně, ale ve válce se nesmyslné věci dějí. Spíše jej zde ale autor používá jako zcela mytický úder Osudu. Úder, který uzavírá osudy všech postav, a který osvobozuje (?) přeživšího hrdinu. Velice působivý film s velice působivou hudbou. (06.01.2013)

Film popisuje životní úděl dvou kamarádů - prosťáčků v období Slovenského štátu. Je to příběh hluboce lidský, nechybějí vypjaté a silně emocionální scény. Jeden z nejlepších slovenských filmů osmdesátých let. Skvělé výkony obou hlavních představitelů a Zdeny Studénkové v roli feme fatale/kurvičky. Jen se člověk musí přenést přes ty nesmyslné bojové scény na závěr. Kdo vlastně bombardoval nějakou bezvýznamnou slovenskou vesnici? Rusáci? Němci? Ale vlastně proč??? Zajímavosti: Eva Vejmělková celá v rouše Evině - nádhera!!!, trojice komediantů - Slávka Budínová, Zdeněk Srstka a brněnský silák a vypravěč Franta Kocourek!!! (21.01.2011)

Ničnehovoriaca koláž príbehov postavičiek, ktorým sa akoby nechce žiť. Všetci sú otrávení, no túžiaci po šťastí. Všetci prešľapujú na mieste, v dedine, ktorá je naturalisticky vykreslená. Zaujme ešte jeden veľmi pekný hudobný motív dvoch priateľov žobrákov, ktorí sa nevedia i nechcú rozhýbať. Záver, ktorý nie je viac ozrejmený, myslím strojcu útoku, je čudný, no nejako to musel Párnický zapichnúť. (26.02.2019)