Ten, kto stojí v kúte

„You see things and you understand. You're a wallflower.“ Obvykle keď počujem spojenie americký tínedžerský film, automaticky si predstavím tupú bezmyšlienkovitú zlátaninu a radšej by som si niekoľkokrát za sebou pustil Turínskeho koňa ako niečo také pozerať. Perks of Being a Wallflower je však iný a ďakujem pánovi režisérovi za ukážku toho, že sa to dá natočiť aj vkusne a bez nejakých klišé. Veľmi milý a príjemný film, ktorý ma od začiatku chytil za srdce, v hlavnom predstaviteľovi som sa skutočne videl ako už dlho v žiadnej inej postave. Každý z ústrednej trojice stvárnil svoj charakter presvedčivo a ťažko povedať kto z nich hral lepšie. Nechýbajú ani emócie a navyše soundtrack je taký úžasný, že ho počúvam stále dookola. (29.12.2012)

Film o mladých pro mladé. Každý máme tajemství, každý má své sny, každý se něčeho bojí. A s každým, koho potkáme, se nakonec budeme muset rozloučit. Slyšel jsem, že The Perks of Being Wallflower je krásný a dojemný film a jsem rád, že byl přesně takový, jaký jsem si ho představoval. Hlavní zásluhu na tom mají herci, kteří jsou opravdu přesně vybraní pro své role. Lerman je přesvědčivý a skvělý ve své roli, Miller je prakticky geniální, a pokud si Emma Watson bude vybírat takto skvělé filmy, tak docela lehce se odpoutá od nálepky "té holky z Harryho Pottera". Momentálně nemám, co víc bych napsal. 100 %. (09.07.2013)

V určitej komunite mimoriadne populárna a veľmi oceňovaná generačná výpoveď. V podstate ide o kompiláciu toho najlepšieho, prečo je pre určitú generáciu tento druh filmov tak vyhľadávaný. Feel good atmosféra, pri ktorej sa strieda civilný humor s dramatickými momentami, riešia sa problémy dospievania a v prvom rade sú tu postavy, s ktorými sa dokáže cieľovka bez námahy identifikovať. To všetko v prvotriednom prevedení s vynikajúcimi hereckými výkonmi hlavnej trojice, z ktorého najviac vyčnieva Emma Watson vo svojej najlepšej postpotterovskej role. Záverečný zvrat je možno síce príliš krutý, ale skvelo dopĺňa mozaiku tejto veľmi vydarenej žánrovky. 9/10 (16.03.2016)

Neznalost Bowieho zamrzí, ale to je v mých očích v podstatě jediná výtka. Hlavní postavy mají hloubku, nejsou omezeny jen na několik charakterových rysů. Syžet informace dávkuje postupně a odhaluje skrytá tajemství daných postav v ten nejlepší moment. Víme přesně to, co ví a co zjistí hlavní hrdina. A co je důležité, i to, čeho si je vědom sám o sobě. To, co je uloženo hluboko v podvědomí, vyvěrá na povrch a vrcholí v emocionálně velmi silném závěru a převrací předešlé tak trochu naruby. Nicméně nic nepůsobí uměle a vykonstruovaně právě proto, že je rozsah vědění omezen na hlavního hrdinu (útržkovité vzpomínky se přemění na úplné v jediném, prchavém momentu)... Ale ten zpropadený Bowie. (23.12.2012)

Moc hezky odvyprávěný příběh outsidera, který má v hlavě více, než ostatní kolem něj, začne se stýkat se skupinou umělecky založených starších spolužáků a teprve tehdy skutečně začíná žít. Z jeho nejniternější mysli se přitom pomalu dostává úzkostná vzpomínka na člověka, který mu v životě nejvíce ublížil. (29.04.2015)