Ten, kto stojí v kúte

Charlie je takový dokonalý muž bez vlastností. Kromě toho nepůsobí jako kauzální činitel, jeho postava není aktivní, vše se mu jenom "děje", ke všemu se tak nějak omylem přimotá. Celý film jsem jen dumal nad tím, proč ho ta cool partička (Patrick, Sam, Mary Elizabeth, Alice a Craig) vzala mezi sebe a tak strašně moc si ho oblíbila. Jejich vztah není vystavěn na moc silném základu. Patrick si Charlieho oblíbí jen a jen proto, že ho neosloví Nothing, ale pravým jménem, Sam si ho oblíbí, protože si ho oblíbil Patrick, a tak to jde i dál - Mary Elizabeth s ním začne chodit, protože ho zaujme v představení Rocky Horror Picture Show, kam ho ale obsadili jen jako záskok, on sám o to nestál... Ale proč se s ním vůbec dál bavili, čím je zaujal? Charlie, který za celý film neudělá vůbec nic, kromě toho, že je to chudák, kterého je potřeba politovat kvůli jeho problémům, chudák Charlie, kterému umřela teta a jeho nejlepší kamarád se zastřelil, pojďmě ho utěšit. To, že rád čte knihy a umí na ně napsat skvělé referáty pro chápavého učitele, z něj ještě nedělá spisovatele, co vlastně na tom stroji psal? Deníček? Tohle nejsou žádní Heroes, ale docela obyčejní lidé lapeni v relativně solidně zrežírované, ale těžce vykonstruované zápletce, která zoufale postrádá atmosféru (a ani neví, v jaké době se to odehrává. Tohle byl konec 70. let?? A byl v tom nějaký tajuplný umělecký záměr, že to tak vůbec nevypadalo, nebo prostě jen neměli peníze na dobové oblečení a patřičnou výpravu?). (03.01.2013)

Neznalost Bowieho zamrzí, ale to je v mých očích v podstatě jediná výtka. Hlavní postavy mají hloubku, nejsou omezeny jen na několik charakterových rysů. Syžet informace dávkuje postupně a odhaluje skrytá tajemství daných postav v ten nejlepší moment. Víme přesně to, co ví a co zjistí hlavní hrdina. A co je důležité, i to, čeho si je vědom sám o sobě. To, co je uloženo hluboko v podvědomí, vyvěrá na povrch a vrcholí v emocionálně velmi silném závěru a převrací předešlé tak trochu naruby. Nicméně nic nepůsobí uměle a vykonstruovaně právě proto, že je rozsah vědění omezen na hlavního hrdinu (útržkovité vzpomínky se přemění na úplné v jediném, prchavém momentu)... Ale ten zpropadený Bowie. (23.12.2012)

Trochu nechápem to vysoké postavenie v rebríčku najobľúbenejších filmov. Mám rád filmy o outsideroch i netradičné romantické filmy, ale vo výsledku mi to neprišlo ako nejaký prevratný film. Možno sa mnohí v nejakej postave našli, stotožnili sa s ňou, utajovaná láska je dosť bežná vec, ale žiadna scéna ma nedvihla zo sedačky, nezrýchlila tep ani mi nerozbúchala srdce. Príjemne sa to pozerá, nie je tam nič, čo by ma urazilo alebo znechutilo, len som čakal viac. Rozhodne si však pochvalu zaslúži hlavné herecké trio, ale hlavne E. Watson, ktorá ma aj toho roku vo filme Kolónia presvedčila, že má naozaj a právom našliapnuté ku skutočnej filmovej hviezde. Váhanie medzi 3 a 4 hviezdičkovým hodnotením vždy vyriešim jednoduchou otázkou, či by som si to pozrel ešte raz. Odpovedám nie, takže silné 3 hviezdy. 60%. (17.12.2016)

Snídanový klub naší generace. Je příjemné vědět že v dnešní době se dá natočit vkusný, citlivý a mimořádně optimistický film o středoškolácích, kdy má divák na konci tak nádherně opojný pocit, že svět je vlastně dost fajn místo k žití. Scéna v tunelu za zvuků Bowieho Heroes vyvolává totální emocionální katarzi. Herci jsou skvěle vybraní počínaje samotným Charliem, Emma Watson zde pro mě poprvé překročila stín Hermiony a charismatický Ezra Miller je jen třešničkou na už tak vynikajícím dortu. „Proč si já, a všichni které mám ráda, vybíráme lidi kteří nás považují za odpad? Přijímáme lásku, o které si myslíme, že si ji zasloužíme.“ (29.04.2016)

„You see things and you understand. You're a wallflower.“ Obvykle keď počujem spojenie americký tínedžerský film, automaticky si predstavím tupú bezmyšlienkovitú zlátaninu a radšej by som si niekoľkokrát za sebou pustil Turínskeho koňa ako niečo také pozerať. Perks of Being a Wallflower je však iný a ďakujem pánovi režisérovi za ukážku toho, že sa to dá natočiť aj vkusne a bez nejakých klišé. Veľmi milý a príjemný film, ktorý ma od začiatku chytil za srdce, v hlavnom predstaviteľovi som sa skutočne videl ako už dlho v žiadnej inej postave. Každý z ústrednej trojice stvárnil svoj charakter presvedčivo a ťažko povedať kto z nich hral lepšie. Nechýbajú ani emócie a navyše soundtrack je taký úžasný, že ho počúvam stále dookola. (29.12.2012)