Ten, kto stojí v kúte

Může to působit trochu naivně a šablonovitě, ale tento film rozhodně není jen dalším stupidním a prdlým filmem z prostředí střední školy určený vyloženě pro náctileté. Film má své kouzlo, dobrý vtip a poměrně silnou emotivní stránku. A ačkoli si zřejmě pětihvězdičkové ovace nezaslouží, tak těsně pod vrcholem se nachází určitě, protože mě dokázal zaujmout po celou dobu sledování. 75% (12.02.2013)

Další teenagerská komedie, kde místo nadržených primitivních hovad, kterým jde jen o zasunutí, figurují okolím nepochopení intelektuálští podivíni s pohnutou minulostí. Jako vždycky působí tahle sebranka hláškujících nešťastných homosexuálů, uzavřených roztomilých popleto-depresáků a napravených bývalých děvek, které si vždycky vyberou hajzla, absolutně nevěrohodně. Ale i tak je to milé, Emily pěkná a písničkový soundtrack výborný. (03.02.2013)

Velice překvapivé romantické drama cílené pro užší publikum. Jak už vysvětlil kolega Hannibal92, film by u nás asi neměl šanci uspět, takže jsme se ho naštěstí dočkali alespoň na DVD. Příběh je to takový klasický a klišoidní, ale je to vytvořeno tak precizním a přesvědčujícím způsobem (který neumím vysvětlit), že mě to prostě bavilo a vyvolalo to u mě emoce. Hlavní čtveřice kamarádů je charismatická skupinka človíčků z běžného života. Ach ten Charlie! Totální feel good lahůdka ... 100% (06.07.2013)

To Oliver Tate byl aspoň vtipný, uměl lépe vystihnout dobu středoškolských lásek a uměl vyprávět, jak rafinovaně tak přímočaře. Oproti tomu "Perks" nabízí jen obnošený huňatý svetr pro začínající hipstery. Ale ať nejsem jenom kousavý, tak celkové poselství, že za všechno si vlastně můžeme sami a všechno je to jenom v našich hlavách, je vlastně v podstatě fajn, jen by to nesmělo být jediné, co si člověk z filmu odnese. PS: Ale za Bluntmanovu reakci to asi stálo natočit, škoda, že tak hysterický nebyl i ten film. :) (04.01.2013)

i přese všechny snahy najít na filmu něco dobrého jsem nakonec nucen souhlasit s odpůrci. bohapustá prázdnota navenek usilující (ovšem bez úspěchu) působit jako generační výpověď specificky určená alternativně orientovaným divákům, či ještě lépe divákům, kteří o sobě rádi uvažují jako o alternativně uvažujících (představte si pod tím cokoliv jen chcete). ve skutečnosti po všech stránkách triviální a v jádru naopak silně konzervativní hipstershit, se kterým se tím pádem budou snadno identifikovat právě zmínění diváci, kteří si rovněž na nezávislé myšlení jen navenek hrají, zatímco jejich vkus se ve své podstatě řídí stereotypními normami mainstreamu (krásná to definice hipstera). stejně jako se jimi řídí schématický scénář snímku. stejný výraz vystihuje i ploché a šablonovité figurky ("postava" či "charakter" mi zde připadnou jako nemístné výrazy) a ano, mám tím na mysli i obzvláště podbízivou postavu Ezry Millera. snaha zakonzerovat ten vyumělkovaný pokus o obraz společenské situace mládeže posunutím dění do devadesátek - doby minulé, ač stále relativně nedávné, nemá efekt. naopak, pokud divák má tu vzácnou schopnost odstupu, logicky se nevyhne reflexi a vyprázdněná schémata o to více vystoupí jemu na zřetel, tím spíše, pokud divák v devadesátých letech vyrůstal a na filmu přese všechno úsilí není schopný dopátrat se čehokoliv povědomého. pominu-li povrchní detaily, přirozeně. komu ale banalita a kašírovanost vyhovuje, bude zákonitě spokojený, a pokud mu projektování vlastních mindráků z dob dospívání na půdorys filmu pomůže některé z nich vykompenzovat a dojmout se vlastní iluzorní výjimečností, tím lépe pro jeho duševní pohodu. s pominutím psychoterapeutických kvalit ale z filmu zůstává jen jedna velká ostuda pro americký nezávislý film a cinefilům nezbývá než zalitovat, že takovýmto zmetkům se dostává široké pozornosti filmových fanoušků nemluvě o příznačních ovacích, zatímco skutečné klenoty současného amerického indie filmu zůstávají povětšinou zcela nepovšimnuty. vím, o čem mluvím. (14.03.2014)