Ten, kto stojí v kúte

Why do I and everyone I love pick people who treat us like we're nothing? - We accept the love we think we deserve. .. Wallflower je výraz pro osamělého a stydlivého člověka, který je v jádru hodný a zajímavý. Právě o takovém je tento film; o jeho touze navázat přátelství, o jeho tajné lásce, o jeho tajemství.. A já můžu s radostí říct, že společně s o chlup lepším Daydream Nation ve mně obnovuje víru v teen středoškolské filmy. Sice jich není moc, ale právě to je dělá tak výjimečnými a dobrými. Možná, že námět někomu může znít jako další předvídatelná tuctovka o milostném trojúhelníku, ale naopak, The Perks of being wallflower je neskutečně originální a inteligentní vztahovka se zajímavým obsazením a podmanivou atmosférou. Přesto, devadesátky z toho teda cítit nebyly a nebýt těch hrozných hadrů, které nosila sestra hlavního hrdiny, nebo kazet, které si věčně všichni nahrávali, tak si myslím, že se příběh odehrává v současnosti. Ta buddhistka s undercutem se navíc oblékala až moc moderně :) Ale to je jen taková maličkost. Konkrétně nemám co vyčíst, ale pocitově to stoprocentní zážitek tak úplně nebyl. (18.12.2012)

And you're listening to that song and that drive with the people you love most in this world. And in this moment I swear, we are infinite. Chbosky je frajer, že si dal vlastní knihu takhle perfektně dohromady. A navíc každý film, co obsahuje Heroes od Bowieho, je v mých očích dokonalý. (24.12.2012)

Jemný, uhlazený a natolik snadno a příjemně stravitelný film, až se na jeho pozadí ztrácí, jak je vlastně rozporuplný. Atmosféra je vynikající, má v sobě určitou rebelskost, veselost, ale i smutek a trápení teenagerů, místy působí poeticky díky nočnímu naladění a vhodnému použití hudby, jako přirovnání mě napadá mix Donnieho Darka (mimoňský hlavní hrdina, snová atmosféra) a Snídaňový klub (parta soudržných kamarádů). Vážnější rozpory pramení z děje, který se snaží působit jako hluboká psychologická sonda a přitom jí vůbec není - vážné problémy film jen naťukává, zkresluje, popř. obchází obloukem. Tohle filmu docela ubližuje, snižuje jej z inteligentního indie/art snímku na jednohubku "nebezpečně" se blížící střednímu proudu... 7/10 (09.01.2013)

Mě obecně přijde divný, když někdo kdo je looser se líbá s emičkou a já frajer největší se na to koukám a nic. To není situace, která mě zcela naplňuje spokojeností a štěstí. Jasně na každej film ve kterým hraje nebo bude hrát Emička se kouknu, ale hodl se asi bude stávat, že krom Emičky se mě ne všechno bude až tak líbit. Jako třeba tady, néééé takhle si střední fakt nepamatuju, možná tam byl jednou za 20 minut nějaký dvouminutový záblesk, ale jinak je tohle klasická mnohokrát ohraná deska, která přehráva stále stejný tón. (09.07.2013)

Při prvním zhlédnutí se mi ještě nepodařilo moc naladit na specifickou atmosféru snímku, na podruhé už to bylo podstatně lepší. S nesmělým uchem Charliem jsem tak plně sympatizoval ne až od scény v jídelně, ale takřka už od začátku (dávkování minulosti s tetou však stále mělo svoji sílu). Charlieho malá tajemství jsou zkrátka příjemným filmem s výborným soundtrackem, který umí naladit diváka na tu správnou melancholickou náladu skrz vzpomínání na dospívání a přitom ani na moment nenudí. Takže celkově to vidím už na solidní 4* (ideu introverta začleněného do party o několik let starších výrostků prostě stále nedokážu úplně přijmout) a pokud se náhodou setkám s Charliem i někdy v budoucnu, rád s ním ty necelé 2 hodinky znovu absolvuju. (17.03.2013)